Ochutnat paellu byl jeden z úkolů, který stál v itineráříku pro návštěvu Katalánska. Proč jsem o to tak usiloval, mi zpětně vůbec není jasné. Asi chuť poznat, čím se krmí lokálové. Jednou jsem totiž tohle rizoto ochutnal, když v Ústí kotvila formanovská loď Tajemství, a na větvi jsem z toho nebyl.
 |
| Paella v BCN hospě El Boton Charro. |
 |
| Hrášek se šunkou. |
Oběhli jsme s Bůní v
Barceloně dost hospod, ale buď nám lokál neseděl, nebo v něm bylo cenově nevlídno. Ptali jsme se
rollera Mischi, jestli by nám nějakou knajpu nedoporučil. Jeho rada byla šalamounská: nenadhodil nic konkrétního, jen pravil, že máme hledat hospu, kde není jídelní lístek moc obsáhlej, která je mimo turistické zóny a kam choděj jíst místňáci.
 |
| U prasete. |
 |
| Grundle s Estrellou. |
Nakonec se jedna taková vyloupla nečekaně sama. Cestou od moře k muzeu Joana Miró na kopci
Montjuïc, jsme na Avingudě del Para-lel (Paralelní ulici - tipuju, že je souběžná s Diagonální ulicí - Avinguda Diagonal, která protíná Barcelonu) objevili jídelnu
El Boton Charro, kterou jsme podle kance na vývěsním štítu pojmenovali
U prasete. Místňáci 100%, turisti 0%, na menu výběr z deseti dvojchodů za 10 €. Nebylo proč váhat.
 |
| Šunčička jamón ibérico aneb pata negra (to na videu Mráza osnul 2005) v nálevně poblíž našeho apartmá. Chutná náramně. Do těch plastovejch tégliků odkapává omastek. |
Buňka objednává paellu a steak z tuňáka, já se kvůli diverzifikaci (ať je vzájemně co ochutnávat, že) nechám překvapit čímsi se šunkou a o druhém chodu tuším, že to budou ryby. Buněčná paella s velkou krevetou a dvěma škeblemi vcelku chutná, steak z tuňáka naprosto jedničkovej. Z mého čehosi se vyklubal hrášek, ale dobrý. Druhochod byly grundle.
 |
| Druhý den jsme chtěli vzít Prase opět útokem, ale roleta byla dole. O kus dál naštěstí byla jiná hospoda s ještě lepší paellou. Prase ale mělo lepší atmošku - takovou lidově demokratickou. |
Ač je Špáňo země vína, v Barce jsme sjížděli hlavně cervezu. Ze tří značek, na které si vzpomínám, byl nejslabší
San Miguel, pak Supovo oblíbené
Cruzcampo a nejvíc bodla asi
Estrella. Místní pivo žádnej zázrak, ale na žízeň dobrý. Jeho cenu provázela poměrně velká volatilita: od cca 3,50 € za škopek až po 9 €.
 |
| Abychom splynuli s davem, předstíráme, že jsme fandové FCB. |
Skandální zjištění jsme pak učinili na stadionu FC Barcelona Nou Camp - měli tu jen nealko pivo! A když teda fotbal, tak k pivu i buřt. Nebyl z nejhorších, jen byl trochu suchej. Ještě, že Lionel Messi, David Villa a spol. nasázeli Seville bůra, aspoň bylo na co koukat.
Pastvou pro oči, kdy ale jazyk zůstal nedotčen, byla návštěva tržnice
La Boqueria u bulváru La Rambla. Parádní byl rybí trh a stánky s kořením, houbomilné Čechy potěšila i nabídka hub.
Žádné komentáře:
Okomentovat