Bruslení po ústeckém moři - jezeru Milada - bylo výzvou, kterou předestřel Plch a která v sobotu 26. února 2011 musela být vyslyšena. Milada je rybník jen o desetinu menší než Máchovo jezero. Zatopený hnědouhelný lom Chabařovice má délku 3 km a na šířku půl až tři čtvrtě km. Po obvodu se dá natočit okolo 8 km. Čili na české poměry žádnej drobek.
Nedávná vycházka se šakaly podél ústeckého golfového hřiště Terasy přinesla překvapivý objev: uprostřed roughů, fairwayí a greenů je 700 m dlouhý a 100 m široký bezejmenný rybník. Golfové hřiště leží na území bývalého hnědouhelného lomu a jeho zasazení do okolí nádrže, možná spíš oprámu, je překvapivě členité a pěkné. Dostupnost z Buňkocentra v Havířská lofts je v dohozu kamenem, využitelnost pro lední brusle velmi dobrá.
Matka Příroda sprostě opisuje. Toto skandální zjištění přineslo repete sobotního zájezdu za bruslením na Máchovo jezero. Do sestavy tentokrát přibyla Danča Drobná vulgo Bohyně. Boonya a Danča toho mají nemálo společného - obě se na vrcholové úrovni zabývaly házenou, lezou po skalách, bruslí na všech druzích povrchů, a také, a to se málo ví, jsou velmi talentované grafičky.
Původně to měla být jen cesta z Ústí na otočku do České Lípy, kde si Buničina potřebovala vyřídit zářez do indexu. S přidanou hodnotou (výlet, obhlídka skal apod.) jsem moc nepočítal. Nakonec z toho profitoval i místní tag Brusle.
Dva roky tamu nazád jsem tu popisoval možnosti běžkování ve skiresortu Les Menuires v údolí Vallée des Belleville, které je součástí největší světové lyžařské oblasti Tři údolí. Co čert nechtěl - letos jsem měl možnost sem vyrazit znova, s horskou vůdkyní Buničinou. Neupejpali jsme se a přibalili i běžky.
