Po říjnový Sázavě jsem byl nějakej nedožranej, jak říkal
jedlík Baloun ze Švejka. Zjistil jsem to při zapisování Sázavy do
vodáckého deníčku, kde jsem byl zlehka za první stovkou. Chtělo to ještě jeden zářez na valašce, abych rok uzavřel v prvním kilu. Krom toho jsem si brousil zuby na Sázavu na kajaku, což neklaplo, a
Ohře na kajaku mohla bejt dobrou náplastí. A jak řekli, tak udělali.
