Zahrádkáři bez hranic aneb lezení na Mallorce

V duchu Supího hesla Ready to multisport (viz poslední vydání záchodového čtení z Bynovce aneb nový Hudy katalog) nesměla chybět na podzimní Mallorce 2011 nějaká ta lezenice.

Pěkného a přehledného průvodce, verze 2011, za slušnejch 20 € dodal Rockfax (verze 2006 je na jejich stránkách). Jen výběr lehkých cest ve stupni 3 a 4 nebol bohviečo. Ale to, co jsme našli v oblastech Cala Magraner, Tijuana a La Creveta, bylo krajinomalebné.

Buničina cestou do zátoky Cala Magraner. Podél typických zídek, kterými je rozparcelován celý ostrov, se dojde až k moři.

Cala Magraner.

První oblastí byla Cala Magraner nedaleko od naší rezidence v Cala d'Or. Dopo jsme vlítli do Dračí jeskyně, odpo se šlo do zátoky Magraner. Pás zhruba 20metrových skalek je ideální pro grupy s rozkolísanou výkonností - je tu dost cest všech obtížností. Celý záliv je obrácen na jih, takže se tu podle Rockfaxu dá lézt i v lednu.

Buničina nalézá do járku cesty El vigilant de la platja 4.

Vápno ve Strážcovi bylo pěkně členitý.

Prvním kouskem nemohl nebýt El vigilant de la platja 4 v sektoru Xorics. Strážce pláže začíná přímo nad mořem a vede podél dlouhého járku. Nejtěžší je do něj natraverzovat nad vodou. Buničině se cesta líbila (aby ne, patří mezi místních TOP 50) a přeběhla ji jak gibon lar. Já jsem se pak šel ještě zmítat do sousedního Captain Nemo 5+.

Muž s břichem si dává oddych po úvodním břichu v Captain Nemo 5+. Šlo to ztuha a došlo i na sezení u nejtu.

U moře je gut.

Následoval přesun do sektoru Pipiricot, kde je koutek s asi jedinou trojkou na Mallorce a se třemi čtyřkami. Na to konto je tu samozřejmě narváno a skála je oblejskaná. Trojka Jardiners sense fronteres 3 (Zahrádkáři bez hranic) ovšem podle Rockfaxu patří mezi TOP 50 ostrovních cest, takže poslat ji do deníčku byla povinnost. Krz ty madla ani nevadila ta špekovitost.

Pod lanem Herbofilia 4, vpravo Zahrádkáři všech zemí, spojte se 3, pani vlevo leze Paramuero 5+.

U slaňáku Zahrádkářů bylo crowded, tak jsme si vylezli nahoru na masiv a dobírali za hodiny v místním škrapovišti.

Vlevo od Zahrádkářů vedoucí Herbofilia 4 už ale jela jak mejdlo. Sousední Paramuero 5+ vypadalo tricky, ale nakonec jen madla schovávalo. Na závěrečnou povinnou koupel v moři byla sice trochu kosa, ale vlítnul jsem tam.   

Typická mallorská zátoka. Pobřeží ostrova je celkem členité a skalnaté. Hlavně na jihu se hojně pěstuje DWS.

Cestou dolů z Paramuera 5+.

Druhou oblastí, kam jsme jeden podvečer zajeli, byla Tijuana u Cala Santanyi. Lezlo se ze skalnaté terasy u moře. Nasáčkovali jsme se do sektoru Tom and Jerry, kde byla čtyřka a nějaké pětky. Buničině se moc lézt nechtělo, tak jsem jištěn zdola postupně zkonzumoval Ebam 4, Tom and Jerry 5 s pěkným rajbonatahovákem a Churrito y pelete 5, kde první nejt zatloukal nějakej baskeťák. Lezení ale fajn, ta blízkost moře to tak nějak povyšuje. Na terase u pláže jsme pak dali polívku, polkli zrzka a bylo dobře.

Terasovité pobřeží u Cala Santanyi.

Podvečer v Cala Santanyi. Polévka a pivo sedly.

Třetí výprava mířila o dost dál - k poloostrovu Formentor na severu Mallorky. Tasklist pro tento trip obsahoval dopolední brusle podél zátoky mezi městy Port de Pollença a Alcúdia a odpolední klettráž na Formentoru. V místní oblasti La Creveta v sektoru Main Wall se rýsovaly čtyři 30metrové (!) čtyřky.

Pohled z Krevety doleva - moře.

Pohled z Krevety doprava - zase moře.

Formentor je fakt mys jak prase. Silnice k majáku na jeho konci se plazí 16 km serpentýnami, pobřeží je parádně skalnaté a mys je celkem úzký. Parkování u majáku byla docela bžunda. Úzká silnice, lidi do sebe strkají auty z místních půjčoven. Výhled jak sviň, zakoupen magnet, polknut koláček. Cestou zpátky jsme se ještě stavili na koupačku na skalnaté plážce. Na trysčího (díky!) šnorchla ale nedošlo, protože vlnobití zakalilo moře. Krajinomalebnost 100%.

Curset 4+ je čtyřka s nečtyřkovym nástupem.

La Creveta, Main Sector.

Do Krevety jsme se dohrabali zlehka při západu slunce. Místo je to neskutečný - od skal je výhled na obě strany na moře. Akorát ty čtyřky měly na nástupu boulder jak prase a byly spíš tak za 5c. Oba kusy - Coordina Coordinator 4+ i Curset 4+ (taky TOP 50) - nic pro aspirantku. Jak se ale oblezl třetí nejt, začal ten pravej plezír - superpevná skála, větříček, zapadající slunce. Akorát s presama (Take a plenty of quickdraws, píše Rockfax), kterejch jsem moc neměl, jsem musel trochu šetřit.

Buničina zanořená do palmiček.

Rozervané pobřeží poloostrova Formentor.

Ještě k presům - bylo jich málo kvůli presu, abychom se vešli do rajn-éřích limitů = 20 kg (podpalubní zavazadlo za extra money, jako tradičně 100litrovej loďák) + 2 x 10 kg (palubní kufírky). Takže zapůjčena váha od televizní sousedky, v domácnosti zavedeny restrikce (čti: redukce počtu lahviček s kosmetikou apod.) a vážilo se.

Vono vejít se do 40 kg vypadá jako trivka, ale palubní kufírek váží sám vo sobě 3,5 kg! Čili třetinu povolené váhy sežere futrál. Navíc sestava pro multisport zahrnuje dvoje brusle, šnorchly a lezecký cajky. Proto eliminovány expresky na cca 6 ks a místo jednoduchého lana zabalena jedna 60m půlka. Většinou to stačilo, i když v Crevetě to bylo na trochu na knop.

O lezení na největší Baleáře jsme se otřeli jen hodně okrajově. Jsou tu i oblasti s multipičkama a hlavně DWS. U sousedů na EC je toho hafo.

Text: Papouš
Foto: Buňka & Papouš