Nová ferrata na Pastýřskou stěnu v Děčíně

Stejně si myslím, že ferrata na Pastýřskou stěnu v Děčíně je nápad bynovecké ideodiverzní centrály, jak zvýšit prodej ferratových setů v zemi, kde skoro žádné ferraty nejsou. Ať je to, jak chce, vlastní realizace Klettersteigu se ujala Pískovcová fréza Karel Bělina. A chopil se toho s vervou sobě vlastní.

Nejbližší parkování pod ferratou na Pastýřskou stěnu je u starého mostu v Děčíně.

Vyzdobená dolní stanice bývalého výtahu na Pastejře.

Buničina a Karel Bělina (vpravo) pod ferratou. Nastupuje se vlevo od Buničiny nebo v koutku vpravo od ní. Následují schůdky, střední "zadrátovaná" část a traverz doleva na vrcholovou pasáž.

Legendova legendární škodovka se zeleným nápisem Bergführer, červenou helmou a kruhem za zadním sklem. Kdyby chtěl Bakala nebo jiný vyfutro uronit groše na horolezecký muzeum, tohle by byl jednoznačně první exponát ke koupi.

Buničina a Karel.

Pro ty, kdo by chtěli zkraje nasazovat, že Klettersteig na pískovci je zvěrstvo a že se ničí skála, bych podotknul, že v místech, kudy dráty a stupačky vedou, bylo v minulosti obří lešení. Pár trubek tu z něj ještě zůstalo, kromě toho je skála stažená masivními kotvami a místy ošpricnutá cementovým nástřikem. Takže tu není co ničit a Pastejř je pro ferratu celkem ideální.

Úvodní koutek.

Kus po hlíně.

Začátek schůdků.

Stairway to Nebíčko.

V době naší návštěvy s Buničinou – ve čtvrtek 8. 5. 2014 – nebyla zajištěná cesta ještě otevřená, ale až na pár míst více méně hotová. Vlastně to není ferrata, ale ferratový polygon. Nastupuje se u dolní stanice bývalého výtahu na Pastýřskou stěnu úvodním koutkem, který má celkem 2 varianty.

Místy Karel ocelové lano zapustil do skály.

Jedna z variant ve střední části.

Křižovatka 3 Klettersteigů. To svět, resp. Křivinka, neviděl.

Horizontálně situované slaňáky slouží jako stupačky.

O ferratu je zájem. Až z Jablonce dorazil Dan Strnad s přítelkyní.

Pak následují schůdky pod střední část, v níž Buničina napočítala 5 variant průstupu. Některé mají stupačky, jiné vedou jen po skále a ocelové lano slouží jen k jištění a přidržování. Varianty se sbíhají na vrcholu pilíře.

Druhá větev ferraty (zleva) byla moje.

Kde se vzal, tu se vzal, vynořil se megaštand. Nebo přídrž v podobě řetězu?

Dan Strnad v komíně (pravá větev ferraty) bez stupaček. 

A jeho kočka.

Výhled z ferraty je mocný.

Střední část je doslova sešněrovaná lany. K tomu Karel, kterého jsme na nástupu ferraty potkali, sdělil: "Křivinko, když přijdeš pod věž, tak na ní vede taky několik cest. Proto je tu víc variant výstupu." S Karlem je vždycky bžunda.

Z hodin asi Karel slaňoval, ještě když tu nebyly stupačky. 

Dolez na vršek pilíře. 

Sbíhají se tu všechny směry. 

Ferrata je vážně funglovka, některé mailony mají ještě cenovku.

Dvě dolezové varianty - pravá se stupačkami, levá jen po skále. 

Z vrcholu pilíře se traverzuje doleva a na vrchol Pastýřáku vedou dvě větve – jedna po skále a druhá koutkem se stupačkami. Pak už jen zbývá zdolat vrcholový žebříček a jste pod hospodou Nebíčko, kde neberou karty.

Traverz z vrcholu střední části pod dvě dolezové varianty. 

Sklad stupaček.

Buničina dolézá pravou vrcholovou větev. 

Nástup pravé vrcholové větve.

Dolez levé vrcholové větve.

Ferrata nese stopy Karlova klasického stylu – použití plejády jisticích prostředků. Najdete tu klasické české slaňáky, jen zatlučené horizontálně, pískovcové borháky Kouba, německé slaňáky, jeden maxištand s řetězem jak k padacímu mostu, slaňovací borháky Raveltik i klasické stupačky z roxoru. Prostě železářskej mejdan.

Závěrečný traverz pod žebříček na konci. 

Žebříčkem Klettersteig končí.

Vršek ferraty.

Nebíčko. 

Když jsme odcházeli, Karel ještě pracoval. Otvírat se má údajně 26. 5. 2014.

Klettersteig je celkem krátký, takže můžete třeba zkonzumovat všechny varianty, nebo jít do Nebe na pivo, nebo do zoo na vršku skály, nebo si ještě něco vylézt v loni vyčištěné severní stěně Pastejře. Na půlden nebo aspoň odpoledne tu program určitě najdete.  

Text: Papouš
Foto: účastníci zájezdu