Expedice JayKay 4 - ředitel má první zářez ve skalách

Po skandálním odhalení, že některé Ovarovy nebožky mají ve skalách své prvovýstupy, např. zde, zde a zde, usoudila Hlavička, že by bylo vhodné obdařit touto poctou i ředitele JayKaye. Den D padnul na 15. výročí od útoku na WTC v NYC, tedy na 11.9.2016 a jako oblast pro tento akt byly zvoleny čedičové skály na kótě X802. Protože hic byl děsnej, museli jsme se uchýlit do severních stěn, konkrétně do Polární stěny.

Protože čediče jsou dost velký lego, z něhož se oddělujou šutry rády a bez výstrahy, a protože jedinej rovnej plácek pro JayKaye s čůriotem byl v pravé části stěny, zbyla na nás taková nic moc spárka vlevo. Do půlky 17m cesty se jde lehce položeným terénem, pak je pár kroků podél spárky v koutě a následně rukama po velkejch a nohama v hlaďasu ke slanění Cesty starých Laponců 5.

Byl to tradičně boj, protože při prvovýstupu se to všechno sypalo. Já nahoře nervózní z toho lega, Hlavička dole nervózní z lítajících šutrů a řvoucího JayKaye, JayKay nervózní z absence natřásacího programu. Pod spáru jsem radši loupnul jednu skobu, do spáry další a pak hafo stoperů a friendů, došlo i na vydejchání ve skyhooku.

Nějak jsem se dohrabal ke slanění Cesty starých Laponců 5, pak to lezla Hlavička, aby zaplánovala místa pro nejty a vyházela další šutry. Pak jsem to vylezl ještě jednou a nechal si poslat hiltku a na vyznačená místa poslal 3 nejty. Jištěný je to, řekl bych, dobře, navíc v cestě je hafo možností na založení. Cestu jsme lezli celkem 4x, a co se hejbalo, to jsme poslali dolů, takže teď je to relativně sejf. Každopádně pro lezení ve Středohoří platí vždy a bez výjimky helma na hlavě!

Cestu jsme pojmenovali Expedice JayKay a oklasifikovali za 4 UIAA a pro srovnání jsme si vylezli ještě sousední Laponce, což je nádherná cesta, ale klasa 5 UIAA mi přišla dost sci-fi, klidně bych to poslal někam k šestce. Pak nás čekal už jen návrat k autu s mládencem v nosítku, 30kg báglem plnym železa a čůriotem do celkem výživnýho krpálu. Přístup na kótu X802 tak byl fyzicky náročnější než prváč sám.   

Expedice JayKay 4  F. Křivinka, J. Hlaváčová, 11.9.2016. V levé části Polární stěny položeným terénem k zahnuté spáře a podél ní (3 nýty) ke slanění Cesty starých Laponců.

Text: Papouš
Foto: Hlavička & Papouš

Ředitel v kokpitu, kovárna na hrbu. Dopravní výkony cestou pod skály se zvyšují.

Sluncem proťaté středohorské lesíky jsou krása krásoucí. Ovar k Hlavičce: "Ústí má geniální polohu mezi Středohořím, Krušnejma a Labskejma pískovcema a všechny ty troje hory ho nabíjej energií, kterou je potřeba naučit se vnímat!" Hlavička k Ovarovi: "Hmm, dobrý. A kdy doma vočistíš futra vod montážní pěny, Křivinko?"

Vlkovka cestou ke skalám.

Trhlina na vedlejší skálu má bejt za 6. Za kolik je ve skutečnosti, se dozvíme až příště.

Jedinej plácek u Polární stěny pro parking ředitelova povozu. Moc babyfriendly to tu neni.

Hlavička nastupuje do nové cesty.

Nejtek Petzlík se už chystá.

Hiltka se už taky chystá.

A už tam jede třetí (v pořadí odspoda) nejt. V místě křížku bude první.

Sundám tě jedním prstíkem, Křivinko.

Popis cesty dole na skále.

Po hraně, kde visí lano, vede krásná Cesta starých Laponců 5.

Topo výsledného produktu.