30. 8. 2016

NPP Velký vrch u Loun - marný nájezd na satana

Hlavička na podzim 2016 propadla mykologické vášni, a to nejen stran sběru hub, ale i skrz fotovýpravy za vzácnými druhy ve stylu Nafoť a nech sedět. Za tím účelem mi zadala, abych vypracoval plán expedicí za těmito unikáty.

Vznikl tak seznam 5 lokalit, z něhož vyplynulo, že za barákem, resp. kousek od Loun, existuje přímo mykologická rezervace NPP Velký vrch u Vršovic na Lounsku. Vypravili jsme se tam 30.8.2016 ulovit fotku hřiba satana. Toho má přilehlá vesnice Vršovice dokonce v obecním znaku.

Velký vrch je oproti okolním sopečným kopcům jen taková krtinka o nadmořské výšce 303 m. Na krtince je teplo a vápnité podloží, takže se tu daří houbám, které se běžně vyskytují spíše ve Středomoří. Kromě satanů zde má růst i dalších 166 druhů hub jako vzácný hřib medotrpký či hřib nachový a vzácné druhy muchomůrek - ježatohlavá, Beckerova nebo šiškovitá
Krtinka je porostlá dubovo-akátovým lesem se středomořskou "neprostupností" (kdo někdy šel v jižní Francii ke skále pichlavou buší, chápe), což u mě nevyvolalo žádné velké nadšení, ale mykoložka i s malým mykologem v klokaním vaku na břiše pátrala po satanech jak komisař Rex. Bohužel došlo na to, čemu pracovníci v logistice říkají marný nájezd - když náklaďák přijede na nakládku/vykládku a není co nakládat/vykládat. Satani se někam schovali, medotrpníci taky a muchomůrky jakbysmet. 
Přesto jsme pár hub vyfotili a protože nám neschází nadšení, ale znalosti, nechali jsme si je via FB skupina Houby určit. Nejhezčím kouskem byl hlouček tří hlív dubových na kusu ztrouchnivělého kmene. Jinak ale bylo sucho a dost hub již bylo v pokročilém stádiu rozkladu. Jak to vypadá, když na Velkém vrchu řádí satani jsme se nakonec dozvěděli od Kořena z ČT
V lese mě zaujaly volně poházené kusy cihel. Povídám geografce se specializací na střední Evropu, kdo by si dal takovou práci a vozil zbytky cihel do lesa a ještě k tomu na kopec, ale Hlavička mě hned zpražila: "Křivinko, to nejsou cihly, ale porcelanity aka přepálené jílovce, de facto jílovité horniny, které přišly do styku se žhavým magmatem nebo požárem uhelné sloje a stala se z nich jakási přírodní keramika. Ke komus chodil na geologii, že nemáš tyto elementární znalosti?" Těžko se mi drží krok s takovou kapacitou.
Závěr houbotripu byl zvláštní. Chtěli jsme vzít náporem pivovar v Chotěšově, ale barák zavřenej a majitel po telefonu řiká, že má otevřeno, kdy se mu zachce. Tak jsme sjeli pro 2 butylky do litoměřické Labutě, abychom měli čím spláchnout ten poučný výlet.

Text a foto: Papouš
Znak obce Vršovice na Lounsku a hřib satan v něm.

Infocedule, k níž přijdete od obce Vršovice. Kromě hub tu rostou i vzácné kytky - např. střevíčník pantoflíček.

Hřib medotrpký na infoceduli. Zprvu prý chutná po medu, pak v ústech ztrpkne až zhořkne.

Muchomůtrka Beckerova vyfocená na vstupní ceduli.

Kvůli satanům jsme sem jeli, ale odtáhli jsme s prázdnou.

Jiná cedule ohlašující, že Velký vrch je NPP.

Tady to ještě šlo.

Středomořské houby si žádají středomořsky "neprostupný" lesík.

Placatý vrchol Velkého vrchu.

Houba v pokročilém stadiu rozkladu.

Jé, cihla! - Křivinko, nepoznáš porcelanit?!

Hlíva dubová.

Hlíva dubová.

Zřejmě choroš smolonohý na konci života.

Některý z bělochorošů.

Nepodařilo se určit.

Nepodařilo se určit.

Choroš smolonohý.

Hlavička, Malej Mykolog v nosítku a Velký vrch v pozadí.

Zleva: Oblík (509), Srdov (482) a Brník (471) od Vysokého vrchu.

Cestou z mykopexpedice rozhodla Hlavička, že se stavíme v Chotěšově ochutnat produkci místního pivovárku. Ten měl ale zavřeno, tak jsme jeli do Labutě v Litoměřicích. 



Žádné komentáře:

Okomentovat