Auto jsme zaparkovali na malém parkovišti u silnice Postalmstraße (je placená a mýto je 10 €/auto - stav 2016) a počali sestupovat rozbahněnou a příkrou lesní cestou k začátku ferraty. Ten tvoří poměrně dlouhý, houpající se a kluzký lanový most.
Takový prubířský úsek, jak to má na správné ferratě být, aby se oddělilo zrno od plev. Pouze chyběl nápis "Nevstupuj, myslíš-li na návrat". Z naší skupiny jsme podle očekávání byli všichni zrna, a tak postupujeme dále.
Takový prubířský úsek, jak to má na správné ferratě být, aby se oddělilo zrno od plev. Pouze chyběl nápis "Nevstupuj, myslíš-li na návrat". Z naší skupiny jsme podle očekávání byli všichni zrna, a tak postupujeme dále.
Pak již následuje samotný průstup nádherným a dechberoucím kaňonem. Traverzujeme hladkými kolmými stěnami, po lanech a můstcích přecházíme z jedné strany na druhou a někde dole v hloubce se leskne hladina potoka Rußbach.
Dostáváme se k místu, kde je psáno - přeskok. Dost dobře si ten skok nedovedu představit, ale po laně to jde snadno a po kolících vzhůru opět nabíráme výšku. Nepospícháme, hodně fotíme, ale přesto se pomalu dostáváme k poslednímu mostu a téměř se slzami v očích opouštíme soutěsku a stoupáme vzhůru. Čeká nás ještě jedno mírně převislé obtížnější místo a pak již pěšinou stále nahoru. Cestou ještě fotíme krásný kaskádovitý vodopád a takzvanou Velkou a Malou vanu.
Po dalším výstupu se dostáváme pod stěnu, kde se funíc zapisujeme do knížky oddechujeme a rozhodujeme se kudy dál. Jsou tři možnosti. Vlevo jde již snadná cesta na vrchol, vpravo pokračuje ferrata převislou stěnou Gamsleckenwand obtížností D a ještě více vpravo je pro ty, co tráví většinu času v posilovně, F-ková varianta. Je to patnáctimetrový šplh převislou stěnou po ocelovém laně a napojuje se do D-éčkové cesty.
My volíme variantu D. Jsou tam asi tři místa, kde se dá jinak v převislé stěně odpočinout, ale vše je - jako ostatně po celé délce - perfektně zajištěno. Ovšem expozice a výhledy za to určitě stojí.
No a jelikož vše jednou končí, tak i my, ač je nám to líto, jsme na konci naší tůry.
Prostupujeme lesem nejkratší cestou na silnici ale nejdeme dolů k autu ale nahoru kde jsme ubytovaný a pro auto si zajedeme. Je to mnohem blíž a ač se to nezdá vystoupali jsme 500 výškových metrů, takže pokud máte k dispozici dvě auta, nechte si jedno nahoře.
No a pak jsme si dali pivo a věřili, že i to počasí konečně dostane rozum.
A co dodat?
A co dodat?
Leda
A: nedoporučuji
B: nevím
C: doporučuji
A: nedoporučuji
B: nevím
C: doporučuji
Žádné komentáře:
Okomentovat