24. 12. 2017

Ježíšek 2017: Čima s medovou kořkou a cesta pro uši

Bývalý ústecký archivář Vladimír Kaiser je nositelem pozoruhodných historek. K jednomu ze svých objevů údajně přišel při močení v lese u hradu Kyšperk nad Krupkou. Proud z jeho útrob prý odhalil v místě dopadu historický kachel. K jeho pravidelným aktivitám patří i štědrovečerní houbaření – v prosinci pravidelně vyráží na sběr penízovek sametonohých (flammulina velutipes). Když jsem o tom na podzim 2017 vyprávěl JayKayovi, hlavní mykolog řekl jenom: "Vyrážíme."

Před náporem na les jsem ale musel vyřídit ještě jednu tradiční povinnost, a to je vánoční výstup na věž Čima v Brné v Ústí nad Labem. Tam naštěstí team Sauna Klubu (bez Plcha) vyráží časně zrána. 24.12.2017 bylo dost teplo, z Nové Vsi jsme byli za chvíli pod skalou a vzápětí – Pepin, Jára Mácha a já z náhorky a Sup a Johny25 z údolky – i na vršku. Na vršku bylo příjemně i proto, že nám tu Terezie Louková nechala u vrcholové knihy placatku s medovým šňapsem.

Po Čimě jsme vypálili s JayKayem na Místo X aka MagicWood, kde jsme v bezinkovém hustníku očekávali přítomnost boltcovitky Jidášova ucha (auricularia auricula - judae), protože flek na penízovky sametonohé jsme do té doby neměli. Uši ale byly přestárlé a zaschlé, tak jsme aspoň obhlédli terén, nadýchali se mykovzduchu a sesypali se do Ústí na tradiční orgie u stromečku.

Text a foto: Papouš 


Pepin nastupuje do pravé náhorní hrany na Čimě, 24.12.2017.
Jarda Mácha tamtéž.
Pepin ve svítícím kulichu na vršku.
Sup si v jedné z údolek pořídil spárový lišej.
Jarda Mácha a Phil Ovarsson u knihy.
Sup našel medovej šňaps od Terezie Loukové, rozsvítila se mu očka a dezinfikuje spárový lišej.
Sup dobírá Johnyho.

JayKay přijíždí v autonomním elektročůriotu do bezinkového hustníku.
Vydáme se tímto směrem.
Zaschlé uši.
Další mršina ucha.
A takhle vypadaj čerstvý uši.


2 komentáře:

  1. Včera jsme byli na Čimě a kořka na vrcholu pořád je.
    Čas hraje pro její chuť.
    Hasič.

    OdpovědětVymazat