10. 2. 2018

Smoky Mountain Boreč - trip za ventarolami

Sobota 10.2.2018 znamenala v podání Hlavičky celodenní přípravy na ústecký Ples patriotů – ondulace na hlavičce, makeup, šaty a tyhlety procesy, co pánum zaberou 5 minut – takže jsme s JayKayem dostali volno, čehož bylo potřeba využít k nějakýmu přírodozpytu. Páč bylo pod nulou, cíl byl jasný: výprava za ventarolami na vrchu Boreč (448) u Režného Újezda na Litoměřicku.

Tohle je jasnej sedmičkovej vejlet v naší tabulce tripů Ausflux – na vysvětlenou 7 =  must see, eště jsem tam nebyl, 6 = eště jsem tam nebyl, 1 – 5 = známkování již proběhlých počinů jako v Rusku: 5 = best of,  1 = never more. Ventaroly se totiž v Čechách moc nevidí.

Boreč je protkán(a) soustavou vnitřních puklin, které v zimě na úpatí nasají studený vzduch, který se uvnitř země ohřeje a na vrcholu hory uniká ohřátý až na 16°C ven. Což je princip ventarolyFór je v tom, že nejlíp se unikající pára  pozoruje, když je pod nulou a ideálně panují holomrazy. V této situaci je unikající pára nejlíp vidět a ojíní i okolo stojící stromy jako v Mrazíkovi. V létě to je naopak – hora na vrchu nasává vzduch a dole ho vyplivne jen 4°C teplý.

Podívaná na vršku je fakt pěkná – ze země vychází pára, hřeje ruce, barví tváře. Nějaký anglicky mluvící pako, tipoval bych nějaký nablblo z Améru, nahoře jakože vtipkovalo, že Tohle je jako všechno? Asi očekával nějakej Yellowstone, hňup.

Nás s JayKayem ale nemoh nasrat, protože my jsme byli dobrym moodu, už když jsme přicházeli ke kopci. Na úpatí jsme viděli rozsáhlé háje planých třešní a významně jsme na sebe pomrkávali. Na jaře se sem zajedeme podívat, co tu vyrostlo. Páč už máme vygooglováno, že to tu roste, brekeke. JayKay zářil jak Fukušima po tsunami...

Text a foto: Papouš


U kapličky v Režném Újezdu na Litoměřicku začíná naučná stezka okolo vrchu Boreč (448 mnm).

Z Režného Újezda se jde 0,5 km do kopce na tohle rozcestí, kde začíná okruh, který vede přes vrchol. Můžete se vydat buď doprava, nebo doleva.

Sutě pod severními svahy Borče.

Ejhle, schody. Pro přemožitele Králického Sněžníku JayKaye žádnej problém. Nahodil motor zn. Ovar, který jezdí na podkožní tuk, a jelo se.

To jsou panorámata…

…teda když je něco vidět.

JayKay vede přednášku o ventarolách na Borči.

Summit Pic.

Motore Ovare, tady vidíš průduch z ventaroly. Cejtíš ten teplej vzduch? A pozri, je tu hmlisto.

Zápis do Gipfelbuchu s ředitelskou stopou.

Další teplovzdušnej výfuk, bezďák překvapivě žádnej.

V tejto ventarole takisto hmlisto.

Střevlíčka ani střevíčníka jsme nezahlédli.

Studánka pod Borčí (Borčem?).

Dva maníci si pod Borčí pořídili barák, kde pěstujou moruše (bez bourců) a mají malej kiosek.

Ordinace v Morušové zahradě je v zastřešovacím módu.


Měli tu i magnet na ledničku, ale my neměli cash. JayKay dumá: „K barteru nic nemáme, berete alternativní měny, kupříkladu potravinové lístky?“ „OK, co mám s váma dělat…“ JayKay: „Deal! Koukal ses mi pod ruce, Ovare? V businessu musíš přicházet s neotřelými nápady. Máš to?“


Trip jsme završili v nedalekém Velemíně u tety Cibule, jejíž dětičky Terezie Onion a Dominátor Zwiebel a muž Dušan Cipolla nachystali na naši počest luxusní perníček s čokoládovou polevou. „Kvituji s povděkem,“ nechal se slyšet ředitel.


V Gipfelbuchu na Borči byl i Gipfelstempel, tak jsme se orazítkovali na hubě, aby bylo vidět, že jsme tam byli.


Žádné komentáře:

Okomentovat