Papouš: Ohře 2019 - malíř Vnučko a live MMA

Letošní ročník (+/- 21) Ranpovské Ohře padnul na druhý listopadový víkend 8.11. - 10.11.2019, vody cca 56 cm ve Varech. což se dá. Loňskou trojici rozšířili Tryska a Pepin. Letos jsme dali na Karbonovou Grétu a z Ústí do Lokte vyrazili až na Plcha a Pepina vlakmo, bo bychom mohli taky něco popít už cestou a ušetřili si sobotní převážení aut.

V Lokti pak pivnice U Karla IV. a objev místního malíře Vnučka. Díky přesunu vlakem jsme tu byli docela brzy, takže jsme si i zahráli šipky a dali pár plzínek. V kempu v Lokti dělali v přístřešku podlahu, takže jsme spali ve vedlejší kůlně mezi stoly. První den na vodě přinesl veselou historku - Sup poslal pivo na dno řeky, když ho po někom házel.

Jinak implementace technologií do podzimní plavby pokračuje, kytary už jsou definitivně mrtvý (i když Tryska se snažil předstírat, že doma nechal ukulele). Sup si na nafukování lodě vezl akukompresorek, highlightem letošního táboráku na Huberusu byl on-line přenos MMA zápasu století Vémola - Végh.

Je to dobře X špatně? Těžko říct, prostě vývoj. Ale asi lepší vyrazit než doma zavařovat kečupy, jako se to letos povedlo bývalému otci-zakladateli všech splutí a v současnosti exponentovi křesťansko-chvilkařské skupiny Ranpovi...

Hubertus jinak tradiční - taboráček, zkušenosti s ruční řetězovou pilou, management krajiny ve smyslu od hustníku k řídníku, instalace Lavičky Václava Havla, pivo a kořka. Letos vyrostlo stanové městečko - na 5 lidí 4 stany, Sup na drsoně venku. V neděli pěkně, průběh standardní, akorát závěrečná hospa neproběhla. Snad příště.

Velké očekávání v podobě prvního startu saunamajstra Johnyho25 se nenaplnilo. Borec nakoupil neopreny a chystal se na kajak (od čehož jsem si sliboval nějakou veselou historku z natáčení), dokonce byl kvůli němu přeložen termín na listopad, ale nakonec ho skolila nějaká choroba nebo co to bylo za výmluvu.

Na Ohři jsme se - Sup, Tryska a Ovárek - letos vydali s národním dopravcem. Neni to úplně špatný až na to stěhování bagáže při přestupech. Pepin a Plch jeli autem.

Tenhle maník je pro mě objev letošního tripu, byť je nebožtík už od roku 2011. Malíř pokojů Štefan Vnučko maloval převážně Loket z mnoha úhlů. Majitel pivnice U Karla IV. jeho kult udržuje a hospoda je plná jeho werků. Vnučko měl rád prší, tak tu každoročně v říjnu pořádají na jeho počest turnaj v této karetní hře.

Tohle je prostě pecka - Loket a la Benátky.

Loket s řetězovým mostem.

Kárl IV. působí v nakašírovanym na-germánský-peněženky-zaměřenym Loktě jako zjevení. Klasická pivnice se záclonama, šipkama, štamgastem Stáníkem ("Stáníku, nech pány. Kamarádi na tebe čekaj venku s kouřovou. Vem si bundu a čepic, ať se nenastydneš," výčepní mateřsky k nasypanýmu Stáníkovi, kterej si chtěl povidat s vodákama), ochotnou výčepní, i plzínku měli. Tahounem pátečního večírku byl Tryska, kterej zorganizoval házení šipek na tisíc způsobů a všechny soutěže vyhrál.

Sup letos po sedmi letech vyvenčil náfuku, kterou kdysi pořídil na jarní Ploučku, aby nevykoupal jistou vypečenou tetu, která s nim ve finále stejně potom nepekla. Úplně si to plavidlo nepochvaloval. Ale technologická novinka - akukompresorek z Poličky nad Metují - zaujala.