15. 11. 2020

Kam za sluncem, když je v pánvi mlha

"Hub už bylo dost, po čirůvkové smršti bych zase kouknul na nějaký geo. Na pánev sedla mlha, chtělo by to slunce," naznačil v neděli 15.11.2020 poněkud dvojsmyslně hlavní geolog JayKay. Nadhodil jsem výlet k k čedičovému slunci na Vrkoči, ale JayKay mě hned zastavil. "To už jsme viděli x-krát! Nechci žádnou nudu, chci něco, kde jsme ještě nebyli!" Takže pátračka v bucket listu a vypadla na nás Kamenná slunce u Libčevsi na Lounsku. JayKay v dobrém rozmaru cíl akceptoval, uvelebil se do sedačky a pokynul k odjezdu.

Kamenná slunce je jasná pětková atrakce, divim se, že jsme ji v bucket listu neměli zvýrazněnou. U obce Hnojnice na Lounsku jsou na okraji pole obří krtiny, z nichž jedna je odtěžená. V malém lomu, kde se dobýval sopečný tuf, který se v nedaleké cihelně přidával do cihel, je "odkrytá skalní stěna, na níž jsou viditelné zvláštní struktury podobné dětským kresbám slunce – odtud název Kamenná slunce." Píšou na wiki.

"Jedná se o tzv. maarovou strukturu, která vznikla v průběhu dávné sopečné erupce. Výbuchem roztaveného magmatu vzniklo trychtýřovité hrdlo, které bylo postupně zaplňováno sopečnými vyvrženinami a úlomky hornin ze stěny sopečného kráteru. Úlomky hornin byly chladnější než okolní sopečné magma a staly se tak centry chladnutí. Okolí těchto úlomků vlivem nestejné rychlosti chladnutí popraskalo a vytvořilo pomyslné sluneční paprsky," uvádí wikipedie.


"Celkový počet viditelných velkých kamenných sluncí je asi patnáct, vedle toho jsou zde desítky menších kamenných sluníček. Množství a velikost odkrytých sluncí činí z chráněného území unikát v celosvětovém měřítku," uzavírá encyklopedie. Dobrý je, že slunce jsou hned u silnice, od auta je to asi 50 m.

JayKay byl narámně spokojen, protože sluníčka občas kreslíme i doma, takže jsme tak trochu sluníčkáři. Další zajímavostí bylo množství myších děr a vydupaných spojek mezi. Hlavní geolog tak dělil svůj zájem mezi pozorování sluncí a počítání nor. Pak jsme se ještě pokusili proniknout na naleziště amonitů u Ohře v nedalekých Košticích, ale je tam hovadskej přístup přes soukromé pozemky, tak jsme raději zvolili ústup.

Mezi slunci a Košticemi jsme pak ještě zchrupli jeden neutrálek, který se nemohl jmenovat jinak než Kamenná slunce. Pěkné vytěžení lokalitky.

Příjezd ke Kamenným sluncím. Ze silnice je to kousek, z parkáče 50 m.

JayKay s Azuritem v ruce, v pozadí slunce.

Kamenné slunce. (co dál nemá popisek, je taky slunce)



Myší díry.

JayKay zkoumá nějakej bugr.

JayKay u tří slunců. 




JayKay vysvětluje Azuritovi vznik kamenného slunce.


Plácek pod slunci.

Krtina se slunci.



Text a foto: Papouš

Žádné komentáře:

Okomentovat