JayKay vstoupil mezi vodáky třemi pokusy o vzpouru na palubě

Pět bylo řediteli už v únoru 2021, tak nastal čas ho pomalu přikládat k vodě. Pro začátek to chtělo něco, nad čim by měla kormidlující sekretářka převahu, kdyby se něco semlelo - takže Berounka z Roztok u Křivoklátu do Zbečna. Lehká půldenní plavba, žádný dramata, žádný jezy, easy exit strategy v případě koupele. Vo Berounce jsem slyšel jen to nejhorší - hlavně, že je to pekelnej volej. Je to pravda - na 8km úseku byla asi tři místa, kde se na stojaté vodě mihla nějaká vlnka. Ale to jsme vlastně chtěli, protože Rodič 2 samozřejmě při spojení JayKay jede na vodu mírně povyskočil a začal klást doplňující dotazy.

Nakonec ale úsek Roztoky - Zbečno tak úděsnej neni. Kolem řeky jsou kopce, tu a tam nějaká skalka, takže okolí příjemný. JayKay se naučil zdravit okolní vodáky zvučným, ale krátkým Ahoy (nikoli dlouhým a úmorným Ahóóój, rozdíl vysvětlen ZDE), máčet kinderpádlo strejdy Hasiče ve vodě a brzdit s ním loď a obnovil zapomenutou schopnost nasát vodu do palubní zbraně. Plus se třikrát pokusil o vzpouru na palubě, ale to netušil, že na břehu laskavý tatínek se změní v hajzla na kormidle.

Bych řek, že nějaký pozitivní dojmy to zanechalo, protože ve všední dny se JayKay snaží vybartrovat voser ve školce za možnost pádlovat (jít na trampošky, jít na mašinky etc.). Snažim se mu vysvětlit, že lajf neni permanentní mejdan a že během pěti dní vopichu se může těšit na nějaký nestandardní akcičky vo víkendu. Zároveň se snažíme i o akční program Poo (teda spíš Pospa) a ve dnech s dlouhym světlem jet až do tmy. Takže doufám, že se říďa nenudí.

Jo, mezitim se teda vracíme busmo do Roztok, prolítnem Barrandův památník ve Skryjích, sjíždíme neutrál Trilobit, usazujeme se na noc v průsmyku Suchá jedle, ochutnáváme Matušku z Broum a po ztrátě šroubku se mi rozpadaj brejle na součástky. Celkem nabušenej den.

Jedním z cílů Expedičky Křivoklátsko bylo seznámení se s lokálními pivky - Máša Řevničov (vyradil pivní znalec Sekal) a Matuška Broumy. Mášovu desítku jsme ochutnali spolu s vynikajícím kuřízkem a bramboračkou v Restaurantu Jansa v Novém Strašecí. Pivo v topu! Sledovali to Kuky a myška, JayKay zatím studoval knihu Orchideje Českého středohoří. 

První noc proběhla u Velké Bukové nad údolím Berounky, kde si to takhle ladil ječmínek, chrpy a nějakej heřman.

Hydro na sobě a vyrážíme z Roztok u Křivoklátu na JayKayovu první vodu. Strejdovi Hasičovi děkujeme za zapůjčení legendárního kinderpádla. Vostatní haranti záviděli.

Nejeli jsme s prázdnou, kdyby nás ohrožovali piráti nebo jiný zvyšovači daní, JayKay ukrýval u nohou nízkokaliberní vodní dělo v růžové a žluté barvě. 

Skalka cestou.

Vylodění na čurání.

Konec plavby v kempu ve Zbečně, JayKay aktuálně trucuje, protože mu úzkoprsej fotr zakazuje kozí nohy.

Berounka z mostu ve Zbečně. Je to nechutnej volej, i když náš úsek obsahoval překvapivě asi patery peřejky.

Kdybychom dorazili později, mohli jsme jít na Věc Makropulos.

Na nádr ve Zbečně jsme dorazili nezážitkovým 1,5km pochodem, abychom se do Roztok u Křivoklátu vrátili zážitkovou jízdou vlakem a dalším nezážitkových pochodem k autu. Nakonec na nádr přijel nějakej autobus, co nás hodil k autu bez pochodu. 

Cestou k Matuškovi do Broum jsme našli krásný a měkký exemplář sírovce žlutooražového na švestce. Ale domů jsme to měli ještě nějakej čas, tak jsme ho nechali dalšímu nálezci.

Text a foto: Papouš