Pěkný soumar 4: Vltava ze Soumaru do Pěkné, divný management krajiny a kánoe poháněná jako kajak
V závěrečný den Střední expedice Pěkný soumar - úterý 6.7.2021 - nastal čas dostát názvu expedice a spustit se po Teplé Vltavě ze Soumarského mostu k mostu v Pěkné. Úsek vede přes 1. zónu Národního parku Šumava, nesmí se sem, pokud hladina klesne pod určitou úroveň a za splutí se vybírá poplatek 500 CZK. V kombinaci s půjčovným 700 CZK je to za jednodenní výlet na vodě trochu dardička. Ale příroda je tu krásná a nenechat ji zdevastovat hordami lidí asi má smysl. Takže price accepted.
Oriešok byl v tom, že na upálený (Hus + ty dva ohňozvěsti) byly kloudný termíny vybookovaný a zvostal na nás tak start v 15.00 + 4 hodiny na vodě + 4 hodiny cesta domů... Ale JayKay byl naladěnej na další vodu a čert-ví-jak to bude se splutím v dalších letech. Třeba nebude dost vody nebo tu ožije perlorodka a zelený to celý zavřou. Není čas ztrácet čas, jak říká KTV.
Takže plán byl - na pohodu vstát, cestou se stavit na Čertově stěně, pak dát koupačku a něco k snědku na Lipně a na trojku dorazit na Soumara. Ještě jsme to proložili zastávkou v Mlejně u vyrovnávací nádrže Lipno II., kam jsem jezdil za mlada na rekre. Kameny, co jimi chtěl čert přepažit Véltavu, gangstera zaujaly, stejně jako kůrovcovej les naproti ve svahu. V Horní Planý jsme pak na plážce u přívozu chvíli čutali, slupli langoše a vycachtali se.
Na úseku Vltavy ze Soumara do Pěkné je nejtěžší nastoupit do lodi na startu. Je tam proud a trochu tricky nástup, takže cvakací potenciál. Píchnul nám jeden maník a loďku podržel. Dál už je to taková širší Ploučnice bez vrbiček a klád před řeku, což mě trochu zarazilo: hrajou si na první zónu a řeku evidentně někdo uklízí od napadanejch dřev. Když jsme šli na Soumaru vyřídit permit do domku zelenejch, padaly výhružky, jaký jsou pokuty, kdybychom vystoupili na břeh mimo vyhrazená místa, blablabla. Ale řeku někdo v klidu prořezává. Divný.
Hlavní vodák JayKay se ani při svém druhém startu moc neobtěžoval pádlovat - voprsklost značná, prskavcovitost malá. Takže furt něco máčel ve vodě a džunku vydatně brdzdil. Ale motor ze sekretariátu byl připraven a vytasil svoje kajakářský pádlo, se kterym to vodsejpá rychlejš. Ten zelenej debil na startu to taky nemoh pochopit - kánoe poháněná dvoulistem, wtf? Ale v dnešní době, kdy se K1 a C1 liší defacto jen posezem/poklekem, loď je nezřídka stejná, si svoje projevy nepochopení moh nechat vod cesty.
Nakonec jsme to dali za čtyři hoďky i s návratem k autu a doma byli za 3,5 hodiny, ale to jen proto, že nás cestou brzdily furt nějaký kamčáky. Moldau dobrá. Jeďte tam, než to zakážou :-)
Rekreačku Ústavu makromolekulární chemie u Vyššího Brodu i 30 let po pádu bolševika nikdo nestihnul defraudovat. Zajímavé. Ve Mlejně, jak se tomu říkalo, jsem trávíval prázdniny mezi houbami (fůra lišek!) a borůvkami.
Ke Mlejnu patří i tato depandance...
...která leží za Bolešským potokem, do nějž jsem jednou hodil záda.
Koukli jsme, co u Vyššáku napáchal čert...
...a kůrovec.
JayKay na vrcholu Čertovy stěny.
Před vodou jsme měli hoďku čásek, tak jsme si čutli a dali koupel na pláži v Horní Planý.
Tříkolová kolobka funguje i jako štendr na hadry.
Přívoz Pionýr spojuje Horní Planou a Bližší Lhotu.
Žádné komentáře:
Okomentovat