Chůze po provensálsku II. – Bories u městečka Mane

Výlet v Sisteronu předchozí den nás celkem zmohl, a tak jsme si na sobotní odpoledne 20. září 2008 naplánovali něco jednoduchého a krátkého. Dojeli jsme autem do města Mane asi 20 km od Manosque a tam odtud jsme se vydali na 7 km dlouhý okruh za stavbami zvanými Bories.

My, jedna z Bories a oblíbený Cavailonský meloun.

Parkování u bývalého (pravděpodobně) kláštera – Salagon. Za vstupné je možnost si prohlédnout nejen objekt, ale také zahrady na různá témata.

Pozorní čtenáři jistě vědí, že Bories jsou to stavby stavěné bez malty pouhým rovnáním kamenů na sebe.

Technika vrstvení většinou plochých, pro zdejší krajinu klasických kamenů. Detail střechy zevnitř…

Výsledná Bories. Jen kameny.

Výlet jsme si hned na začátek zpestřili tím, že jsme vyrazili opačným směrem. Omylem jsme považovali modré štítky s čísly na sloupech za modré značení. Po návratu na začátek jsme však již značení někdy lépe a někdy hůře dohledali a výlet se vydařil.

První Bories – bohužel už trochu rozpadlá.

Původně sloužily Bories pro ukládání nářadí po práci na poli, max. na nouzové přenocování. Proto a také kvůli náročnosti je většina uvnitř malá tak na sezení s nataženýma nohama. Tato byla jako jediná velká, s gaučem, ohništěm a bezdomoveckými hadry…:)

Bories a malá "Borieska".

Někde po cestě jsme utrhli jeden ze zralých fíků. Ano, jsou to ty, které se prodávají polosušené v obchodě. Zde rostou téměř na každé zahradě někde i volně ve městech i naším odmácím na terase. Vedle vína ;)

Listy fíkovníku i s plody jako okrasná rostlina.

Na závěr jsme si ještě prohlédli městěčko Mane, kde bylo vidět, že to není turisty moc vyhledávané místo. Nebylo tak opravené jako jiná provensálská města.

Farma u Mane. Toto není fotomontáž, ten kůň vzadu měl doopravdy tak krátké nožičky.

Mane – hrad, uličky, odkryté sklepy.

Text a foto: Plši