14. 9. 2008

Bike po provensálsku III. – Valensole a Lac D´Esparron

Na neděli 14. září 2008 jsme si naplánovali výlet na kolo. Domácí nám doporučili Valensole a já jsem výlet naplánoval až k přehradě řeky VerdonLac D´Esparron. Počasí nám přálo, jak taky jinak, když v Provence podle Supího axiomu pořád svítí slunce (resp. nikdy neprší).

Lac D´Esparron.
Výlet však nezačal úplně nejlépe. Nejprve jsme zjistili, že jsme zapomněli kartu do foťáku, takže místo obvyklého "nekonečna" fotek nám najednou muselo stačit 30, které se vešly do paměti foťáku (jak za starých filmových časů). Abychom do Valensole nejeli po hlavní, našel jsem na GPS vedlejší cestu.
Na první pohled i ze začátku pěkná cestička…
Cesta však odpovídala zdejším standardům a byla samý šutr. Naše silniční pláště si na takových cestách neví moc rady a dosti kloužou. Cesta byla pořád nahoru a dolů a největší šutry jsou právě ve sjezdech. Monice (a jejímu kolu) se tyto šutry vůbec nelíbí, zatím nenašla tu správnou techniku, a tak se hnedle na začátku výletu položila na zem. Naštěstí se jí nic nestalo, jen trochu ohnula patku na přehazovačku, ale jet dále se dalo.
Toto je foto pole, ale cesty někdy nevypadaly lépe. Je někomu jasné, jak na takovémto poli může něco vyrůst? Mj. jedno je i za našim domem. Jednou za čas ty šutry po večerech orají i zavlažují.
Cesta se lepšila a s ní i naše nálada. Bylo hezky, jen občas jsme potkali nějaké myslivce, je jich tady dost, o víkendu začala lovecká sezona.
Že by myslivci i na koních??? Provensálské heslo: nediv se ničemu…
Nakonec jsme najeli na asfaltku a po ní již kilometry příjemně ubíhaly. Dojeli jsme do Valensole, malebného městečka (jak jinak než provensálského typu), kde nás nejvíce zaujala kašna s průzračnou vodou.
Všude okolo Valensole lány a lány levandulových polí. Bohužel už je po sezóně a levandule je sklizená, ale můžeme potvrdit, že i poslední omylem nesklizené kvítky nádherně a hlavně pronikavě voní.
Dále jsme pokračovali parádní silničkou do Allemagne-En Provence, dalšího malého pěkného městečka.
Hrad v centru Allemagne.
Od něj jsme již přes kopec dojeli ke krásnému umělému jezeru na řece Verdon.
Pravidlo: zákaz rozdělávání ohňů není právě v Provence od toho, aby se porušovalo. Když vysušené lesy začnou hořet…
…spálené rozlehlé údolí před Lac D´Esparron.
Lac D´Esparron je přehrada před lázeňským městem Gréoux les Bains. Je rozlehlá a voda má krásnou modrou barvu. Břehy jsou strmé, a tak jsme se nedostali k tomu, abychom se vykoupali. Okolo jezera vede pěkná silnička, která je bohužel dosti frekventovaná, protože je zde výletní okruh pro auta.
Lac D´Esparron.
Když už vede "dolů" cesta, tak je zpravidla soukromá…
Nejdříve nad hrází upozornění "…neházejte nic na osoby pracující na hrázi…" a podél říčky po odtoku všude, kde se jen trochu dá sejít k vodě: "…může přijít velká vlna …". ……. to nejspíš pro případ, že někdo hodí na rozzlobenou obsluhu stavidla obzvlášť velký kámen.
Po tom, co jsme se nabažili pohledů na jezero, jsme vyrazili přes město Gréoux les Bains zpět do našeho domu na břehu řeky La Durance. Po cestě jsme ještě dovršili smůlu tím, že Monika ztratila cyklolahev, ale už jsme koupili novou a lepší.
My a svačinka.

Text a foto: Plši

Žádné komentáře:

Okomentovat