8. 3. 2009

Běžky po italsku I. - Lago di Tesero

"Dosť bolo bežiek," mrmlal jsem koncem února, zlehka demotivován svým šťavnatým BierBauchem, který nemizí ani po řádce altenbersko-jizerských běžkokúr (detaily v EC Fóru). MarS s Pocahontas ale minulý víkend pořádali výlet do Val di Fiemme na jihu Dolomit. A Val di Fiemme = běžky. To člověk nevokecá.



Ve Val di Fiemme proběhlo Mistrovství světa v klasickém lyžování v letech 1991 a 2003 a další kolo se tu chystá v roce 2013. Navíc se tu pravidelně běhají závody Světového poháru a 70km dálkový běh Marcialonga. No a kvůli tomu všemu mně sem nadšený mladý běžkař, milovník Tater a krotitel spár Lenin (pro čtenáře z Broumovska Krtek) vyštval.
Lenin zlehka stoupá jedním zvedákem na tratích u Lago di Tesero ve Val di Fiemme.
Ve Val di Fiemme jsou dvě bezva centra pro běžkování - Lago di Tesero (900 m n.m.) pod městečkem Tesero dole v údolí a Passo Lavazè (1.800 m n.m.) ve stejnojmenném sedle 10 km nad centrem Val di Fiemme - Cavalese. Leninův vychytralý nedělní plán spočíval v tom, že dopo budeme brousit přimrzlé stopičky v údolí a odpo vyrazíme za běžkuňkem do hor. A jak řekli, tak udělali.
I 20 let po Plyši vegetuje část zludračených hord z Východu po parkovištích. Lenin vaří večeři, v LaKuně se už chystá spaní.
Ráno na osmičku jsme po biváčku vyhřezli z útrob MarSovy LaKuny na parkovišti před prodejnou bůhvíčeho v Teseru. Nebe plech, slunce pralo. Na devítku u Lago di Tesero. První dojmy rozpačité - příjezd přes jakousi průmyslovou zónu.
Lenin v cílové rovince na stadionu Lago di Tesero.
Ale za továrnou a zimákem je běžkostadiónek jak lusk. Pár budov jako zázemí, široká startovní a cílová pláň. Na ní se placatí kilometrový okruh Campo Scuola Stadio, ale další rundy - 2,5km modrá Lago a 6km červená Lagorai - už jsou velmi svižné. Prudké výjezdy a sjezdy, pořád nahoru a dolů, žádný odpočinek. Černou mordu z posledního mistrovství - 7,5km Mondiali 2003 - jsme neměli možnost okusit, protože v době naší návštěvy byla zavřená.
Mapa tratí u Lago di Tesero. Pro větší mapu klikni ZDE.
Repro: SuperNordicSkipass.it
Běžkopisty byly parádní, přimrzlý manšestřík, říznuto i na klasiku. Přesně tak jsme to chtěli. Provozní teploty dosaženo záhy, šustka model Žluťák brzy zůstává na plůtku cílové rovinky. Kulisa okolních hor je famózní, ale tratě jsou tak náročné, že se člověk ani nestačí kochat. Přiznám se, že některé sjezdy byly tak prudké, že jsem v nich radši zbaběle připlužoval.
První runda v Teseru proběhla ve stylové signálně žluté šustce. Pak se v ní ale panáček málem uvařil, tak ji radši pověsil na plůtek.
Lenin je ale náročný strávník. Po chvíli gumování frflá, že je to na něj moc industriální a že by se radši viděl na vrcholcích okolních kopců. A tak po hoďce a půl hoblování mizíme směr Passo Lavazè konzumovat druhý chod. K tomu někdy jindy. Zakroužit si na teserských tratích, kde si dává do těla Lukyn Bauer a další chrti, je každopádně zážitek.
Italský běžkotifosi. Tenhle fandil při třicítce žen letos na MS světa v Liberci.
Lago di Tesero je součástí systému SuperNordicSkipass.it, který sdružuje 19 běžkařských center v Itálii. Stránky jsou sice jen v italštině, ale podmínky v jednotlivých resortech se z nich dají lehce vyčíst. Týdenní permanentka do center SuperNordicSkipassu stojí 30 €, sezonní 90 €. Platí se i jednotlivé vstupné - např. v Passo Lavazè je 6 €. V Teseru se ovšem žádný výběrčí vlezného nevyskytoval, takže nebylo komu platit.



Text: Papouš
Foto: Lenin a Papouš

Žádné komentáře:

Okomentovat