Okolí Sellrainu ve Stubaiských Alpách je apartní kousek Rakouska. Pěkné pisty v Kühtai, možnosti na skialpy a taky ledy. Můj první kontakt s údolím Sellraintal proběhl právě skrz místní ledopády. A hnedle trefa. Letos v zimě jsme si tu ve složení Majkl s Ivuchou, Zelinář a já zalezli naprosto královsky.
 |
| Místo prvního bivaku v Sellraintalu u místní přehrady. Zelí a spol. ve stanu… |
 |
| …Majkl s Ivuchou v Sanitce (bílý focus na záchranu kómatického ptactva při provensálských splínech). |
Kühtaibacherl-Eisfall
Kühtaibacherl-Eisfall na první pohled vypadá jako vyledněná sjezdovka-trotlovka. Má první reakce byla: Kvůli tomu jsme sem jeli 650 km? Ale na rozlezení super a pro mou kategorii Softmover 39+ ideální, navíc obtížnost s přibývající výškou vzrůstá. Led je dost široký pro dvě dvojky, takže Ivucha s Majklem lezou vlevo a já se Zelným mužem vpravo. První položená délka je rychle za mnou, štanduju u smrku ve svahu vpravo od ledu.
 |
| Kühtaibacherl-Eisfall vypadá při pohledu odspodu jako nějaká sjezdovka. Nakolmovat se začne až od půlky. |
 |
| Ivucha tahá první délku v levé části Kühtaibacherl-Eisfall. |
Zelinář je u mě eins-zwo, bere si šrouby a jde kroutit druhou, už mnohem strmější (45-50 stupňů) délku. Říkám si, že by mu mohla šedesátka lano vyjít až nahoru. Samozřejmě nevychází a navíc se moc dobře neslyšíme (příště beru vysílačky), takže ruším štand a lezu paralelně se Zelím.
 |
| Zelinář, věren své přezdívce, zakoupil zel(e)né pikle Black Diamond Reactor (pěkná věcička!), následkem čehož se za mohutného souhlasu své ženušky posunul do nevidim harmonogram oprav na jejich domečku. |
 |
| Zelinář ve druhé délce v pravé části Kühtaibacherl-Eisfall. |
Strach ani nemám, aspoň potrénujeme souběžné lezení do hor. Zelinář se v ledu pohybuje jistě, akorát se občas přetahujeme o lano, když chce lézt nahoru a já nestíhám vyndavat šrouby. Na vršek to byl ještě flák - led zdaleka nekončil v místech, kde jsem očekával, ale za horizontem byla ještě vyhlídková terasa a závěrečný výšvih. Majkl s Ivuchou měli nástup o něco výš, takže štandují na slaňovací polici a dají led akorát na dvě lana. Slanění je na 2 x 60 m.
 |
| Majkl v závěrečném výšvihu Kühtaibacherl-Eisfall. |
 |
| Majkl u vrcholového slaňáku na Kühtaibacherl-Eisfall. |
Kühtaibacherl-Eisfall byl jako předkrm povedený, ale dopoledne je pořád mladé a dnes i těhotné ledy. Je potřeba zkonzumovat, co se dá! Mezi Ochsengartenem a Taxeggem je totiž kromě Kühtaibacherl-Eisfallu dalších sedm ledolezeckých lokalit, většinou od WW 4 výš a jedna mixová Klettergarten.
 |
| Střední část Kühtaibacherl-Eisfall. Sklon se zvyšuje, ale pořád to je na pohodu. |
 |
| Ivucha v závěrečném výšvihu Kühtaibacherl-Eisfall. |
| Kühtaibacherl-Eisfall - základní info podle průvodce Eisklettern in Tirol |
| obtížnost | WI 3 |
| délka | 130 m |
| přístup | 15 minut, od parkoviště širokým údolím potoka |
| slanění | 2 x 60 m levou částí (při pohledu odspoda) cesty - 1. slanění za štand s nýty, 2. slanění za stromy |
| orientace | S |
| nadmořská výška | 1.470 m |
| příjezd | od Innsbrucku po A12 směr Bregenz až na sjezd 87-Zirl Ost směr Kematen a Kühtai do údolí Sellraintal, přes Sellrain a Kühtai až do Ochsengartenu. Mezi Ochsengartenem a Taxeggem je úsek silnice s markantními serpentinami. V první pravotočivé zatáčce o 180 stupňů za Ochsengartenem je parkoviště (viz Topo). Led je vlevo od silnice. |
| nejlepší čas | prosinec - březen |
| web | bergsteigen.at - POPIS, TOPO |
Rinne & Ghostbusters
Od Kühtaibacherl-Eisfall se přesunujeme jen o šedesát výškových metrů níž do údolí do sektoru Rinne & Ghostbusters. Charakter lezení se moc nemění - položené ledíky. Led je už ale jako tvaroh a protéká jím voda, protože je snad 10 stupňů nad nulou. Obloženost ledů lezci se zvýšila a na cestu musíme čekat.
 |
| Zelí v Rinne WI 3/3+. Taky pěkný kousek pro softmovery. Nahoře se slaňuje za mírně shnilý, ale mohutný pařez. |
Rinne je pěkný 50m žlábek v pravé části sektoru. Lezení je i přes potoky vody prima a šrouby-rusáci jdou do ledu pořád stejně špatně. Zavrtal jsem jich snad 15, takže rampouch byl odjištěn s frankenjurskými runouty. Největší bžunda byla ovšem při slaňování z vrcholového pařezu. Jak osma ždímala mokrá lana, vcelku jsem se vykoupal. Zelí pinkne
(Wasser)Rinnu jak zajíc a metelíme do levé části sektoru.
 |
| Dvojkotrojka se leze pod Ghostbustery (kolmé ledy vpravé části snímku s lanem na TR), pak uhýbá doleva. |
Tady máme vyhlídnutou jednu 35m dvojkotrojku. Nad dvojkotrojkou se mají prsit dva WI 4+/5- rampouchy Ghostbuster I a Ghostbuster II. Krotitel duchů je tu ovšem jenom jeden, druhý asi odtál. Ledy jsou obleženy asi deseti kurzisty. Tváří se, že jim to tu patří, vrhají po nás pohledy a jejich boss něco hučí. Zelí je každopádně nahoře co-by-dup, já též a jde se slaňovat od stromu. Hned vedle se o totéž snaží jeden kurzista, přičemž posílá do údolí jeden cepín. Naštěstí nikoho netrefil.
| Rinne & Ghostbusters - základní info podle průvodce Eisklettern in Tirol |
| obtížnost | Rinne WI 3/3+
Levý led - 15m spodek WI 2+, 20m vršek (doleva pod Ghostbustery) WI 3+ |
| délka | max. 50 m |
| přístup | 5 minut, od parkoviště u mostku krátce skrz les na lesní cestu tou po vrstevnici doprava k ledům, Mixed-Gartl je vpravo od ledů |
| slanění | 1 x 50 m, vždy výstupovou cestou |
| orientace | S |
| nadmořská výška | 1.410 m |
| příjezd | od Innsbrucku po A12 směr Bregenz až na sjezd 87-Zirl Ost směr Kematen a Kühtai do údolí Sellraintal, přes Sellrain a Kühtai až do Ochsengartenu. Mezi Ochsengartenem a Taxeggem je úsek silnice s markantními serpentinami. Pod ním u mostku zaparkovat (parkovací možnosti jsou dost omezené). Ledy jsou vpravo od silnice. |
| nejlepší čas | prosinec - březen |
Mixed-Gartl
Jen kousek od Rinne & Ghostbusters údolím vzhůru po vrstevnici je mixová Klettergarten Mixed-Gartl. Ani já ani Zelí se v mixové klase nevyznáme, tak volíme to nejlehčí z místních deseti mixů a jednoho ledu - cestu Turf´n Dirt M5+.
 |
Ivucha v mixu Turf´n Dirt M5+ v sektoru Mixed-Gartl. Spodní půlka jemná, vršek silový.
Foto: Zelinář
|
Cestu dolézám do půlky a mám dost, naštěstí mrštný štírek Zelí dorazí zbytek. Stmívá se, tak cestu aspoň zkrokuju s horním lanem. Už za tmy ji dává ještě Ivucha. Večeři vaříme na autobusové zastávce, posléze jedeme na pivo do lyžařského střediska Kühtai a na bivakovací parkoviště dolů do údolí.
 |
| Zátiší s vycpanými koloušky. Inu, jsme v Rakousku… Trojpivo v této nálevně v Kühtai ale sedlo. |
| Mixed-Gartl - základní info podle průvodce Eisklettern in Tirol |
| obtížnost | WI 5 - M8 |
| délka | 15 metrů |
| přístup | 5 minut, od parkoviště u mostku krátce skrz les na lesní cestu tou po vrstevnici doprava k ledům Rinne & Ghostbusters, Mixed-Gartl je vpravo od ledů |
| slanění | 1 x 15 m, vždy výstupovou cestou |
| orientace | JZ |
| nadmořská výška | 1.410 m |
| příjezd | od Innsbrucku po A12 směr Bregenz až na sjezd 87-Zirl Ost směr Kematen a Kühtai do údolí Sellraintal, přes Sellrain a Kühtai až do Ochsengartenu. Mezi Ochsengartenem a Taxeggem je úsek silnice s markantními serpentinami. Pod ním u mostku zaparkovat (parkovací možnosti jsou dost omezené). Mixy jsou vpravo od silnice. |
| nejlepší čas | prosinec - březen |
Seigesbach Eisfall
 |
| Zlehka zasněžený Zelí snídá u zapadané Sanitky. Přes noc ze soboty na neděli trochu nachumelilo. |
V neděli ráno se budíme do 30 cm nového sněhu. Volba padá na led blízko u auta -
Seigesbach Eisfall - přímo v Sellrainu. Rampouch je tři minuty od auta v romantické rokli jak z opery
Čarostřelec. Ledík je lezecky vlídný, rampouchy vytvářejí pohádkově pěkné, i když místy dost dunivé struktury. Každý si ledopád několikrát vyleze a je čas prásknout do koní.
 |
| Seigesbach Eisfall je lahůdkový softmoverský ledík tři minuty od auta. Rokle romantická, led krasavec, ale bylo teplo, tak v levé části protékal vodopád. Leze Zelí, jístí Majkl. |
 |
Ivucha pinká Seigesbach Eisfall. Horní část byla poklopená a zapadaná po nočním sněžení.
Foto: Zelinář
|
 |
Majkl konzumuje pravou část Seigesbach Eisfallu.
Foto: Zelinář
|
| Seigesbach Eisfall - základní info podle průvodce Eisklettern in Tirol |
| obtížnost | WI 2-3 |
| délka | 35 metrů |
| přístup | 3 minuty, od sportovního areálu v Sellrainu přejdete silnici a dáte se mírně doleva přes louky a skrz les do hlubokého údolí potoka a tím doprava k ledu |
| slanění | 1 x 35 m, výstupovou cestou za erární smyčky na stromě |
| orientace | S |
| nadmořská výška | 1.000 m |
| příjezd | od Innsbrucku po A12 směr Bregenz až na sjezd 87-Zirl Ost směr Kematen a Kühtai do údolí Sellraintal do Sellrainu. Za obcí je po pravé straně silnice sportovní areál, kde je dostatek místa k parkování. |
| nejlepší čas | prosinec - březen |
Průvodce a mapa
Průvodce: Axel Jentzsch-Rabl, Robert Abler, Michael Höllwarth: Eisklettern in Tirol - Wasserfall- und Mixedklettern in Nord- und Osttirol, Alpinverlag Jentzsch-Rabl, 2005, cena 950 Kč
Mapa: AV-Karte, 31/2, Stubaier Alpen - Sellrain
Žádné komentáře:
Okomentovat