"Muzeum" skalního haraburdí

Můj vztah k železu ve skalách je veskrze kladný. Zformovaly jej hlavně fraktury mých i cizích kostí a francouzský styl jištění. Líbí se mi linky stříbrných borháků a bytelné štandíky s nerez karabinami, nepohrdnu ani kroužkem na písku. Pár "cvoků" jsem do skal i zapustil.

Ovšem než k tomu došlo, skalám jsem spíš pouštěl žilou. Když byla vhodná příležitost, ulehčil jsem spárce o starou skobu. Párkrát jsem našel kus horoželeza i pod nástupem. Jindy jsem vytloukal nepovedeně nainstalovaný borhák.

Tohle haraburdí archivuji k (ne)libosti paní (plurál) domu :-) Zažilo příběhy, které někdy znám, jindy je jenom tuším. A tyhle story, ty žeru :-)       

Oko lešenářské kotvy. Müglitztal, Krušné hory, přírůstek z roku cca 1997. Nalezeno pod nástupem.

Skoba s kroužkem I. Údolí Peklo, Ústí nad Labem - Krásné Březno, České středohoří, cca 1998. Vyvikláno z čedičové stěnky vedle vodopádu. Záhadou je, kdo a proč se pustil do přelezení čtyřmetrové zamechované, zabahněné a vlhké skály a navíc do ní zatloukl skobku.

Skoba s kroužkem II. Žežická majle 6, Čima v Brné, České středohoří, cca 2000. Líbila se mi dlouho, krasavice. Když Karel Bělina natloukl do cesty borháky, vyťukal jsem si ji kusem kamene.

Hliníková karabina. Královská vyhlídka 5, Kozí vrch, České středohoří, 2002. Nainstalována Karlem Bělinou do jednoho z jištění, nefunkční pružina v zámku.

Skoba se smyčkou. Pevnost, Vrabinec, České středohoří, cca 2003. Při vytloukání se zlomila.

Borhák Raveltik. Inferno 6+, Stárek, Mlynářův kámen, České středohoří, 2004. Špatně zavrtáno (nízko a nakřivo), při vytloukání a odvrtávání vzdoroval asi 2 hodiny.

Samodomo skoba z vinglu. Kapucín – Liščí skály, Krušné hory, 2005. Nalezeno u nástupu výrazné údolky Kapucína.

Borhák Kouba. Sněžník, Labské pískovce, cca 2006. Testován Vladimírem Těšitelem a Jiřím Rosolem s neznámým výsledkem.

Oko borháku Kouba. Jasná páka VI, Stolová věž, Sněžník, Labské pískovce, 2006. Borhák zatuhnul při zatloukání na půli cesty do útob skály. Bylo 30 stupňů ve stínu a lepidlo zaschlo pekelně rychle. Oko nešlo urazit kladivem, nakonec pomohla stará železná trubka nalezená pod skalami. Tou jsme oko upáčili - odtud i název cesty - a díru zamázli.

Bookovací skoba z trubky se smyčkou. Var. Hogzilla 5+, Pavéza, Tašov, České středohoří, 2009. Na místě vydržela 4 roky a i po tom čase snesla odsednutí (jištěné háčkem). Jedna z Hasičových vychytávek - do té díry by se nic jiného zatlouct nedalo.

Železná spojka. Žába, Labák – levý břeh, 2009. Nalezeno pod skálou při letošním znovuobjevování věže Žába s Ranpou, MiRandou, Dájou, MarSem, Pocahontas a Houbou. Největší záhada - k čemu sloužila, vážně netuším.

Text a foto: Papouš