Ellmauer Halt - výlet na střechu Kaiseru + bavorské Versailles: zámek Herrenchiemsee

Jeden ze zářijových víkendů 2009 mělo svítit slunce, tak jsme se připojili k horskému vůdci Pepinovi a jeho sestře Janě a podnikli "lehký" trek v rakouském Wilder Kaiseru. Cesta stříbrným šípem (s vychytaným otevíráním kufru) na parkoviště u Wochenbrunner Alm na jižní straně hor proběhla díky koníkům pod haubnou a částečnému komatu luxusně rychle. 

Nad Ellmauer Haltem vychází slunce.

Gruttenhütte.

Výhled OK.

Buničina na sněhovém poli pod nástupem Gamsängersteigu.

Cílem byl nejvyšší kopec v Kaiseru - Ellmauer Halt (2.344 m n.m.). Ráno v 6.00 vztyk a hurá k Gruttenhütte (1.620 m n.m.). Na nebi švestka, slunce pálí, dobře je na světě. Pak po turistické cestě mezi kosodřevinou, sutí a přes sněhové pole k nástupu ferraty Gamsängersteig (česky zde). Několikasetmetrový traverz do štěrbiny Rote Rinn Scharte už vede podél lan. Buničina našlapuje opatrně jako kočka, po železe dlouho nelezla.

Pepin s Janou se halí do sedáků pod nástupem Gamsängersteigu.

Po skalách vpravo vede traverz do Rote Rinn Scharte - kde se potkává Gamsängersteig s Kaiserschützensteigem.

Tady je železa snad až trochu moc.

Bivakovací chatka Babenstuberhüttchen pod vrcholem Ellmauer Haltu.

Z šarty se jde sutí a leze komínem po žebříku. Cestou na nás dotírají první kavčata žlutozobá a dostávají cereální stravu. Najednou je tu bivakovací chatka Babenstuberhüttchen a kolem poledního vršek, kde už svačí rychlíci Pepin s Janou. Jedna místňačka šla celou ferratu bosa a ještě k tomu popoháněla čtyři děti.

Buničina studuje cancák v bivakovací chatce.

Po drátech cestou na vršek.

Totenkirchl (2.190 m n.m.) a Stripsenjochhaus.

Vrchol Ellmauer Haltu. Ta pani zády sem vyšla bosa se 4 dětmi.

Na vrcholu Pepin navrhuje jako zpestření sestup ferratou Kaiserschützensteig (česky zde). Nebráníme se, až doteď to šlo slušně, aspoň si uděláme kolečko. Představu o tom, co nás čeká, jsem měl ovšem kusou. Ferrata napřed kopíruje hřebínek a pak se spouští do údolí nekonečnými suťovisky a zajištěnými úseky. Než jsme se dobelhali na dno údolí, měla toho Buňka po krk.

Buničina restuje na vršku.

Pepin s Janou.

Drezúra kavčete.

Z údolí se ovšem ještě musí asi hodinku sutí zpátky do Rote Rinn Scharte a odtud dolů traverzem Gamsängersteigu přes chatu Gruttenhütte zpátky na výchozí parkoviště. Náš postup se mírně zpomalil a zatměli jsme, čelovka samozřejmě jen jedna. Na parkáč jsme se dobelhali asi hodinu před půlnocí. 

Sestup Kaiserschützensteigem.

Zbědovaný Sud po výletě.

V neděli už výpravu bolely nohy tak, že se nikomu do hor nechtělo. Jenže co s načatým víkendem? Vzpomněl jsem si na výlet do jeskyně Eisriesenwelt. Měl jsem za to, že díra je u města Wörgl pod Kaiserem. Dojeli jsme do Wörglu, ale jeskyně nikde. Panika. Jeskyně je ve skutečnosti u města Werfen, které je o 160 km východněji.

Ludva II. Bavorskej - kýčař a plagiátor.

Na zámek Herrenchiemsee se musí lodí.

Herrenchiemsee je kopie Versailles.

Trapas se podařilo vyřešit náhradním cílem - návštěvou zámku Herrenchiemsee. Kopii francouzského Versailles nechal na ostrově Herreninsel v jezeře Chiemsee král Ludvík II. Bavorský. Jak píše Wikipedie: "byl nazýván pohádkovým králem, a to především díky zámkům, které vybudoval..." Kromě Herrenchiemsee je disneylandovský Neuschwanstein a vilo-zámek Linderhof. Kýče plné zlata, zrcadel a opulentní výzdoby.

Buničina u fontánky před zámkem.

Želvičky a ještírci.

Žáby a žabí muž.

Zámek Herrenchiemsee - text k prohlídce v češtině

Info

Gamsängersteig (česky zde) - výstup od Wochenbrunner Alm až na Ellmauer Halt - cca 4 hodiny
Kaiserschützensteig (česky zde) - ferrata včetně sestupu na Wochenbrunner Alm - cca 5 hodin

dobrou mapu lze vytisknout ZDE

Text a foto: Buničina a Papouš