14. 4. 2017

Norský kostel v PL, pivo Trautenberk a Sněžka od V

Velikonoční Malou Úpu na luxusní roubence Živnobanky provázela kromě lezení na Kruczich Skałach v Karpaczi také turistická a pivní složka. Hned po lezenici v pátek 14.4.2017 jsme se stavili v norském kostele Wang v Karpaczi, kam jsme ale dorazili pět minut po zavíračce, takže jsme viděli jen exteriér. Neúspěch jsme spláchli v pivovaru Trautenberk v Horní Malé Úpě. V sobotu 15.4.2017 jsme si pak posvítili na Sněžku od východu.


Norský kostel Wang v Karpazci

Kostel Wang v Karpaczi.
Hlavička a JayKay pře Wangem.
Lezci a v pozadí kozy - Křížová hora a Sokolík. 
Wang zezadu.
Model norského kostela pro nevidomé. Mohou dostat do ruky jeho tvar a přečíst si o něm na deskách s Braillovým písmem.
Karpacz je takovej českej Špindl, město vypadá luxusně.
Liczyrzepa je polsky Krakonoš a tady je znázorněn jako démon s ocasem, což jsem ještě neviděl. Detaily na wiki.
Jinej Liczyrzepa.
A klasickej Krákora.


Na dražbu dřevostavby se tehdy náhodou dostavil malíř Johan Christian Dahl, který tehdy úsobil na Akademii výtvarných umění v Drážďanech. Přemluvil místní, aby kostel rozebrali a díly očíslovali. Po neúspěšném pokusu postavit kostel znovu ve své domovině a v Berlíně. Rozebraná stavba nakonec skončila v místním muzeu a po korespondenci mezi panovníkem Fridrichem Vilémem IV. s hraběnkou Friderikou von Redern z Bukovce, která potřeboval svatostánek pro své ovečky, se kostel odstěhoval do Karpacze.

Na jaře 1842 byly bedny na vorech přepravovány proti proudu Odry do Lehnice (Liegnitz), a odtud již na vozech přes Jelení Horu (Hirschberg) do obce Brückenberg (dnes Karpacz Górny). Hraběnce byla předána příslušná dokumentace kostela i s královým osobním návrhem na novou věž kostela, která pak byla přistavěna. 2.srpna 1842 byl králem položen základní kámen, a 28.července 1844 bylo provedeno slavnostní vysvěcení za účasti královské rodiny. 
Kostel Wang je tzv. stavkirke - sloupovým kostelem, jehož krov nenesou obvodové zdi, ale vysoké sloupy. Ty jsou dvanáct let ponechané v opracované podobě na dešti a větru a následně naimpregnované dehtem z dřevěného uhlí. Takto upravené sloupy vydrží více jak 800 let. Kostelů tohoto typu byly kdysi v Norsku tisíce, do současnosti se jich však dochovalo jen třicet. 

Při návštěvě Wangu počítejte s následujícími výdaji - parkovné 8 zlotých, vstup do areálu 1 zl., vstup do kostela 5 zl. a cca 5 zlatek na magnet na ledničku.


Pivovar Trautenberk v Malé Úpě

JayKay organizuje rozdávání tácků v pivovaru Trautenberk v Horní Malé Úpě. Tím dřevěnym držákem na tácky fláknul guvernantku přes ruku...
...asi to bolelo.
Pípa v Trautenberku.
Konečně pivo. To tu uměj.
Jedná se de facto o stejný koncept se stejným majitelem, jako má náš oblíbený dnes již dvojpivovar Hostivar v pražské Hostivaři. Pivo tu mají luxusní - hlavně 14 Trautenberk APA, za hřích stojí i 13 a 11. Ze zvědavosti jsem koupil i Imperial Stout dozrávající v sudech po whisky Jameson za nechutných 150 Kč/třetinka, ale ten mě úplně nezaujal.

Každopádně prostředí parádní - designovka s přiznanými železnými traverzami, jednoduché dřevěné lavice a vtipné vyřezávané lustry. Z jídel jsme ochutnali jen italskou polévku a ta byla vynikající. 


Sněžka

Bouda Jelenka.
Schody a sníh nad Jelenkou.
Hřeben s kosovkou.
Obří hřeben.
Poslední metry pod vrcholem. V pozadí Obří hřeben.
Šerpová s klonem.
Sváča, v pozadí Karpacz.
Někdo to jel na běžkách.
Kamna na živnobančí chatě.
Tohle se mi líbí.
Na nejvyšší českou horu jsme se s Hlavičkou a s JayKayem v zárodečném stadiu nechali v červnu 2015 vyvézt lanovkou, teď nastal čas se tam vyhrabat po svejch od východu. Dali jsme se po žluté značce z Malé Úpy na boudu Jelenku a pak přes Obří hřeben až na vrchol.

Túra je to parádní (ještě hezčí by možná bylo jít už z Malé Úpy po hřebenu, ale s čůriotem jsme to nechtěli riskovat) a docela výživná. Možná stejně výživná jako výšlap na Králický Sněžník. Od Jelenky byly schody a sníh, na hřebenu hrubá dlažba. Na vršku Sněžky byl fukar jak prase, takže otočka a stejnou cestou nazpátek.

Jak má JayKay natřásací programy rád, tak tentokrát toho natřásání bylo asi trochu hodně. Na Jelence zblil hospodu a zbytek zájezdu byl malátnej a horečnatej, takže na další programy nedošlo. Tak jsme porelaxovali na chatě a aspoň si něco přečetli.

Text: Papouš
Foto: Hlavička a Papouš

Žádné komentáře:

Okomentovat