Krucze skały v Karpaczi: krkonošské Arco pro rodinky

První čtyřdenní Velikonoce v historii Česka nás díky Ivaně Ryll Panýrkové zastihly na luxusní krkonošské roubence Živnobanky v Malé Úpě. To je kousek od hranice s Polskem, čili výpad k severním sousedům byl nabíledni. Na nedalekých Sokolicích jsem už byl v létě 2009 s partičkou LTM klimbérů a lezenice to byla parádní.

Teď se ovšem změnilo zadání: v půli dubna 2017 jsme potřebovali jižní stěnu s lehkými odjištěnými cestami na rybu a ještě dobře přístupnou s kočárem - to je obtížně řešitelná rovnice. Založil jsem si proto profil Papousz na polských lezeckých stránkách Wspinanie a poptal ve fóru místňáky.

Ve většině odpovědí jsem dostal pojeb za to, že jsem ve svém dotazu použil překladač. Identita Waldi nám kromě dvou cest v Sokolikách a Rudawách Janowickich doporučila Krucze Skały v Karpaczi. A rovnou poslal i průvodu v pdf. Tomu říkám servis, palec nahoru a díky míří do PL. Btw. ten průvodec je perfektně udělanej a najdete ho třeba ZDE.

Krucze alias Krkavčí skály byly trefa do černého - klify od parkoviště 5 minut, borhákovitost skvělá, štandovitost epesní, matroš - "žulorula" - luxusní, deforestizace dokonalá. Něco se tu lezlo i v minulosti, ale v roce 2012 se skal chopili P. Kimbort, M. Kajca a P. Behnke a za peníze z Brusele oblast dostala současný design - všude nerez borháky Fixe, štandy taktéž nerez Fixe.

My jsme si pro své působení na Velký Pátek 14.4.2017 vybrali Małou ścianu, která z našeho pohledu obsahovala ideální mix čtyřek a pětek (cesty cca 15 m dlouhé), měla nejlepší přístup pro čůriot a byla otočená na jih. Zkonzumovali jsme každý 7 cest - já nedobrovolně i jednu trojku po vlastním, když jsem musel pro zaseklé lano ve slaňáku - Hlavička nerozvázala osmičkový uzel a já si před stahováním lana nezkontroloval konec.

V nejisté předpovědi počasí pro Velikonoce 2017 jsme v tak mocnou lezenici vůbec nedoufali. Bylo sice chladno, ale svítilo slunce a výhled na pocukrovanou Sněžku a okolní hřebeny evokoval pocit jarní lezenice v Arcu.

Kromě Małé ściany jsou tu ještě další dvě skalky, největší je Ściana główna s cestami kolem šestky a výškou 25 m. S lezením na české straně Krkonoš je to skrz ochranáře na pytel, ale polská strana nabízí celkem kvalitní možnosti. Krucze Skały v Karpaczi jsou ideální pro rychlý výpad s okočárkovanou rodinkou.

Text: Papouš
Foto: Hlavička & Papouš

Infotabule cestou do Krkavčích skal.

V Krkavčích skalách se dobývaly i různé nerosty, třeba polodrahokamy na bázi korundu, a také kaolín, kvůli jehož těžbě údajně vznikly tyto díry.

Vpravo za smrkem 25m vysoká Ściana główna.

Mała ściana.

Dojezd s kočárkem pod Małou ścianu v pohodě.

Sud v nástupu do cesty Kur i sowa IV.

Hlavička v Kurovi a sově.

Materiál Krkavčích skal je, jak píšou autoři průvodce, granitognajs, čili metamorfit s designem ruly a strukturou žuly :-) Každopádně super šutr, příjemnej do ruky. 

Hlavička-jistička.

Sud v cestě Piątka dla zuchwałych V+ (Pětka pro odvážné).

Hlavička v cestě Piątka dla zuchwałych V+ s pěkným převískem na začátku.

Výhled z vrcholku skal na Sněžku a hřebeny Krkonoš. Jako v Arcu.

Hlavička v nástupu cesty Kursowa IV.

JayKay na plácku pro kočárky spal jak zabitej.

Všude nerez štandy od Fixe aneb v Bruseli je peněz dost.

Hlavička v pěkné plotničce Karkonoska boska V.

Titulka průvodce na Krucze skaly - ke stažení ZDE.