Proto jsme se rozhodli pro vyšší Stubaiky a východisko z parkoviště u lyžařského střediska Stubaier Gletscher, kde byly zaručené 2 túry i s mizernými sněhovými podmínkami. Kdyby to přeci jen se sněhem bylo lepší, tak z údolí vedoucími ke stubaiskému ledovci jsme vytipovali další túry.
Nevýhoda zde je vzhledem k nástupu z údolí větší celkové převýšení. To neplatí u oblíbené túry na nejvyšší kopec pohoří Zuckerhütl (3507), kde výrazně pomůžou lanovky. Nakonec se předpoklady ukázaly jako správné. Dvě túry byly parádní, počasí dva dny OK.
 |
| Předvelikonoční jarní ráno na Štubaji. V údolí po sněhu skoro ani památky, ale počasí cajk. |
 |
Cesta dobytčákem za "panenskými" svahy. Stejnej nápad jako my mělo i dalších možná 100 skitúristů. SkitourenLupen pro cestu nahoru a dolu je za 20 €.
|
 |
Cestou na ledovci Pfafenferner. Ostatní skitúristi se oblíkali do sedáků. My jsme šli nalehko bez, ale ledovec je placka, takže nebylo třeba se vázat.
|
 |
Tatíci Plch a Sup na ledovci, v pozadí Kleiner Isidor (vpravo) pod ním svahy lyžařského střediska, vlevo pak Schussgrubenkogel.
|
 |
Tatík MarS nelení a vychutnává cigárko při čekání na lemry nekuřáky. Jak nám vysvětlil, tak kouření je ve vyšších výškách prospěšné, páč plíce kuřáka jsou pořád zvyklý na stresy z nedostatku kyslíku a nad 3000 m se z toho stane kuřákova výhoda.
|
 |
Cukrová homole aneb Zuckerhütl (3507) ze severu. Zuckerhütl je nejvyšší kopec Stubaiských Alp, a protože je blízko lanovka, tak je to parádní jednodenní túra i pro páprdy Plcha a Supa.
|
 |
| Zuckerhütl normálka z východu a spolulyžníci sápající se do skidepotu. |
 |
Skidepot - nandat mačky, nabrousit cepíny a jde se na závěrečnej výšvih asi 100 výškových metrů. Za dobrých sněhových podmínek trochu do kopce, ale celkem jednoduché. Žlábek pod ledem by byl docela boj.
|
 |
| Pohled ze skidepotu směrem na východ na další "trojku" Wilder Pfaf – Cime del Trete (3456). |
 |
| Homole ještě jednou těsně před závěrečným žlábkem, takhle vyfoceno je to nějaký položený. |
 |
Sup na vršku Zuckerhütl ukazuje práci s cepíny. Sup je známý testér high tech cepínů, kterých má doma určitě 3 páry. Testování zatím probíhá spíš v šuplíku, do terénu se moc nedostanou. Účinnou brzdou pro to je čtvrtej pár cepínů se jmény Mára a Oliva.
|
 |
| Výhledy z vršku Homole do Itálie na ledovec Übeltalferner. |
 |
| Tatíci u kříže zleva MarS, Sup a Plch. |
 |
| Sup visí na kříži. |
 |
| Sup při sestupu z vršku, dole v pozadí skidepot. |
 |
| Mars při sestupu z podhledu při sestupu z vršku. Takhle vyfocený už to vypadá strmější. |
 |
| Zuckerhütl od sedla pod Wilder Pfaf. |
 |
| MarS lepí pásy, pokuřuje a ukazuje, kde byl před chvílí. |
 |
| Reklamní foto prastarých lyží Blizzard. Plch je známý manekýn, a tak již několikátou sezonu má lyže, hůlky a bundu sladěny do oranžového odstínu. |
 |
| Sup a Mars při cestě na další "trojku" s Cukrovou homolí v zádech. |
 |
| Tatíci u kříže 2. WIlder Pfaf. Zleva MarS, Plch a Sup. |
 |
| Pohled po hranici mezi Rakouskem a Itálií na Wilder Freiger. Původně zamýšlený cíl pro další dny. Vede tam z údolí pěknej dlouhej výstup, ale musí být dole sníh a ne kvést lodyhy. |
 |
| Pohled z lyžařského střediska od piva směrem Zuckerhütl – vysoký hrbol druhý zprava. My se Supem jsme jeli na pivo dříve, jednak jsme byli KO a druhak jsme měli žízeň. MarS ještě po cestě zkonzumoval další trojku Pfafenkogel (3366), když už tam stál tak po cestě. Stihnul ještě poslední vlek a doprovodil nás u druhého piva. Pak již jen cesta dobytčákem dolů a hledání noclehu. Původní plán byl, že najdeme volný nocleh až na místě, přeci na jednu noc to nemůže být problém. Po dvou hodinách ježdění po okolí jsme se setkali jen se všudypřítomným ab morgen. Holt hledat ubytování v Alpách na Velký pátek na blind můžou jen neználci. Zakempili jsme zase na parkovišti a pro příště už si to budeme pamatovat. |
 |
| Druhý den jsme zvolili výstup přímo od vleků po zavřené sjezdovce na Hinterer Daunkopf (3225). Byla trochu mlha a bylo to do kopce, jak naznačuje Plchův ztrápený výraz. |
 |
| Sup se den předtím na slunci trochu (p)opálil, a tak druhý den nenechal již nic náhodě a pořádně se namazal. Přeci jen v Alpách opaluje i ta mlha. |
 |
| Přestávka na čajík. V mlze to nejen opaluje, ale i brýle jsou potřeba. |
 |
| Tam někam jdeme. |
 |
| Mars někde na kopci v mlze, kterou se už už prodírá slunce. |
 |
| Panoramata směrem do lyžařského střediska. Tahle túra již není tak frekventovaná. Převýšení větší. O to větší je tam byl klid. |
 |
| Pauza na svačinku. |
 |
| Plch a nějakej kopec. |
 |
| Vršek Hinterer Daunkopf v mlze, kde byl celou dobu. |
 |
| Sup šplhá do sedýlka. Celej den jde člověk sám, vyleze do sedýlka a najednou lanovka. |
 |
| Vrchol Daunkopfu. MarS (vlevo) na něm už byl třikrát a pokaždé z jiného údolí. Vpravo Sup. |
 |
| Jen jsme slezli dolů a jeli na pivo, mraky se roztrhaly a vršek Daunkopfu byl vidět, tak aspoň na fotce ho máme. |
 |
| Dolů jsme jeli po sjezdovce a pak poslední část lanovkou, sjezd až dolů by byl dost nepříjemný, protože sněhu o Velikonocích moc nebylo. Na parkovišti proběhlo pivo a pohled na předpověď. Nedostatek sněhu, a tedy i cílů dostupných z parkoviště, rozhodl, že se jede domů. |
Text a foto: Plch
Žádné komentáře:
Okomentovat