Expedice Pinč, stage 5: Ferrata Vodní brána 2x, jak jistit dítě na klettersteigu a elektrokrám za traktorem
Po vydařené lezenici s Boudovci z Hutě nás s JayKayem v pátek 5.7.2024 čekal v rámci Expedice Pinč nápor na ferratu Vodní brána u Semil a sběr olivínů ve Smrčí. Ruce jsme měli z dopolední lezby trochu vytahaný, ale na ferratu jsem se docela těšil. Lezení a klettersteig se zdá bejt divný kombo, ale když k sobě nemáš vhodně rostlýho jističe, tak ferrata je za mě schůdný řešení, jak si trochu protáhnout trupík na skále. Krom toho jsme loni s JayKayem do ferrat trochu dupli a byl jsem zvědavej, jestli ho to nějak poznamenalo.Vodní brána je v soutěsce Jizery pod Semily, takovou divočinu jsem nečekal. Co je prima, je úvodní parkoviště, kde se platí 50 CZK / 12 h a kde je toitoika, což je pro obyvatele Fabia Camper, varianta Postealth, dobrá zpráva. Hned jsme tu zaplánovali nocleh. Cestou ke skále jsme pak potkali otce - zakladatele Martina Čokaře Marka, kterej nám vyradil, co a jak.
Mimochodem i to, že pro lezení dospělce a dítěte je nej kombinace, když dospělec dojišťuje dítě shora lanem. Za mě OK, ale k tomu je potřeba ještě další dospělec dole, kterej pomáhá dítěti přecvakávat / vyprostit karabiny šprajclý na spojkách lana se skálou. V situaci 1+1 vidím jako jednoznačně lepší být pod dítětem, abych mohl řešit kalamitní situace obratem a abych k němu nemusel slejzat dolů. Ověřeno na všech ferratách, co jsme zatím s JayKayem lezli. Konstruktivní polemiku uvítám.
Na Vodní bráně jsme si nakonec vybrali červenou lajnu za C+. Pěknej, svižnej kousek, hezčí jsem asi v Čechách neabsolvoval. Crux byl tak výživnej, že mě donutil vytasit vodsedku. Po nás lezoucí PL dvojka vodsedky neměla, dítě skučelo a fotr byl mírně jalovej. Takže vodsedky s sebou. JayKayovi se jen nelíbil závěrečnej lanovej most.
Jinak ovšem tak dobrý, že jsme se rozhodli bivnout na v.u. parkáči a druhej den, v sobotu 6.7.2024, sjet modrou lajnu na Vodní bráně. A o tom více níže.
Tudy nahoru vede červená větev ferraty Vodní brána.
JayKay v dobrém moodu na odbočce na fialovou větev Vodní brány. Soutěska Jizery pod Semily je na poměry českého hobitína mocná. Na pravém břehu vede lávka Riegrovy stezky.
Crux na červeném směru Vodní brány. Je to do kopce a tahá to trochu za packy. Družyna Polska neměla vodsedky, tak si to mírně ztížila. Chlapcům jsme pomohli.
Na JayKayovi byla znát loňská ferratová zkušenost, kdy jsme zkonzumovali 12 klettersteigů. Občas jsem mu píchnul, jinak si lez po svejch.
Borci z Polska.
Expedice Pinč, jak jsme 4denní výpad do Jizerek a Krkonoš nazvali, přinesla setkání s výraznými osobnostmi - po bivaku u Supa a lezení se Zdendou Boudou z Hutě jsme na ferratě Vodní Brána potkali jejího otce - zakladatele Martina Čokaře Marka.
JayKay v jednom z traverzů na červeném směru Vodní brány.
Poslední výšvih před lanovým mostem.
V pátek 5.7.2023 po červené lajně na ferratě Vodní brána jsme ještě měli v plánu sběr olivínů v čedičových lomech ve Smrčí, ale domácí příprava neproběhla úplně dobře, takže jsme to nakonec skrečli. Taky už bylo cejtit, že ty hard skilly už JayKaye začínaj mírně srát, takže je potřeba zvolnit tempo.
Večír jsme si dali restíka u cukrárny Tulipán na Ostrově v Semilech. Hříště pro děti, kávička, medovníček, JayKay se vytasil s existencí melounovýho nanuka, kterej sympoška ve vokýnku měla. Šlofíčka jsme si pak dali na parkáči pod Vodní branou. Modrá lajna na Vodní bráně za B/C znatelně lehčí než červená, takže ráno 6.7.2024 rychlej výstup.
Pak už teplota začala povážlivě stoupat, ale na to nám Zdenda Bouda z Hutě vyradil pěkně zrenovované koupaliště v Košťálově. Voda ledová, ale s tím se počítá, výdej jídla u bufetu tragickej a pomalej.
Našli jsme tu ovšem elektrickou dodávku, kterou jsme potkali den před tim u Proseče! Elektrokrám se tehdy vlekl do kopce rychlostí šneka a pak se ukázalo, že ho táhne traktor! Na koupališti stál celej den na káblech a sosal proud. Měl jsem z toho bžundu a nakonec mi pani u stánku s pivem prozradila, že je to doprovodný vozidlo party nějakejch excentriků, který přijeli z Moravy na babetách...
No a to byl vlastně konec Expedice Pinč. V sobotu večír začalo lejt a na déšť to vypadalo celou neděli. Takže jsme to zalomili do Aussigu a v neděli 7.7.2024 jsme se šli kouknout na Bunkr Mistra Málka do Velkého Března.
Na modrý směr Vodní brány jsme se vrhli v sobotu 6.7.2024. Začíná svižnou plotnou, kterou ovšem JayKay přeběhnul jak nic. Nástup se dá obejít po pěšině.
Občas je na trase obtížnější zdvih, jinak je ale dominují lehké traverzy a obří police.
JayKay Chaplinus. Zkouší se do toho různě rovnat, přemejšlí si, hraje si. Sekretär už jen nosí baťoh.
Finále modré lajny vede pod převískem.
Ještě pár přecvaků...
...a můžem si vokusovat nehty na vršku.
Bikingu, klimbáže a ferratismu bylo dosť. Koupel time! V Košťálově na Semilsku mají fancy koupák, kterej si postavili patrně za výpalné z nedalekého kamenolomu. Voda je tu studená, výdej jídel pekelnej, ale celkově se nám tu líbilo.
%20(1).png)
Žádné komentáře:
Okomentovat