Papouš: V Gruntě na Kolínsku mají kostel - papoušek. Barevná secesní výzdoba a la Alfons Mucha je dechberoucí

Tohle bylo vcelku rychlý. Ve čtvrtek 18.7.2024 se Sekretariát dozvěděl o existenci novorománsko-secesního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě na Kolínsku a už o dva dny později si jeho návštěvu mohl odškrtnout v Bucket Listu. Důvod tak rychlýho náporu na sakrální památku byl nabíledni - wth, co to je za papouška mezi kostely? Bohatá ornamentální výzdoba, velkorysé figurální výjevy, barev jak někde v Orientu! Jasná priorita 7, žlutý podbarvení v Bucket Listu = okamžitá konzumace nutná. Naštěstí jsem měl o weekendu naplánovanou cestu za JayKayovou babi Dášou ku Kolínu, takže to klaplo ideálně.

Babi Dáša totiž měla zrovna na nočním stolku rozečtenou knihu o barokním architektovi Santinim, takže jsme na Gruntu navázali návštěvou cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele v Kutné Hoře + jsme vlítli do nedaleké kostnice, protože to bylo za jedny love. Taková menší exkurze po kostelech - tři na jeden zátah jsem snad nikdy nedal. Sedlo to náramně, látka byla výživná a měli jsme i dost času na vstřebání všech zážitků.

Zpět ke Gruntě. Německy znějící název obce pochází možná od KH cisterciáků, kteří to tu ve 14. století pojmenovali Údolí Panny Marie = německy Gruntha Panny Marie = česky Grunta. Kostel tu měli už od roku 1305. Ten ale chátral a postupně byl odbouráván, až byl stržen úplně. "Bohatství kostela (tzv. záduší) pramenilo z obliby mezi poutníky, kteří sem po staletí směřovali, ale i z dobrého farního hospodaření na četných pozemcích a v neposlední řadě i z přízně bohatých sedláků z okolí. Nezvykle velký majetek venkovského kostela (v roce 1900 to byl přes půl milionu tehdejších korun) vedlo ... ke zřízení farnosti (1900), následovala stavba nového reprezentativního kostela (1905- 1914)," píše se v letáčku, který je k mání na kase kostela.

Některé prameny uvádějí, že stavbu kostela financoval slavný houslista Jan Kubelík. To je podle wiki omyl. Kubelík vlastnil na Kolínsku zámek v Býchorech. Jeho syn Rafael se stal věhlasným dirigentem a záběry z jeho legendárního koncertu na Staroměstském náměstí v červnu 1990 se mihnuly v oskarovém filmu Kolja. Na stavbě se podílela jedna z komunistických celebrit - jako kamenický učeň v Gruntě pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký. Podle maníka za kasou tu dokonce obdržel i výuční list.

Fantastické malby v kostele obstarali manželé František a Marie Urbanovi. Malíř sice studoval u Františka Ženíška, nejvíc ho však ovlivnil slavný Alfons Mucha, což je v kostele jasně vidět. "V kostele jsou od něho všechny velké figurální výjevy v kněžišti, na klenbě i v obou bočních lodich. Postavy mají zřetelně slovanský charakter, jejich oděvy mají četné domácí folklorní prvky," píše se ve zmíněné brožuře. Jeho manželka se pak vyplnila zbylé plochy chrámu dokonale komponovaným ornamentem.

Kostel v Gruntě není úplně drobek - jde o největší chrámovou stavbu českého venkova. Loni se stavba dočkala statického zajištění a částečného restaurování maleb za 42 milionů CZK. Na některé části ovšem nezbyly peníze, takže v bočních lodích se ještě setkáte s neopravenými malbami. I tak je Grunťák velmi impresivní záležitost. Za mě five-star podnik.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě je trojlodní bazilika v novorománském slohu se secesní výzdobou uvnitř. Nevídáno.

Se hřbitovní zdí se stavitelé vyřádili. Vypadá jako hradby s cimbuřím.

Vstupní portál kostela v Gruntě.

Babi Dáša poslouchá výklad průvodce, v pozadí secesní výzdoba.

Jedno ze zastavení křížové cesty.

Oltář v levé lodi kostela v Gruntě na Kolínsku.

Detail ornamentální výzdoby.

Výřez ze stropu.

Zdobná klika.

Narození Páně.

Klanění tří králů.

Sakristie.

Ústředním výjevem kněžiště je scéna Korunování Panny Marie, kde nezvykle světlovlasý Kristus vkládá královskou korunu na hlavu dívce Marii s hlavou zakrytou šátkem po způsobu oblékání venkovských žen.