2. 3. 2011

Národní park Mercantour a Alpy jižní Francie

Místo: Národní park Mercantour, Francie
Do národního parku Mercantour v jižních francouzských Alpách jsme měli namířeno již dvakrát, ale kvůli vinobraní a následnému příchodu zimy se nám to zatím nepodařilo. Jen jsme nakoukli předloni při cyklovýletu na Col de la Bonnette a moc se nám to zalíbilo.

Pro větší mapu klikni na obrázek.
Loni se vinobraní nekonalo, a tak jsme si řekli, že týdenní dovolenou strávíme právě zde. Předem nutno říci, že týden je opravdu málo a že tento kout Francie je z ČR dosti vzdálený (1.300km). Předpověď počasí tentokráte naštěstí zklamala a místo proměnlivého počasí s deštěm nám přichystala celý týden, kdy bylo krásně jasno a jen odpoledne se na obloze objevily nějaké obláčky.


V národním parku Mercantour a okolí jsme proti původnímu plánu vydrželi celých sedm dní. Nakonec se nám podařilo pět výletů a pěšky nebo autem jsme překonali všechna místní dvoutisícová sedla, takže i fordík si dovolenou náležitě užil :)


Protože při vyhledávání slova Mercantour toho „gůgl“ v češtině moc nenajde a nějaké tipy na výlety už vůbec ne, chceme na následujících řádcích popsat pár túr pro ty, kteří by se chtěli do tohoto koutu Alp vydat.

1. Mont Pelat - nejvyšší vrchol NP Mercantour (3.050)

Na horu Mont Pelat je nejlépe se vydat od parkoviště Camp Richard, které je kousek od jezera Lac d´Allos. Po silnici se bez problémů dá dojet z městečka Allos v údolí až do 2000 m n.m. Jen pokud jedete autem vyšším než 2 m závora vás zastaví o 2 km dříve.
Samotný výšlap na Mont Pelat není tedy až tak náročný a 1.000 výškových metrů jde zvládnout za 3 hodiny. Sestup trvá cca 2 hodiny. Celá túra se i s pauzami na výhledy a focení zabere do 6 hodin. Výhledy z vrcholu jsou parádní hlavně na jezero Allos obklopené ze všech stran skalnatými horami.







2. Autour d´Lacs - cesta okolo jezer

Tato túra má stejný začátek jako předchozí na Mont Pelat z parkoviště u Camp Richard. Je možné jít oběma směry a při dobré kondici a brzkém startu je možné ji s Mont Pelatem spojit.
Cesta vede okolo tří jezer Lac d´AllosLac de la Petite Cayolle a Lac des Garrets. Jezera jsou každé jinak vysoko, ale všechny mají krásně zbarvenou modrou vodu. Při cestě k největšímu jezeru Lac d´Allos je možné se dozvědět i něco o této lokalitě z naučných tabulí (bohužel jen ve francouzštině).
Výlet je možné ještě zpestřit výšlapem na vrchol Montagne de l´Avallanche (Lavinová hora) kde nahoře čeká netradiční mužík (inuksuk). Cesta na vrchol Montagne de Avalanche již není značená, ale je vyšlapaná a mužíci vás dovedou až na vršek.








V ledovcovém údolí okolo jezera Lac d´Allos jsou i další túry. V okolí se nachází také spousta zvěře ať již ovce a osli domácí, psi ovčáčtí nebo "divocí" kamzíci a svišti, kteří jsou zde tak zvyklí na lidi, že skoro nejsou plaší a ochotně postojí modelem pro čočku fotoaparátu. Z toho usuzujeme, že v létě zde bude asi dost lidí.
Na konci září a ve všední dny jsme však potkali pouze pár místních turistů. V celém národním parku Mercantour je také dovoleno stanovat. I to má však svá pravidla. Stan může být postaven od 19 - 9 hodin a nejméně 45 minut chůze od auta. Je tak možné se vypravit na několikadenní přechod s plnou polní.

3. Tete de la Bouliere

Další túra v národním parku Mercantour. Startuje se z městečka l´Estenc ležící na silnici vedoucí na Col de Cayolle z jihu, v údolí řeky Var.
Z Allosu, kde byl start předchozích dvou výletů, je přesun autem do Estencu docela zdlouhavý, i když je to vlastně jen "přes kopec".
Tato túra vede nejprve po silnici mezi domky, poté traverzuje upravenou cestičkou suťoviště a strmým výšvihem se vyhoupne do zalesněného údolí. Les však brzy skončí a cesta vede dlouhým údolím podél bývalých salaší a válečných bunkrů až do sedla Col de Gialorgues.


Značená cesta pokračuje dále do dalšího údolí a dle průvodce byla tato cesta důležitá i v minulosti, kdy tudy ovčáci vodili stáda z údolí Varu do vedlejšího údolí. Na vrchol Tete de la Bouliere značka nevede, ale není to nijak složité, je to vrchol napravo a tak stačí dát se v sedle doprava do kopce, jít pořád nahoru a za 20 minut už vás vítá vrcholový mužík ve výšce 2.703 m n.m. Ze sedla se dá jít i doleva na vrchol Rocher du Pigeon (Holubí skála), cesta na něj je však delší a asi i trochu náročnější.
Po cestě zpět je zajímavé zajít se podívat na bunkry z první světové války, které sloužily k ochraně hranic a pak už jen stejnou cestou zpět do Estencu. Celá túra trvá tam i zpět cca 6-7 hodin. Čas se úměrně zvyšuje s počtem fotek na paměťové kartě foťáku :)







4. Col de la Pare

Tato túra již není v národním parku, ale příroda je na první pohled stále stejná. Všude svišti a široká údolí plná trávy a kamení. Na výchozí bod se dá dostat autem z údolí řeky Ubaye směrem na Col du Parpaillon.
Stoupá se až na konec asfaltové cesty a pak ještě dále 5 km po zpevněné cestě. Terénní vozy zde mají nespornou výhodu, protože silnice je samý kámen, ale i s normálním osobním autem lze s trochou opatrnosti vyjet na parkoviště do 2.000 m n.m., kde rozcestník ukáže správnou cestu.
Tento výlet vede opět širokým údolím a dost dlouho po cestě, která je sjízdná i autem pasáčků ovcí. Až za poslední salaší přejde v pěšinu a stoupá nejprve mírně a pak strměji do sedla Col de la Pare. Odtud je krásný výhled na městečko Barcellonette v údolí Ubaye. Jak radí průvodce, je možné vyjít ještě výše na bezejmenný vrchol odkud je "vidět" ledovec Mont Pelvoux až v národním parku Ecrins.
Zpět se jde stejnou cestou do sedla, kde stojí pomník obětem laviny, a dál pořád po té samé cestě zpět. Túra je celkem nenáročná a ani převýšení není až tak velké. Celkem zabere cca 5 hodin.







5. Lac des Terres pleines

Poslední výlet, který jsme zvládli za krátkou dovolenou, byl kousek od hranice národního parku Mercantour. Výchozí bod je zase ve 2.000 m n.m. nad hranicí lesa na parkovišti pod hospůdkou Bufet 2000, který stojí u silnice vedoucí na Col de la Bonette (nejvýše položená silnice v Evropě).
Z parkoviště se jde opět po zpevněné cestě, která se v serpentinách vine k ovčácké salaši a sjízdná je pouze terénním vozem. Pak se již otevře rozsáhlé údolí průvodcem nazývané jako "ovčí ráj". Po vrstevnici cesta dorazí téměř na konec údolí k jezeru Lac des Terres Pleines.
A odtud strmým výšvihem dále do sedla. Zde je možnost po krátkém exponovanějším hřebínku túru prodloužit na vrchol Les Trois Serieres. Odtud již dolů po nepříliš znatelné cestě (jen mužíci) suťovištěm k jezeru Lac Verdet.
Dále po staré cestě až na silnici. Poslední úsek cca 3 km k parkovišti vede po silnici. To trochu kazí dojem z jinak krásné túry. Tato túra je také celkem nenáročná a dá se stihnout za 5 - 6 hodin.






Text a foto: Plši, Les Trompes

2 komentáře:

  1. Datum: 03.08.2011
    Titulek: také díky
    Snad jediné pořádné informace na webu o Mercantouru. Díky za pěknou ukázku co lze v parku podniknout

    OdpovědětVymazat
  2. Datum: 17.06.2011
    Titulek: Diky moc za info!
    Ahoj cestovatele, diky moc za informace k Mercantouru. Taky se tam chystame, ale mame trochu jine podminky nez vy, bydlime tam odsud asi 100km a chceme jet tak na vikend, se spanim v aute. Chci se zeptat - myslite ze tam jsou i trasy sjizdne na kole? A neznate odkaz na nejakou sikovnou prehlednou mapku parku?
    Jinak mate kraaasne fotky!
    Mejte se pekne, a dejte kdyztak prosim vedet na britishblanka @ seznam.cz.

    Diky moc! Blanka

    OdpovědětVymazat