Salza - What a wonderful water world (WWII - III)

Opravdu málokdy, kdo ví jestli vůbec někdy, jsem se propůjčil k účasti na komerčně pořádaném zájezdu. Nicméně - dostatečné množství pozitivních referencí a lehce specifické zaměření výletu rozhodly za mě.

Rakouská Salza v podání Mad Mat Sport s.r.o. alias adrenalinecentre.cz

Salza - tady jsme první den končili. 

Není moc aktivit, které dokáží osvěžit tělo i mysl v 35°C vedru tak, jako sjíždění horské řeky. Tropický červencový víkend k nějaké takové koupeli přímo vybízel. Páteční přesun autobusem z Prahy do kempu u Gasthof Eschau proběhl standardně. Snad jen místo Karla a Karla nám společnost dělal Černý Petr se svými dalšími kumpány z AC-čka. Strohé instrukce zněly: "Ráno v 9 hod. u autobusu a přesun na start".

Výhled z kempu u Gasthof Eschau.

Řeka Salza je mezi vodáky poměrně populární a je považována za jednu z alpských perel. Na své si zde přijdou snad všichni - velké rafty, minirafty, nafukovací kanoe, kajaky, hydrospeedy apod. Každopádně povinností je mít vestu a helmu. No a vzhledem k tomu, že je řeka napájena především z ledovců, hodí se i ve velkých vedrech neopren. Nástupním místem pro sobotní plavbu byl určen Brunn.

Mapa úseků na Salze.

Zde také proběhl fasung veškerého potřebného vybavení, rozdělení posádek a rozdání základních instrukcí a teoretických pouček. Výhodou parného a suchého léta byl relativně nižší stav vody. Řeka tak na samotném začátku pozvolna plyne alpským údolím a člověk má možnost se příjemně rozkoukat a seznámit se s průzračnou vodou plnou pstruhů.

Začátek plavby první den - v černé helmě Černý Petr.

Na první rychlejší peřejce je věnován prostor nácviku záchrany pomocí házečky. S chutí využíváme možnosti osvěžit se a vrháme se do proudu vyzkoušet si nanečisto lapání po dechu a chytání hozeného lana. Patřičně proškoleni a připraveni pokračujeme dál po proudu až k místu Wildalpen, kde nás čeká první rychlejší úsek v podobě slalomové trati. Její závěr je ozdoben povedeným válcem. Popularitu tohoto místa demonstruje množství kajakářů a kanoistů. Nutno podotknout, že v případě varianty sjet si Salzu na kajaku je nutností dokonale ovládat eskymáka.

Salza před Wildalpenem.

Další část řeky je ve znamení střídání rychlejších úseků s klidnějším proudem, který dostatečně umožňuje užít si parádního koupání. Pauzu na oběd si vychutnáváme na Fachwerku, kam se zatím během naší dopolední plavby přesunul náš autobus s proviantem. Ke slovu přicházejí i vychlazené plechovky piva, o které se náš řidič příkladně postaral.

Míst k pěknému koupání bylo dost.

Odpolední fáze je o poznání svižnější. Přicházejí i další místa v obtížnosti WWII. U vyhlášené "Bramborárny" nechybí ani možnost skočit si z cca pět metrů vysoké lávky přímo do vody.

Na sklonku prvního dne.

Sobotní plavbu pak ukončujeme v pět odpoledne těsně před vplutím do soutěsky. Ale ta až zítra...

Miniraft pro 3 osoby.

Lehce unaveni celodenním sluncem a pádlováním usínáme s myšlenkami na druhý den.  Neděli zahajujeme posledním, nejhezčím, sobotním úsekem. Díky čerstvé znalosti prostředí si dopřáváme i splouvání některých úseků ve vodě jen s přidržováním naší lodi.

Vjezd do soutěsky.

Na místě našeho včerejšího vylodění pak dostáváme jasné instrukce do soutěsky. Opravdu nemá chybu! Sevřené koryto nás nenechává vydechnout, obtížnost se ustaluje na WWII a nechybí i některé WWIII. Lehký odpočinek nabízí snad jen pár vracáků.

Instruktor Pepák jel na kajaku jako dozor.

Z dříve místy cca 30m široké řeky se rázem stává tak 5m široké koryto, kde není slyšet vlastního slova. Ovládání Yukonu je tak slušná řehole jak pro háčka, tak kormidelníka. Naštěstí máme s sebou na špici Černýho Petra a tak s dostatečným předstihem víme, kde zastavit a odpočinout si. Náramně si to všichni užíváme.

Soutěska.

Po výjezdu ze soutěsky se už řeka opět lehce zklidní. Posledních pár kilometrů našeho dnešního úseku se pak nese ve stejném duchu, jako bezprostředně nad soutěskou. Peřejky se střídají s klidnějšími úseky a opět se otevírají nádherné možnosti ke koupání.

Odpočinek v soutěsce.

Vzhledem k plánovanému nedělnímu návratu do Čech není ale bohužel dnešní plavba tak dlouhá jako ta včerejší. Dnešní plavbu tak ukončujeme zhruba na úrovni našeho kempu, abychom se zabalili a připravili k odjezdu.

Odjezd.

Závěrem jedno doporučení. Na rozdíl od českých řek na Salze opravdu velice záleží na počasí a ročním období. V případě dešťů se díky strmým svahům dokáže koryto řeky naplnit během chvíle a obtížnost některých úseků tak pochopitelně vzroste. Stejně tak je tomu v případě jarního tání sněhu, kdy se může lehce dobrodružná, krásná a romantická Salza změnit v docela jinou řeku a nepříjemnou koupel.

Text: Pepin
Foto: účastníci zájezdu