Místo X: prvonález pečárky Bohusovy a jak na holubinky

V pondělí 4.9.2017 jsem dostal vopušťák a vyrazil na prohlídku místa X alias Magicwoodu ve Středohoří. Na tradiční plantáži hned u silnice bylo tentokrát vymeteno, za zmínku stojí snad jen parádní místo s hvězdovkami brvitými (geastrum fimbriatum). Pro úlovek jsem tentokrát musel trochu vystoupat do kopce.

Hvězdovka brvitá - tahle je ze saské části Labských pískovců.

Vyrazil jsem na prohlídku plantáže s boltcovitkou Jidášovým uchem (auricularia auricula-judae), kterou jsme s JayKayem objevili při květnové výpravě. Bezový remízek, kde uši rostou, ale byl seschlý. Cestou do bezu jsem našel pár holubinek, asi namodralých (russula xyanocantha) a potkal pár seschlých bedel vysokých (macrolepiota procera). Btw. dneska jsme s angličtinářem Kevinem Goudou probírali houby a bedla je anglicky parasol mushroom - slunečníková houba. Slunečníky jsem v jedlém stavu našel dva.

Když už jsem se chystal k odjezdu, jen jsem mrknul do škarpy s trnkami vedle silnice a vykoukla na mě rodinka pečárek Bohusových (agaricus bohusii). Další prvonález v Magicwoodu! Myslim, že už jsem Hlavičku asi dotáhnul. Skóre je aktuálně 4:4.

Jak na holubinky

Holubinky jsem doma udělal podle receptu - klobouky vrchem dolů na pekáč, posolit a na 200 °C a 20 minut do pece. Supr žrádlo! Něco takovýho jsem fakt eště nejed. S holubinkama s Hlávkou letos začínáme, ale zatim se je nikdo neodvážil konzumovat ve velkém. Jejich přesné určování je docela fuška, protože holubinky v průběhu růstu často mění barvu nebo jsou si dost podobné. 

Nálezy z Magicwoodu - vlevo nahoře pečárky, vpravo nahoře bedle, dole holubinky.

Ale zjistit, jestli to holubinka vůbec je a jestli je jedlá, až taková věda není. Mykoguru Robi Hanzlík z houbareni.cz mi přinesl tyto poznatky:

1) žádná z holubinek není jedovatá, jsou pouze jedlé/nejedlé. To je dobrá zpráva.
2) že jde o holubinku se pozná, když se rýpne nožem do třeně = do nohy. Neodloupne se vlákno, ale něco jako kousek jablka. Tuto vlastnost mají i ryzce.  
3) kousek ochutnat. Chuť trpká, hořká, pálivá, zkrátka hnusná = nejedlá. Chuť příjemná nebo neutrální = jedlá.

Teď jsme ve fázi chození po lese a vožírání hub, kterým se z nohy odlupují kusy jablka. Zatím jsme jednoznačně určili jen holubinku Quéletovu (russula queleti) - fialový klobouk, bílé lupeny a fialová noha + roste pod smrky + chuť palčivá (hnusná jak prdel). Potkali jsme ji v okolí Altenbergu při srpnovém ryzcobraní.

Holubinka Quéletova s patrným ohryzem od testéra. Model z letošního srpnového Alte.

Další poznatky přineslo i sestavení mykotabulky s cca 50 druhy holubinek podle jedlosti/nejedlosti a barvy. Vyšlo na povrch, že u každé barvy klobouku jsou minimálně dvě třetiny holubinek jedlé. Jako "bezproblémové" se jeví zelené. 

	jedlá	nejedlá	% jedlých
bílá	2	1	67
červená	6	4	60
fialová	10	6	63
hnědá	8	4	67
zelená	3	0	100
žlutá	6	3	67

Problém je v tom, že co je zelená barva, jsem vod voka stanovoval z monitoru. Dost holubinek je ale zelenofialových, hnědozelených nebo olivových, přecházejí na nich barvy jedna do druhé. Čili tabule je jen hrubý nástřel pro úvodní orientaci typu - jdu lesem, vidím třeba fialovou holubinku a řeknu si: Sakra, mezi fialovejma jich je nejvíc nejedlejch. Cesta k solidní znalosti bude ještě dlouhá, ale je to celkem zábava.

Článek o poznávání holubinek ZDE

Text a foto: Papouš