V roce 2021 jsme s JayKayem Kunsthistoricusem zavítali do parádně zrekonstruované synagogy v Úštěku na Litoměřicku, takže když se v sobotu 30.5.2026 vyskytla příležitost nakouknout do synagogy v Žatci, neváhal jsem ani pikovteřinu. Stavba vyrostla během let 1871 a 1872 a je po plzeňské druhou největší synagogou v Čechách. Za uši dostala o Křišťálové noci v roce 1938, kdy ji náckové vypálili. Místní obyvatelé se ovšem báli, že se oheň rozšíří na okolní domy, hasiči dostali povolení požár uhasit. Vnitřek lehl popelem, budovu se podařilo jakž takž zachránit.
Opravená synagoga, která za války sloužila jako lazaret a škola + za komárů jako sklad plynových masek, se otevřela v roce 2024. Rekonstrukce je v minimalistickém duchu - původní výzdoba chybí, galerii ohraničuje ocelové zábradlí s laserem vypálenými židovskými svícny, jistou barevnost dodávají jen vitráže v oknech. Velmi vydařené, řekl bych.
Bombastickou fíčurou je tu akustika. Byl jsem v synagoze sám, tak jsem si dovolil vyluzovat různé trylky - viz video - a zvuk se tu nese úžasně. Doporučuju vyzkoušet, jen je dobré nechávat mezi zvuky pauzy, aby to pořádně vyznělo. Proto se prostor využívá ke koncertům, v době mé návštěvy tu byla výstava děl sochaře Čestmíra Sušky ze skupiny Tvrdohlaví. Na jejich legendární výstavě na podzim 1989 v Praze na Národní jsem samozřejmě byl, všudybyl.
Právě kvůli akustice si v osmdesátkách pro natáčení svého hudebního dramatu Yentl vybrala žateckou synagogu americká herečka a zpěvačka Barbra Streisand. Asistenta režie a dabléra jednoho z herců dělal Zdeněk Troška, který US superstar "tajně nosil české větrníky, které si velmi oblíbila, ale musela je jíst skrytě před svou asistentkou", jak se píše na ČSFD. Dobrej drbík. Ze Žatce pocházela i její babička.
Se Streisandkou mi utkvěla v hlavě scéna z filmu Žena v ringu, kdy pobývala sama se skupinou boxerů ve srubu v odlehlém lese a chtěla si odskočit.
- Kde je tady záchod?
- Venku.
- Kde venku?
- Všude!
K žatecké synagoze přiléhá dům rabína s interaktivní expozicí. Je tu rekonstrukce jeho pracovny s hodinami, které jdou proti směru klasických ručiček - Židé píšou zprava doleva, tak i hodiny jdou "pozpátku". Podle všeho je to jen kuriozitka, většinou využívají standardní hodiny. Na dotykové obrazovce se dá zjistit, kdy a kde v Žatci Židé bydleli - zajímavé mi přišlo, že tvořili až desetinu obyvatel města. Silný dojem přináší místnost, kde se na zrcadle objevují oběti holokaustu.
Žatec je krasavec a synagoga je fakt gem. Za kukandu stojí i žatecký poklad a asi i památky týkající se chmele, ale tam se teprva chystám.
Synagoga v Žatci.
Před rekonstrukcí.
Po rekonstrukci.
Před.
Po.
Před.
Po.
Ocelové zábradlí má vypálené židovské svícny.
Svícny v detailu.
Malé okno s vitráží.
Vnitřek synagogy býval bohatě zdobený.
Poznejte, co je to za předměty - kvíz v muzeu.
Odpovědi jsou v šuplíčku pod kvízem.
Opona darovaná žatecké synagoze Morizem a Sofií Grünfelderovými. Rodina měla německou státní příslušnost, takže jejich syn Norbert (*1880) byl s německou armádou vyslán do Číny v rámci expedice, která měla potlačit boxerské povstání. Když se roku 1901 vrátil z Číny, vděční rodiče darovali do žatecké synagogy tuto oponu. Je to jeden z mála původních artefaktů, který se ze synagogy dochoval.
Židé tvořili až desetinu obyvatel Žatce.
Tak mohla vypadat pracovna rabína v jeho domě, který přiléhá k synagoze.
Sederová mísa je rituální talíř, který se používá při domácí slavnostní večeři (seder) během židovského svátku Pesach. Servíruje se na ní šest tradičních pokrmů, které vyprávějí příběh o exodu Židů z Egypta.
Komoda a sofa, které se objevilo ve filmu o Anně Frankové.
Židovské hodiny jdou proti směru hodinových ručiček.
Sekce s VR brýlemi. Promítali jakési historické město připomínající Paříž. Moc jsem to nepobral.
Vitrážový strop se zkrácenými hesly Desatera přikázání.
Dům rabína přiléhá k žatecké synagoze.
Od synagogy je vidět na nejmenší chmelnici na světě na žateckém náměstí Svobody.
Žádné komentáře:
Okomentovat