Žatecký poklad patří mezi TOP 10 nálezů stříbrných a zlatých předmětů objevených v Česku. V červnu 2026 jsem měl na Žatecko a okolí jistou časovou dotaci, tak jsem tu čuměl po ptákách, minerálech, zkamenělinách a památkach. Nálož skoro 3 kil stříbrných mincí, uchošťouru (!), šperků a zlatých prstenů je Must See. V neděli 14.6.2026 se proto vydávám do místního Muzea K. A. Polánka. Že to bude atrakce, dává tušit cena už lupenu 160 CZK (do ostatních expozic se podíváte za půlku).
Než se vrhnu do muzea, prosvištím si appku Žatecký poklad. V době swipujících, scrollujících a drag-&-dropujících jedinců na mobilech správnej směr. Projedu, jak a kdy se poklad našel a zahraju hry, fajn. Drobnou vadou je, že když si z appky odskočím někam jinam, nemůžu se vrátit do místa, kde jsem skončil, a musím sjet celý blok informací od začátku. Plus nejde nic skipnout. Ale JayKayovi by se mohlo líbit.
Na muzejní chodbě se pak startuje videoprojekcí - promítají se klipy, které rekonstruují, jak se šperky z pokladu vyráběly za použití dobových metod. Borec vezme stříbrný prut/hřivnu, rozklepe ho kladivem, protáhne ho postupně destičkou s dírami o různých průměrech, až vznikne drát. Šperkařka z něj pak kroutí různé tvary, které pájí nad ohněm. Velká parádička, jen bych trochu pokrátil 35min stopáž.
Stále na chodbě jsou panely s infem o jednotlivých artefaktech pokladu a historickém kontextu. Zajímavá je hodnota pokladu v době nálezu, cca 1012: "Představuje ekvivalent cca 2700 denárů a odpovídá tak ceně 9 otroků. Dle Ibrahima ibn Jakuba by v 60. letech 10. století bylo možné za tuto ohromnou sumu koupit na pražském tržišti 27 000 slepic (1 slepice na každý den po dobu 74 let) nebo pšenici pro člověka na 225 let či ječmen pro koně na 300 let," píše se na jednom z infopanelů.
A teď Grande Finale - jdeme do pokladnice podívat se na samotný poklad! Malá místnost s tmavými stěnami a hudbou na pozadí, uprostřed vitrína à la akvárko a na jeho dně bez ničeho poklad. Jako by ho tam někdo jen tak na hulváta nasypal, jako když v tom akvárku krmí rybičky. No, dal bych pod to aspoň ten červenej lajntuch, co je na fotce na infopanelu na chodbě (a taky tady pod textem). A nějakou tu minci nebo šperk vrazil pod lupu, aby vynikly detaily... Je to přeci poklad, tak by tomu slušela trochu propracovanější prezentace i důstojnější prostory, myslim.
I tak je pokládek pecka a spolu s místní synagogou je top atrakce. A to jsem ještě nepoctil návštěvou místní chmelařské dědictví...
P.S. V pokladnici se ze zřejmých důvodů - exkluzivita & bezpečnost - nesmí fotit ani natáčet. Fotky jsou z chodby před ní.
Žatecký poklad zahrnuje 2,7 kg stříbra a tři zlaté předměty. Pochází z cca z roku 1012 a v Žatci byl objeven 1937.
Nejunikátnější šperk z pokladu je zlatý prsten s almandinem, zasazeným do objímky zdobené perlami. Obroučku prstenu zdobí zvířecí hlavičky. Almandin patří mezi granáty - o ty se s JayKayem také příležitostně otíráme.
Kus zlatého a drátu a druhý zlatý prsten. Ryzost dosahuje 18 - 20 karátů.
Náušnici jsem nosil, příušnice prodělal, ale o záušnici slyším poprvé. Záušnice se vyráběly z jednoduchého stříbrného drátu, prosté drátěné kroužky na konci roztepané v esovitě svinutou kličku. Nebyly jen na ozdobu, ale dalo se jimi i platit.
Záušnice se zavěšovaly do kožených a textilních čelenek nebo zdobily pokrývky hlavy žen i dětí. Jejich první exempláře se objevují na přelomu 9. a 10. století, teprve v průběhu 10. století zobecnily a jejich móda se rozšířila i na další území střední Evropy.
Masterpiecem jsou různé typy náušnic s bubínky, košíčky či hvězdicemi, zdobené filigránskými drátky a pájené nad ohněm.
Tohle se mi líbilo velmi. Žatečtí muzejníci napodobili/rekonstruovali výrobu šperků a natočili o tom dokument. Ten vám promítnou před prohlídkou klenotnice s vlastním pokladem.
Návštěvníci se mohou vyfotit v kulisách, v nichž se poklad v roce 1937 našel.
Zánehtní tvarůžek se odstraňoval tyčkou vlevo, ušní mázek pak středověkým uchošťourem vpravo, účel tyčky dole není znám. Dohromady tvoří luxusní toaletní soupravu, která je i z dnešního pohledu velmi vzácná.
Středověkých mincí - denárů - bylo v žateckém pokladu 357. Podle jejich datace se podařilo určit dobu zakopání pokladu k roku 1012.
Kaptorga (nebo také kaptorg, vlevo) je malá raně středověká schránka, kterou ženy a dívky nosily zavěšenou na krku. V Čechách se tyto amulety objevují od konce 9. do 11. století a sloužily jako ochranné schránky na magické předměty, bylinky nebo svaté ostatky.
%20(1).png)
Žádné komentáře:
Okomentovat