10. 3. 2007

Dětský masiv na Budově - opožděné odtajnění

Místo: Ústí nad Labem, Česko

Produkt, který si Vám dnes dovoluje nabídnout platforma Zakuklený ustašovec, není ve světě, a snad ani v Čechách, ničím novým. Vyborhákovanou stěnku pro začátečníky najdete poblíž každé slušnější alpské chaty, v každé evropsky standardně odjištěné oblasti. Možnost vyrobit si ji se namanula i poblíž Ústí nad Labem - v lese u obce Budov se léta bez užitku povaloval znělcový masiv.

Prvním pokusným kinderkrálíkem na Dětském masivu na Budově byl loni tříletý Šimon Tintěra. Lezení si i se svou mámou Jitkou parádně užíval. Šimon, přezdívaný Kajak, na Budově smahnul hned dva prvovýstupy - Superman 2 a Cipísek 2.
Rukavici zvedl v roce 2004, na začátku velkého lezeckého kvasu, otec-zakladatel Dan Hasič Hölzl. Toho na dvanáctimetrovou položenou stěnku navedl Indián, kolega-hasič a obyvatel Budova. Před čtyřmi lety ale platforma ke skalce jen přičuchla, vylezla pár cest a věnovala se jiným projektům.
Lezecká kariéra mladého biochemika Tomáše Groha začala na sklonku roku 2004 zhurta - hned na její úvod si střihnul prvovýstup v rodném Tašově. Na Budově po něm zůstala položená pětiborhákovka Obryně Stáňa 3. Od jejího slaňáku je pěkně vidět na ústeckou industriální čtvrť Neštěmice na druhém břehu Labe.
Od začátku ale platforméři debatovali, jak potenciál miniwandu využít. Nakonec byli jako cílová skupina vybráni softmoveři a děti a tomu byla přizpůsobena fregvence borháků a slaňáků. Tehdy se také zrodila idea nejprve skály ocvočkovat z pozice sólo a pak cesty hromadně přelézt.
Radka Krumplová z Povrlů, jedna z častých sparring partnerek Karla Běliny, si loňského budovského “náporu” lezecky moc neužila. Nechala si totiž vercajk doma, protože si myslela, že bude deštivo. Nakonec ale získala sedák a s lehce opičím výrazem ve tváři prvovystoupala travně-skalní cestou s lechtivým názvem Vysmátá chůvička 3.
Zakuklení ustašovci se totiž obvykle za provýstupy plíží lesem, aby nikým nespatřeni vyběhli mechovatou a lámavou třímetrovou cestu, kterou pak za typického lomozu vrtačky DeWalt Terminátor zprzní kusy železa. Protentokráte se však rozhodli, že nebudou konzumovat směry sobecky potají a že se o ně podělí i se svými kamarády.
Pavla Koukolíčková drtí klíčové místo cesty Cipísek 2. Pavlinu lezeckou dráhu přerušily v půlce devadesátek gipsy (sádry, ne menšina) na obou rukou, na Dětském masivu ale potvrdila, že je lezecky zpátky ve hře a že s ní konkurence musí počítat.
Otázka byla, jak konzumaci pojmout. Vrhnout se na masiv po bělinovsku a v duchu Kodlova legendárního “náporu” lézt až do umrtvení? Zde Zakuklení ustašovci cítili, že tomuto způsobu jaksi chybí přidaná hodnota.
Holá pravda o Kindermasivu - je to celý položený a prudce vocvočkovaný.
Situace si žádala eventovou akci, která by kamarády nejen saturovala lezecky, ale také jim dala něco navíc - nějaký teplý lidský příběh, nový poznatek, překvapivou zkušenost. Obsah byl nasnadě: poutavé matriály o Budově z pera Rodericka Slavíka (zde se patří poděkovat za inspiraci) a dalších vyvrhl internet a malebná krajina Středohoří zbytek nabídla sama. Zbývalo jen stanovit datum a formu, jakou produkt odprezentovat.
Cesta k Budovskému vodopádu byla jak z Čapka. Přístupovou stezku hájil jeden salamandr, samotnou rokli s vodopádem pak další dva.
Volba padla na 10. března 2007 a na vlastivědně - lezecký happening. Zkrátka výlet s několik zastaveními, kde se účastníci nejen zalezli, ale dozvěděli něco z přírodopisu, něco o historii Budova a také něco o opeře. Souhrn toho nejdůležitějšího najdete ve vlastivědném apendixu průvodčíka po Budově, který je stále ve vývoji.
Rokle s budovským vodopádem posloužila jako předobraz pro ztvárnění jedné ze scén v opeře Čarostřelec…
A protože náhoda přeje připraveným, viděli jsme cestou kvetoucí sněženky, podléšky a plicníky, potkali tři mloky a stádo divočáků. Aby byl zážitek komplexní, byl po vlastivědné a lezecké části připraven i opulentní bufet, včetně oblíbených Podřipských krůtích klobásek se sýrem, a závěrečná pivní tečka ve svádovské nálevně U koruny. Zkrátka prima trip.
….dva myslivci v kruhu z lebek odlévají za požehnání Satana zázračné kule. Jeden z nich to šeredně odnese, jak už to tak v mysliveckých historkách bývá.
Repro: www.kultur.bamberg.de
Co na Budově najdete
Asi dvacet cest v lautr položené a celkem pevné skále - na dvou masivech: Dětském masivu a na Samotáři. Většinou dvojky, trojky a čtyřky. Valná část cest má při ruce slaňák nebo dobírák a je orientována na JZ.

Poloha a přístup
GPS: 50°39′13.417″N, 14°6′32.035″E
Autem z Ústí
Z Ústí - Střekova na pravém břehu Labe jeďte směrem na Děčín. Ve Svádově, kousek před značkou Konec Ústí nad Labem (u zaniklé hospody Stará fara), odbočte doprava na Olešnici (cedule Olešnice 1). Jeďte pořád po hlavní do kopce. Vyjedete ze Svádova a dostanete se do Olešnice až na křižovatku v sedle. Tam odbočte vpravo na Březí (cedule Březí 3), pokračujte po silnici do kopce a po půl kilometru odbočte doprava na Budov (cedule Budov 2). Jeďte asi 300 metrů , až uvidíte značku omezující rychlost na 20 kilometrů v hodině (před mostkem přes potok). Padesát metrů před značkou nechte při levé straně silnice auto. Skály jsou ve svahu vlevo od silnice, dobře viditelné z místa, kde parkujete. Z Ústí je to do Budova asi pět kilometrů.
Autobusem z Ústí
Z Ústí jede až do Olešnice (viz Autem z Ústí) linka městské dopravy číslo 13. Intervaly jsou čtyřicet minut a delší, jízdní řád najdete i na netu - www.dpmul.cz. Linka staví například u vlakového nádraží. Autobus vás doveze na konečnou, která je v Olešnici u křižovatky nad sedlem (viz Autem z Ústí). Až do sedla ovšem zajíždějí jen některé spoje, většina jich končí v zastávce Svádov - obec pod kopcem. Proto je vhodné si přesně zjistit, které autobusy jedou až do Olešnice. Z konečné nad sedlem dojdete ke skalám za 15 minut podle popisu cesty Autem z Ústí (dá se jít i ze svádovské konečné, je to ale asi o půl kilometru delší - dalších cca 15 minut chůze).
Text a foto: Papouš
Mapa: archiv platformy Zakuklený ustašovec

Žádné komentáře:

Okomentovat