8. 12. 2008

In-line s lazebníkem - z Budějic do Hluboké

Místo: Hluboká nad Vltavou, Česko
Zkonzumovat bruslotrasu z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou jsem se chystal už loni v létě, odradilo mě ale varování, že tu jezdí davy lidí. O minulém víkendu jsem ale měl tu čest účastnit se předvánočního sletu biožen v Budweissu, tak jsem ideu konzumace oprášil. V sobotu šly bioženy po nákupech a na punč a já se vydal na brusle s Oldou, lazebníkem roudnickým.


Olda se kromě lazebnictví věnuje i lezení, sjíždění toků, běžkování, roudnickému wakeboardingu a asi i dalším disciplínám, takže je to chrt namakaná a na bruslích úplnej Sáblík. Ne nadarmo je to oddílový trenér HO Roudnice.
Olda, lazebník roudnický, pózuje v rámci mikulášského rána s čokoládovou bruslí. Sladký artefakt předznamenal sobotní program v Budweissu - jelo se na brusle. Zázemí pro výpady jsme měli perfektní - dleli jsme v luxusu v místních Beverly Hills - Doubravici (díky, Markét).
Auto jsme nechali poblíž Sokolského ostrova v Budějovicích a vyrazili přes změť mostů přes místní řeky (Vltava a Malše) do Hluboké. Ze začátku jsme sice měli trochu trouble s orientací a lokálové nám vyradili cestu.
Začátek bruslotrasy u Sokolského ostrova v Budějovicích.
Olda projíždí kolem Dlouhého mostu v Českých Budějovicích. Krasavec je z dílny architekta Romana Kouckého, který navrhoval i dalšího krasavce - Mariánský most v Ústí nad Labem (jedna z deseti nejkrásnějších staveb na světě v 90. letech). Řikal mi vonehdá scénograf a bratranec Bazika, jak ty bubliny v konstrukci vznikly: Koucký údajně zapomněl špejli na papíře od chemoprénu, pak jí chtěl sundat, chemoprén mezi papírem a špejlí udělal tyhle bubliny a nápad byl na světě.
Budějky jsou vcelku prima město. Dojem na mě udělalo hlavně náměstí druhýho Přémy Otíka s gotickými a renesančními domy a krčmami. Město leží na utra placce, takže se tu všichni přemísťují na kolech bez převodů. K vidění jsou i kostitřasy, na kterých jezdila krásná sládková Maryška v Postřižinách, ukrajiny, skládačky a další plečky. Jo a taky tu dělaj docela slušný pivo (ovšem plznička je plznička).
Vopravdická gamesa pro velký kluky - bagřík Komatsu prohrabuje dno Vltavy u Budějek, pilot sedí v džípu na břehu a řídí ho systémem joystiků.
Čili zpátky na korčule. Po vymotání z města následuje jízda po levém břehu Vltavy. Asfalt +/- OK, žádnej Flaeming to ale není. Stezka dorazí k vodáckému kanálu v Českém Vrbném. Stojí za to se projet kolem, kanál je docela dlouhý. V areálu je i hospa pro případ obžerstvení.
Vodácký kanál v Českém Vrbném.
Dalším bodem na desetikilometrové trati jsou Bavorovice. Průjezd obcí vede po odpudivém asfaltu, jediným bonusem je tu několik usedlostí v duchu selského baroka a taky další krčma. Za obcí ovšem začíná slušný povrch a lahůdková dubová alej, která vás dovede až do Hluboké.
Podnikatelské baroko v Bavorovicích, zakladatel nejspíš podnikal v zemědělství.
Novogotický zámek v Hluboké nad Vltavou.
Na novogotický zámek v Hluboké nad Vltavou se nám s lazebníkem nechtělo, protože je to do kopce. Vybrali jsme si ale radši minizoo u dalšího místního zámku Ohrada. Magnetem zdejší zahrady jsou medvědi z večerníčku Václava Chaloupka. I když cedule u vstupu hlásala, že vstup s bruslemi na nohou jakože ne, paní v pokladně nás pustila dál.
Kámoši v zoo Ohrada - stádo papoušků mniších.
Olda u mluvicího infopanelu v zoo Ohrada. Za ním roste strom s ninjovskejma vrhacíma hvězdicema - dřezovec trojtrnný. Prostředí biožen skýtá jednu výhodu - takřka on-line víte, co kolem vás roste a žije. Strom jsme jedné z nich ukázali na fotce a hned jsme byli v obraze.
A detail trnů dřezovce.
Vlez do zoo je 60 korun a stojí to za to. Exotické fauny je jen trocha (opice, klokan, papoušci), převažuje zvěř z místních lesů. Nejkomunikativnější je sojka, která leze až k pletivu a klove nenechavce, co jí cpou do klece prsty. Expozice je ale pěkně udělaná - nabízí netradiční pohledy na zvěř. Můžete si třeba prohlédnout jezevce nebo vydru přímo v noře. Výživná je i místní sbírka sov. Naproti tomu Chaloupkovy medvědi byli při naší návštěvě v útlumu.
Sovy v Ohradě.
Sova k sově sedá.
Zpátky jsme jeli stejnou cestou, pak do taverny na jídlo, pak do Jihočeského muzea na parádní výstavu o Šumavě v časech Karla Klostermanna, pak měla být stěna, ale sešlo z ní a na závěr další taverna a nakonec Jeník Chodec jako šláftruňk a další den džunkou po Vltavě, ale to už je jiná kapitola. Předvánoční Budějky jsou prostě great place to be.



In-line trasa 49118 - powered by Inlinemap

Text a foto: Papouš

Žádné komentáře:

Okomentovat