Jeden ze zářijových víkendů 2009 mělo svítit slunce, tak jsme se připojili k horskému vůdci Pepinovi a jeho sestře Janě a podnikli "lehký" trek v rakouském Wilder Kaiseru. Cesta stříbrným šípem (s vychytaným otevíráním kufru) na parkoviště u Wochenbrunner Alm na jižní straně hor proběhla díky koníkům pod haubnou a částečnému komatu luxusně rychle.
|
Nad Ellmauer Haltem vychází slunce. |
|
Gruttenhütte. |
|
Výhled OK. |
|
Buničina na sněhovém poli pod nástupem Gamsängersteigu. |
Cílem byl nejvyšší kopec v Kaiseru -
Ellmauer Halt (2.344 m n.m.). Ráno v 6.00 vztyk a hurá k
Gruttenhütte (1.620 m n.m.). Na nebi švestka, slunce pálí, dobře je na světě. Pak po turistické cestě mezi kosodřevinou, sutí a přes sněhové pole k nástupu ferraty
Gamsängersteig (česky
zde). Několikasetmetrový traverz do štěrbiny
Rote Rinn Scharte už vede podél lan. Buničina našlapuje opatrně jako kočka, po železe dlouho nelezla.
|
Pepin s Janou se halí do sedáků pod nástupem Gamsängersteigu. |
|
Po skalách vpravo vede traverz do Rote Rinn Scharte - kde se potkává Gamsängersteig s Kaiserschützensteigem. |
|
Tady je železa snad až trochu moc. |
|
Bivakovací chatka Babenstuberhüttchen pod vrcholem Ellmauer Haltu. |
Z šarty se jde sutí a leze komínem po žebříku. Cestou na nás dotírají první kavčata žlutozobá a dostávají cereální stravu. Najednou je tu bivakovací chatka Babenstuberhüttchen a kolem poledního vršek, kde už svačí rychlíci Pepin s Janou. Jedna místňačka šla celou ferratu bosa a ještě k tomu popoháněla čtyři děti.
|
Buničina studuje cancák v bivakovací chatce. |
|
Po drátech cestou na vršek. |
|
Totenkirchl (2.190 m n.m.) a Stripsenjochhaus. |
|
Vrchol Ellmauer Haltu. Ta pani zády sem vyšla bosa se 4 dětmi. |
Na vrcholu Pepin navrhuje jako zpestření sestup ferratou
Kaiserschützensteig (česky
zde). Nebráníme se, až doteď to šlo slušně, aspoň si uděláme kolečko. Představu o tom, co nás čeká, jsem měl ovšem kusou. Ferrata napřed kopíruje hřebínek a pak se spouští do údolí nekonečnými suťovisky a zajištěnými úseky. Než jsme se dobelhali na dno údolí, měla toho Buňka po krk.
|
Buničina restuje na vršku. |
|
Pepin s Janou. |
|
Drezúra kavčete. |
Z údolí se ovšem ještě musí asi hodinku sutí zpátky do Rote Rinn Scharte a odtud dolů traverzem Gamsängersteigu přes chatu Gruttenhütte zpátky na výchozí parkoviště. Náš postup se mírně zpomalil a zatměli jsme, čelovka samozřejmě jen jedna. Na parkáč jsme se dobelhali asi hodinu před půlnocí.
|
Sestup Kaiserschützensteigem. |
|
Zbědovaný Sud po výletě. |
V neděli už výpravu bolely nohy tak, že se nikomu do hor nechtělo. Jenže co s načatým víkendem? Vzpomněl jsem si na výlet do jeskyně
Eisriesenwelt. Měl jsem za to, že díra je u města
Wörgl pod Kaiserem. Dojeli jsme do Wörglu, ale jeskyně nikde. Panika. Jeskyně je ve skutečnosti u města
Werfen, které je o 160 km východněji.
|
Ludva II. Bavorskej - kýčař a plagiátor. |
|
Na zámek Herrenchiemsee se musí lodí. |
|
Herrenchiemsee je kopie Versailles. |
Trapas se podařilo vyřešit náhradním cílem - návštěvou zámku
Herrenchiemsee. Kopii francouzského Versailles nechal na ostrově Herreninsel v jezeře
Chiemsee král
Ludvík II. Bavorský. Jak píše Wikipedie: "byl nazýván pohádkovým králem, a to především díky zámkům, které vybudoval..." Kromě Herrenchiemsee je disneylandovský
Neuschwanstein a vilo-zámek
Linderhof. Kýče plné zlata, zrcadel a
opulentní výzdoby.
|
Buničina u fontánky před zámkem. |
|
Želvičky a ještírci. |
|
Žáby a žabí muž. |
Info
dobrou mapu lze vytisknout ZDE
Text a foto: Buničina a Papouš
Datum: 19.09.2011
OdpovědětVymazatTitulek: :-)
No, ta druhá návštěva byla tak trochu z nouze cnost. Ale účastníkům zájezdu se to líbilo :-)
Datum: 19.09.2011
OdpovědětVymazatTitulek: Herrenchiemsee
člověče ty za chvíli budeš moci dělat průvodce na tom pánským zámku :). Pěknej vejletek