28. 10. 2009

Arco 2009 - brusle u Gardy a ferrata Guevara

Location: Pietramurata, Itálie
So this is happy hour
Two drinks for the price of one
People laughin' and havin' fun
What a great place to be
Teskného hlasu Teda Hawkinse opěvujícího dva drinky za cenu jednoho při Happy Hour jsem se na konci října 2008 v Arcu nemohl nabažit. Má tehdy rozervaná duše našla v songách černého barda dokonalou útěchu. Ale přehnal jsem to.
Lago si Santa Massenza u Sarche s hrádkem na ostrůvku. Výhled k sežrání.
Kazetu s Hawkinsem jsem chtěl pouštět pořád dokola a nakonec mě s ní osádka vozu - Jetro, Nordlicher a Danča - poslala v prdel temnou... Každopádně kvůli dalším pilířům zájezdu - červenému z Cantiny Toblino v Sarche a parádnímu počasí i lezení - bylo nutno trip do Arca v říjnu 2009 zopáknout. Už bez Hawkinse (malý playlist zcela na konci tohoto textu), nálada byla o poznání veselejší...
Buňka na nástupu ferraty Che Guevara.
Čistě lezecký zájezd ale nebyl na pořadu dne. Buňka sice sdílí mé nadšení pro horské sporty, po lezení ale teprve pokukuje. Jasné obrysy dostal program tripu až po poradě s Pepinem, který v Trentinu před časem půl roku studoval - poradil, abychom vyrazili ke Gardě na ferraty.
Jižní stěna Monte Casale, v pozadí Sarche s masivní budovou vinařství Cantina Toblino a Lago di Santa Massenza.
Jen ferraty by byla ovšem hubená nabídka, přibrali jsme proto i brusle, pohorky na trek a lezení po lehoučkých plotnách Baone. Posádka se rozdělila na lezeckou část - sommeliér Johny25 a tašovský horal Tomáš Groh - a na nás vícebojaře.
Jsme správně - jmenuje se to tu po padouchovi, který měl tu kliku, že ho odpráskli zamlada, a tak se měl šanci stát ikonou.
Po dospávce noční jízdy byl v sobotu odpoledne čas tak max. na kratší výlet. Sommeliér s horalem chtěli lézt v La Gole u Sarche. Ideální pro pokus na ferratě Rino Pisetta, svého času prý nejtěžší v Alpách. Klettersteig má pouhých 200 metrů, je to ale jen lano natažené vedle pětkové oklouzané cesty. Nepustila.
Jedna z těžších pasáží na Che Guevarovi - problém byl v jednom rajbasovém kroku.
Místo toho jsme si jeli zabruslit z Arca do Torbole. Příjemná stezka mezi plantážemi kiwi, vinohrady a řekou Sarcou má necelých 5 km a končí na břehu Lago di Garda.



In-line trasa 79928 - powered by Inlinemap

V neděli jsme si ale spravili chuť na ferratě Che Guevara, která vede z Pietramuraty až na vrchol Monte Casale 1.632 m n.m. Impozantní stěna s převýšením skoro 1.400 metrů, obtížnost jen B. Nástup je na severním konci obce a je unappetitlich - zaparkujete mezi továrními halami, propletete se mezi systémem plotů a obtočíte kolem lomu.
Lom u nástupu ferraty Che Guevara. Cesta k ferratě obchází lom zprava (při pohledu shora)
Buňka studuje ferratovou knihu.
Postupně ale vystoupáte až k prvním lanům a už je veseleji - otevírají se krásné výhledy na údolí, hlavně na Lago si Santa Massenza s hrádkem na ostrůvku. Ferrata kličkuje stěnou, je to spíš choďák a tu a tam nějaký žebřík. Nic radikálního ani revolučního. Spíš by se měla jmenovat Franta Vomáčka než Che Guevara.
Výhledy z ferraty Che Guevara na Lago di Garda v oparu.
Po 800 metrech jsme u stěnové knihy, kde končí lana a žebříky. Na vršek Monte Casale je to ale ještě 400 výškových metrů. Čím výš, tím hezčí výhledy na Lago di Garda a kopce nad ním. To hlavní ale teprve přijde - stoupání náhle skončí na travnaté pláni, kde by mohl stát fotbalový stadion a ze které se otevře famózní panorama Dolomiti di Brenta.
Buňka relaxuje na plochém vrcholu Monte Casale (1.632 m n.m). V pozadí Dolomiti di Brenta.
Chata Don Zio pod vrcholem Monte Casale nabídla slušný groček a mírně leklého lahváče z Bavor.
Čaj se šňapsem (asi grappa) v nedaleké chatě Rifugio Don Zio byl OK, v lahváči s bavorskými modro-bílými kosočtverci plaval ale nějaký sliz. Poseděli jsme jen chvíli, protože slunce už zapadalo a nás čekalo ještě 1.400 výškových metrů lesem zhurta dolů do Sarche. Poslední část sestupu jsme si ale ušetřili, protože nás horoteam vyzvedl na parkovišti kus nad Sarche u silnice na Madonu di Campiglio. Alespoň nám zbyly síly na večerní dýchánek ve vinici... 

Info

Ferraty u Lago di Garda - využili jsme pěkných stránek sdružení Voltek (díky za ně, Volteci)   
Text: Papouš
Foto: Buňka a Papouš
Ted Hawkins na YouTube.com

4 komentáře:

  1. 18.01.2010 - Johny - Someliér?
    Nevím z jakého důvodu si mě označil za someliéra, já pouze poznám dobré a špatné víno, ale abych poznal odrůdu, rok, vinici a nebo kdy se česalo, tak to jde mimo mě

    OdpovědětVymazat
  2. 18.01.2010 - Papouš - Re: Someliér?
    Páč jsi vyhlášený jako promotér ochutnávek nedopitých vín z nesčetných kolaudací Tvého apartmá na Kamenném pahrbku. A propo: jedna kolaudace loni koncem roku odpadla kvůli termínové kolizi. Už byl stanoven náhradní termín?

    OdpovědětVymazat
  3. 18.01.2010 - Nordlicher - ...
    Na Arco 08 vzpomínám rád... Melodie se mi vybavila hned po přečtení prvního řádku. Každý má někdy naloženo víc než unese... a blues (spolu s případným posláním v prdel temnou /tak zlé to nebylo/) se potom hodí... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 18.01.2010 - Papouš - Re: ...
      Jj, tehdy to sedlo jak prdel temná na hrnec :-)

      Vymazat