15. 12. 2011

Zschirnstein - trip na stolovou dvojhoru v Sasku

Místo: Zschirnstein, Německo

Grosser a Kleiner Zschirnstein je stolová dvojhora jak hrom, s typickým profilem, viditelná z mnoha směrů v dalekém okolí. Podobně jako o kus dál stojící Sněžník stojí osamoceně v krajině a z jejího vrcholu je bombastický výhled. Jižní vršek je s necelými 562 m n.m. nejvyšší horou na saské straně Labských pískovců. Důvodů pro návštěvu víc než dost.

Kleiner (vlevo) a Grosser Zschirnstein.
Repro: Wikipedia
Za Kleingiesshübelem vede cesta údolím Hirschgrund.
Odbočka k vršku. Dřevěná cedule ohlašuje jeskyni Wildbretkeller.
Jméno hory se čte [čirnštajn], což napovídá, že název je odvozen od slovanského slova černý. Paradoxem je, že se na Velké Montenegro skoro vůbec neleze. Je za tím známá saská šaráda - leze se jen na věže, ne na masivy.
V jeskyni Wildbretkeller se při královských honech meziskladovala ulovená zvěř před odvozem z lesa.
Jeskyně je v podstatě průchoďák mezi šutrama. Bellmann o ní mlčí.
Buničina zkoumá dírky.
A to má Grosser Zschirnstein ještě jednu ze tří výjimek z tohoto pravidla! Stěnou pod vyhlídkou vede na masiv 70m cesta Südwand IV. (Dalšími dvěma výjimkami jsou btw. Lilienstein - Westecke a  Königstein - Abratzkykamin)
Na vrcholu Grosser Zschirnsteinu je čedičový lůmek, kde se těžil štěrk na místní lesní cesty.
Věží na úbočí Zschirnsteinu moc není.
Jednou z nich je Kleiner Zschirnsteinturm. Totok je její vrcholová bakule.
Südwand jsem nelezl, ale Lenin mě onehdá vytáhnul na jednu z mála místních věží - Kleiner Zschirnsteinturm. Ta má asi 20m patest s dobře desítkou luxusních sedem. Na patestu je pak vrcholová 10m bakule, kam se od Z dá vyškrábat nějakou trojkou po madlech. Potkali jsme tu mj. jednu z nemnoha českých fréz, která má zkompletováno všech > 1.100 věží v Sasku - Pavla Krupku.
Na Malém Čirnštajnu se podle wiki také leze. Při leninistickém výletu jsme sem také zabloudili, ale visely tu návěšti na přítomnost falkóna, tak jsme raději zmizli.
Setkání trpaslika s liškou.
Modříny zlátnou.
Z vrcholového plateau Zschirnsteinu je Aussicht jak noha.
Zschirnstein je samo taky parádní cíl pro pěší výlet. Při poslední návštěvě letos na podzim jsme to s Buničinou vzali do Kleingiesshübelu, kde je uprostřed vsi parkoviště. Po červené nahoru a druhou stranou dolů. Příjemná 6,5km procházka na podzimní odpoledne.
Sud kulatý (někam odběhl), pes tu pije (před minutou), tu je kára (pod kopcem), pes tu ryje (právě teď).
Triangulace s buněčnou hlavou a bezhlavým psem.
Od letošního května je na vršku kopie triangulačního bodu z roku 1865, kterému se podle předního saského zeměměřiče 19. století - Augusta Nagela - říká nagelovský sloup. Na okolních kopcích jich je ještě několik. Pro případný nečas je na vršku i dřevěná bouda. Možná by snesla i bivak.
Detekována neznámá dřevina.
Google později odhalil brslen evropský.
O Zschirnstein se otírá i pěkný bajkotrip od Turistické chaty v Tisé po německé straně k Zschirnsteinu, od něj na Maxičky a zpátky na Turbázu. Vede místními hvozdy po lesních cestách a, když rostou, dá se při něm i houbařit.
Vycházka vyznačena ťupkovaně.

Mapa: Mapy.cz, Shocart
Do historie hory se zapsalo i letadlo Cessna s česko-slovenskou posádkou, které spadlo na JV úbočí kopce 14. února 2010 ve 20.20. 

Text: Papouš
Foto: Buňka a Papouš

Žádné komentáře:

Okomentovat