Zkamenělé pecny u Konojed a o poživatelnosti brslenu

V neděli 29.11.2020 vznesla Hlavička požadavek na organizaci krátkého venčení, ideálně v dosahu auta. Kouknul jsem do bucket listu, jestli v okolí Aussigu zbylo něco, kde jsme ještě nebyli. Zároveň mi problesknul hlavou JayKayův zájem o geoakce - z návštěvy Kamenných sluncí byl (nes)mírně nadšen. OK, poudám, došel chleba, pojedeme do Konojed na bochníky.

V Konojedech u Úštěka na Litoměřicku totiž zbyly ve starém čedičovém lomu zajímavě zalomené sloupce horniny, které při pohledu zblízka vypadají jako na sobě navrstvené bochníky chleba. Od auta je to asi 400 m, takže ideál. V Konojedech se už v 19. století těžil na úpatí Dubí hory kámen a postupující těžba odhalila čelo lávového proudu. Při jeho chladnutí vznikly sloupce vysoké až osm metrů a silné zhruba osmdesát centimetrů.

"Sloupcovitá odlučnost není až tak výjimečný jev, ale konojedské sloupce mají ještě dvě zvláštnosti navíc – směrem k povrchu se zúžily a ohnuly mírně do oblouku a zároveň v poměrně pravidelných odstupech rozpukaly i příčně. Následná eroze odhalila obrysy pevnějších jader, čímž vznikl tvar skutečně připomínající bochníky chleba naskládané na sebe," píše se na portálu Kudy z nudy.

Cestou k bochníkům jsme ještě objevili brsleny evropské s úžasnými růžovooranžovými tobolkami, které si JayKay ihned oblíbil a pár si jich natrhal. Vtipkoval jsem, že si z nich dělal čaj karatista Brs Lee, otrávil se a předčasně skonal. Nebyl jsem daleko od pravdy, protože brslen obsahuje smrtelně jedovatý glykosid evonymin. Dospělého jedince pošle do penálu už 30 tobolek.

Brslen evropský JayKayem zafixován.

Hlavička s JayKayem před branami bochníkoviště.

Sloupy mají kolem osmi metrů na výšku a 80 cm na šířku.

Podlel infotabule se tu má vyskytovat ještěrka obecná...

...plicník úzkolistý...

...a slepýš křehký.

JayKay a Hlavička na satanistickém kruhu.

Kamenné zalabáky.

Na sebe naskládané pecny.

V pravé části lomu.

Zámek v Konojedech vstává z popela.

Obecní knihovnička v Konojedech. Kdo má rád červenou knihovnu, má k dispozici třeba Sisi.

Cestou domů jsme se ještě stavili oloupat námrazy pod Víťovou rozhlednou v Náčkovicích. Nahoře u rozhledny startuje zatím nejdelší neutrál ve Středohoří Sekal (směr Malé Březno) a další monstr Víťův štěk Extension (směr Úštěk).

Text a foto: Papouš