Parní vodárna na Střekově ukrývá funkční parní stroj. Vznikla v čase nálezu prvního jazýčku
Od parní vodárny na střekovském nádraží v Ústí nL z roku 1874 jsem toho moc neočekával, spíš teda nějakou ruinu a v ní vorezlý zbytky strojů. V neděli 19.9.2021 jsme měli s JayKayem naplánovanej lov památek v rámci Dnů evropského dědictví, tak jsme se sem vydali. Na jídelníčku jsme ten den měli vodárnu a dava kostelíky postavené ve stylu saské renesance - ve Svádově a ve Valtířově. Vodárna je mela - barák s vodárnou trochu zchátralej je, ale vevnitř je vopravdovej poklad - funkční parní stroj! U vchodu se nás hned chopili starý mazáci a dali nám důkladný školení, jak tahle věc premávala.
Když ještě jezdila po kolejích pára, potřebovaly lokotky doplňovat vodu pomocí vodního jeřábu, což je taková ta sloní hlava s chobotem, která bejvala na každym nádru. A onu sloní hlavu zásobovala vodou právě parní vodárna. V jejím přízemí je zmíněný parní stroj, který čerpal vodu z 25m hluboké studny, která vedla až pod úroveň hladiny nedaleké řeky Labe. Voda se akumulovala ve dvou 50cbm nádržích na střeše vodárny a odtud samospádem tekla do vodního jeřábu. Geniálně jednoduché, jednoduše geniální. Parní stroj byl poháněn kotlem v přízemí budovy. Topilo se a dosud se v něm topí dřevem. Toho využívají i místní pardálové a na jeho vohýnku si pečou buřty a přilehlém vodní nádržce si chladí plzínku. Lahodně ložený.
"Vodárna Střekov byla postavena v roce 1874 při příležitosti zprovoznění úseku Rakouské severozápadní dráhy z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem, Střekova a Děčína. Jde o typovou stavbu podle normálií architekta Karla Schlimpa. Ve střední části se nachází vlastní strojovna a vodojemy o objemu 100 cbm, v bočních traktech pak byty pro zaměstnance vodárny. Ve třicátých letech byl vyměněn původní parní kotel za nový, parní stroj však zůstal pravděpodobně původní. Vodárna dosloužila až koncem 70. let minulého století v závěru provozu parních lokomotiv na síti ČSD," píše se na kudyznudy.cz. Současně je vodárna otevřena veřejnosti každou první sobotu v měsíci a ve dnech jízd vlaků Zubrnické museální železnice.
Rok 1874 je pro mě s JayKayem tak trochu symbolickej - z té doby pochází jediný nález jazýčku jadranského ve Středohoří. Shodou okolností se jeden jazyk našel letos na Litoměřicku (to be honest - vyrost tam i loni) a my jsme se s malym botanicusem na tu vzácnou orchidej byli podívat na vlastní voko. To musely bejt parádní časy, kdy se stavěly krásný parní vodárny a rostly vzácný jazyky :-)
Střekovská parní vodárna čerpala vodu z Labe, kterou pak zásobovala parní lokomotivy.
V tomto kotli se vyráběla pára, kterou se poháněl parní stroj, jenž čerpal vodu z Labe do dvou 55cbm nádrží na střeše.
Voda se čerpala z této 25m hluboké studny, která sahala až pod hladinu Labe.
Ukazatel stavu vody v nádržích.
A tato kamna vytápějí prostor vodárny. To mě přivádí k uvědomění si, že už jsem asi slušnej boomer - ve stejnejch nám topil školník Koskuba, když jsem chodil na zakládku (cca 1979 - 1980).
Žádné komentáře:
Okomentovat