Papouš: Stones, se02ep07: Paleošneci u Korozluk, degustace koporeček ve Skršíně a aragonity u Dobrčic

Když z lounského muzea přišla pozvánka na exkurzi Geologické zajímavosti v okolí Korozluk na sobotu 18.11.2023, ihned jsme to s JayKayem bookovali v kalendru. Předchozí vejpravka za houbami na Džbán s lounskými muzejníky se nám totiž moc líbila. Program "naleziště třetihorních sladkovodních vápenců s hojnými ulitami plžů" a "naleziště aragonitu u Dobrčic" prostě chceš. Obzvláště s komentářem Oldřicha Janečka, geologa s impresivním backgroundem - sbíral četné paleonálezy v Severočeských dolech, dodal mnohé exponáty na nedávnou výtečnou výstavu Minerály zrozené v ohni v Lounech, řadu let pracoval v JV Asii. Navíc - v okolí Dobrčic už nám loni vyrazilo dech nejkrásnější regionální naleziště porcelanitů. Jasná volba.

Nakonec se k nám přidala i grupa okolo pražského bratrance Tomíka s tetou Zuzou a strejdou Filousem, což je vždycky bžunda, protože se má JayKay s kym vyblbnout. Sraz máme na "nouzové přistávací ploše na odbočce z Korozluk do Zaječic". Nejprve se vydáváme na 4km obhlídku Křemencového vrchu (266 mnm). Křemenec aka kvarcit je šutr tvrdej jak čert, takže se do něj blbě vrtaj borháky. Šak to za chvíli poznáme na vlastní kůži.

Po návratu k autu začíná kinder-vděčný program hledání šneků. Hned vedle auta se vrháme na pole, kde se mají vyskytovat zkameněliny třetihorních plžů, stejnej level jako v Tuchořicích na Lounsku, kde jsme s JayKayem nedávno byli. To nám to do sebe pěkně zapadá. Koukám po bílejch/světlejch šutrech, kde čekám ulity. Ale ouha! Část šutrů jsou křemence a ty jen tak rozmlátit nejdou. Naštěstí jdou dobře ztotožnit od pohledu. Nakonec pár ulit nacházíme, takže spokojenost.

Ale nekončíme. Čeká nás přejezd z Korozluk k památné hrušni v nedalekém Skršíně. Botanička Barbora Čepelová je na prezentaci výtečné připravena. Kromě infa o stromu (130 let, 15 m výšky, 350 cm obvod kmene) a dalších odrůdách vytahuje dva vyzrálé exempláře lokální odrůdy hrušky koporečky a posílá je dokola na degustaci. Skvělý nápad a lahodná chuť! Příběhy lokálních odrůd hrušek - hlavně solanky - jsem sjížděl kolem roku 2007, kdy se solanka dostala na titulku horolezeckého průvodce po Dolních Zálezlech a story o ní do jeho střev.

Nakonec jsme přejeli k Dobrčicím na pole s aragonity. O jeho existenci jsem neměl vůbec tušení. Nenajdete tu čiré krystaly jako v okolí nedalekého Číčova, ale vcelku estetické bílé kameny s výrazným rýhováním. Nabral jsem toho plnou kapsu, zkusíme zabrousit, vykoupat ve voctě a tak. Aragonity hned vedle zmíněného porcelanitového papouška. Ntvl, furt nějaká nakládačka atrakcí. Středohoří je plný hidden gemů.

Díky moc oběma přírodovědcům za bezva trip, další vycházka v lednu 2024 se má týkat ptáků a nechceme na ní chybět. A děkujeme Tomíkovcům, že za nás zatáhli dobrovolné vstupné.

JayKayův bratranec Tomík si prohlíží škumpu orobincovou. Pěknej stromek, ale tak trochu trifid.

Plod žanovce měchýřníku. Taky invader, navíc jedovatej.

Skot plemene highlander, vpravo Bořeň, kde jsme s Tomíkovcema taky onehdá byli.

Přednášející na vycházce - geolog Oldřich Janeček a botanička Barbora Čepelová, oba z lounského muzea. Už jsme s nimi byli na povedené mykoexkurzi na Džbánu.

Bílej flek vlevo je zasněžená sjezdovka Hrobská na Bouřňáku v Krušnejch, vpravo Zlatník.

JayKay na vrcholu Křemencového vrchu (266 mnm), kam nás ve 4km okruhu zavedla první část exkurze.

V bývalém křemencovém lomu je motokrosová trať, která Tomíka (nejvýš), Teodorka a JayKay (nejníž) velmi zaujala.

Křemenec se podle geologa Oldřicha Janečka využíval např. k výrobě cihel do metalurgických pecí.

Po výpravě na Křemencový vrch následoval u Korozluk první polní sběr třetihorních šnečků, které jsou podobné provenience jako ulity v Tuchořicích.

Šnečci nebyli ve všech kamenech, některé kousky byly i z pekelně tvrdého křemence.

Jinej šneček.

Tady ležel můj šnek, kterýhos mi ukrad! ukazuje Teodorek (uprostřed). Tomík (vlevo) a JayKay se s Teodorem zkámošili v průběhu vejpravy. Pak jsem dal Tomíkovi negativ šneka, on si ho odložil na zem, aby mohl roztloukat další šutre. Jenže Teodor Tomíkova šneka "našel", ale plž byl vzápětí vrácen majiteli. Velká křivda a potoky slz :-) V pozadí nad chlapci špička Brníku a hřebínek Srdova, kde jsme s Tomíkovci taky onehdá byli.

Památná hrušeň ve Skršíně. Strom je 130 let starý, odrůda je s otazníkem.

Botanička Barbora Čepelová předem nasbírala hrušky odrůdy koporečka a dala ochutnat účastníkům výpravy. Za mě mega počin a velké díky! Hruška lahodná. Příběhy regionálních hrušek - hlavně solanky - jsem sjížděl v roce 2006, kdy jsme s Hasičem vrtali Mlynářův kámen v Dolních Zálezlech. Solanka se dostala i na titulku horolezeckého průvodce a story o ní dovnitř. Level Ichtyl 10, ale hrozně mě to bavilo :-)

Podle jedné z účastnic výpravy je koporečka tenhle strom. Odrůda se jmenuje podle nedaleké obce Koporeč, okr. Most.

Památná hrušeň je slušný bago - 350 cm obvod kmene, 15 m výška.

Po výpravě ke skršínské hrušce následoval u Dobrčic druhý polní sběr - aragonitů (resp. kalcitů metamorfovaných v kalcity, jak pravil geolog). Jen kousek od porcelanitového klifu - papouška (fakt barevný porno), kde jsme už s JayKayem taky byli. Středohoří je naládovaný atrakcema.