Lelkiáda v Ptačím parku Mnišské louky v České Lípě je bezvadné finále prázdnin. Poslední srpnový víkend 2026 ji ochránci ptactva z České společnosti ornitologické pořádali již počtvrté - JayKay Ptákus byl na prvním ročníku a lelky zaspal, další dva trávil na Jadranu. Já byl na druhé Noci lelků, loni jsem vynechal. KPI pro čtvrtou session byl jasný - JayKay musí kozodoje vidět na vlastní voko. Plus jsme k tomu chtěli vidět i nějakou další lokální zajímavost, když už se sem táhneme, Mže.
Letošním side questem bylo Veřejné akvárium Česká Lípa. Okolo něj jsem dlouho přešlapoval - nebyl jsem si jistej, jestli to neni money trap (jako třeba v HK), jeden čas vypadal podnik na zavření a taky mě trochu odrazovaly negativní recenze. Ty spočívají v tom, že majitel Petr Jasanský návštěvníky organizuje víc, než je zdrávo. Na druhou stranu s 550 m² je to největší stálá expozice akvarijních ryb v Česku.
Za zápornými hodnocením bych spíš viděl nezvládnuté ego některých návštěvníků. Jasanský je charismatická osobnost s poutavým a vtipným výkladem, u něhož ihned poznáte, že ví. Ukáže vám, jak se ryby chovají, jakou mají hierarchii v hejnu, jak se rozmnožují, co je ruší (toho se týká většina instrukcí, jak se chovat) a trpělivě odpovídá na všechny dotazy. Vlez je 180/120 CZK dospělec/dítě a stojí to za to. Po rybkách dáváme gábl U Bobana, gut.
Bojovnice pestrá z JV Asie dokáže díky speciálnímu nadžabernímu orgánu dýchat kyslík přímo z atmosférického vzduchu. Foto: FB Akvária CL
Kančík citrónový pochází z Nikaraguy. V CL akváriu jsou samci několika generací "rozsazeni" do několika nádrží - např. 22letý děda i jeho 9letý vnouček. Foto: FB Akvária CL
Vrubozubec paví aka ocelát je dravec z Amazonie, který si dokáže zvyknout na chovatele a poznat ho. Foto: FB Akvária CL
Duhovka Boesemanova je atraktivní a velmi oblíbená akvarijní rybka z indonéské části Nové Guineje. Foto: FB Akvária CL
Lelkiádu startuje tradičně krátká sobotní vycházka po parku - do sítí se lapili rákosníciobecný a zpěvný a pěvuška modrá. Už vim, kdo mě kdysi pil krev u Jezera Most v rákosí - rákosník dělá celkem bordel, ale jako zástupce UHP (univerzální hnědej pták) vidět nebyl, i když jsem se snažil ho zahlédnout... Pak následovala předáška Břeňka Michálka o netopýrech - letos se podařilo chytit 12 kousků tří druhů: netopýra vodního, vousatého a nejmenšího. V ČR žijí cca tři desítky druhů těchto savců.
Poprvé jsem se byl podívat, jak se vábí lelek lesní. Druh má v Česku jen tři místa s větší populací - Moravská Sahara na Hodonínsku, Českolipsko a Třeboňsko. Většina ptáků ale přes nás táhne z Pobaltí a Ruslandu. Fóglům vyhovují řídké borové lesy, proto se síť dává do průseku. Pod ní je barerie a přístroj s nahrávkou lelčího zpěvu, volume vcelku doprava. Lelek letí, vrazí do sítě, která je na spodním konci podvinutá do jakési kapsy, kam spadne.
Nightjar se letos chytil jen jeden, a to ve 4.00. Na jeho prezentaci došlo ráno na sedmičku, za což mě JayKay neměl rád, ale KPI je KPI. Poprvé se mi podařilo zachytit jeho hubu jak vrata do vozovny - čekuj video. Noční lovec létá s otevřeným zobákem a široký rozestup čelistí funguje jako trychtýř nebo síť - zvětšuje plochu, kterou pták "sebere" hmyz, aniž by na něj musel přesně cílit zobákem. Kolem koutků zobáku má ještě štětiny, které pomáhají navádět kořist dovnitř.
Pak nedělní ranní procházka, kde jsme viděli sýkoru lužní, bramborníčka černohlavého a hnojníky rostoucí z kravinců. Ty mají být součástí připravované expozice hub v českolipském muzeu. Houby budou lyofilizované - nejdřív se zmrazí a pak vysuší. Pozradila mi to Kateřina Orsejka Ledvinová z CL muzea, kterou jsem obdaroval paleonálezem z Lounska, z něhož se vyklubala stopa po pohybu rakovce - což vyluštil muzeální geolog.
Na závěr lelkiády jsme v nedalekém lese slovili keš s názvem Ptačí park Mnišské louky a cestou jsme viděli kudlanku nábožnou! Klimatickej žal jsme nakonec ze sebe spláchli na koupáku v CL - Dubici, kde se JayKayovi Ptákusovi náramně líbilo skrz tobogány a visuté 3D bludiště.
Na loňské lelkiádě v Ptačím parku Mnišské louky jsme chyběli, ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) se ovšem činili - postavili tu novou terénní stanici,...
...sochu jeřába popelavého,...
...a lavičku s ptačími motivy.
Rákosník obecný (vlevo) a rákosník zpěvný.
Stádo exmoorských poníků se stará o vypásání a sešlap degradovaných luk v parku.
Do stáda kobyl nově přibyl německý hřebec Hamlet. Občas reaguje na německé přivolání: Hamlet, komm zu!
Netopýrolog Břeněk Michálek si pořídil novou hračku na identifikaci létajících myší. Před dvěma lety měl přístroj, který dokázal určit frekvenci hvizdu netopýra. O jaký druh se jedná, potom určil z tabulky frekvencí/druhů vytištěné na papíře. Nový setup tablet/červený gadget/appka to umí na jednom místě.
Křídlo netopýra.
Netopýr rezavý si pochutnával na larvách brouků. Na posezení zpucoval čtyři kousky.
Invazní zlatobýl kanadský.
Správce Ptačího parku Mnišské louky Josef Rutterle s lejskem šedým.
KPI splněno - lelek lesní byl lapen!
Lelek má nádherné divoké zbarvení.
Lelek byl po odchytu tradičně usazen na dřevěnou tabuli.
Křídlo lelka.
Ptačí park Mnišské louky je hlavně útočištěm pro mokřadní ptáky - bekasiny, čírky, vodouše či jeřáby. Ornitologové tu proto obnovují tůně.
I když se poníci snaží, jejich spásání na obnovu prostředí nestačí. Pomáhají proto i krávy - třeba býček přezdívaný Jouda.
Na kravincích se daří hnojníkům.
Ornitologové nás poučili velmi, ale i my jsme jim sdělili jednu novinku - že tu mají keš s názvem Ptačí park Mnišské louky. Při jejím odlovu jsme viděli kudlanku.
%20(1).png)
Žádné komentáře:
Okomentovat