Počátkem srpna jsem poprvé vyzkoušel rafting v Rakousku. Dosavadní zkušenost z raftu jsem měl jen ze Slovinska ze Soči (pěkné prostředí, ale jinak trochu olej) a z pražské Tróje, ale každý asi ví, že rafting na kanálu není úplně to ono.
Řeka Isel. |
Zamířili jsme do Vysokých Taur na řeky Isel – 18kilometrový úsek z Hubenu do Lienzu- a Salzach – 16kilometrový úsek z Taxenbachu do Schwazachu.
Ze Sekala (vlevo) stříká adrenalin. Řeka Isel. |
Isel je napájen ledovcem Grossvenedigeru, takže na něm bývá hodně vody, je ovšem hodně studený. Neopren je nejen nezbytný, ale v Rakousku i povinný. Vlny byly opravdu velké a zážitek z rychlé jízdy je nesdělitelný (obtížnost zhruba WW IV). Vrcholným zážitkem může být sjezd na nafukovacích kánoích Yukon.
Isel teče svižně. |
Cestou jsem kroutil hlavou, zda neuvidím Grossglockner nebo Grossvenediger, ale marně. Horní část Iselu se příliš nejezdí, ale sjeli to nějací Maďaři, jinak je to prý vstupenka na krchov. Rafting na Iselu lze kombinovat i s lyžováním na ledovci.
A naposledy Isel. |
Druhý den jsme vyrazili na Salzach. Salzach je trochu malebnější než Isel, teče hlubokým údolím a je to vůbec nejdelší raftový úsek v Salcbursku. Nevýhodou je, že místní nepustí na řeku cizí lodě (patrně místní organizace nebo hejtmanství nevydávají cizincům rakouské koncese); jezdí se s “místními” instruktory (pracuje tu i několik Čechů) na velkých těžkých raftech, na nichž není požitek z jízdy takový (v Salcbursku platí zákaz veškerých nafukovacích plavidel, dle užitečných stránek www.raft.cz, kde jsou i parametry Iselu a Salzachu.
Katarakt na Salzachu. |
Je tu ale pár pěkných kataraktů, navíc se můžete na počátku úseku občerstvit v české hospodě. U Eschenau je jez, který se nejezdí z důvodu četných úmrtí – co zdejší válec schvátí, již nikdy nenavrátí.
Text: Sekal
Foto: Majkl a Monika
Blogánek s cestopisy a postřehy všeho druhu: Sekal – kreténův deník
Foto: Majkl a Monika
Blogánek s cestopisy a postřehy všeho druhu: Sekal – kreténův deník
Žádné komentáře:
Okomentovat