1. 7. 2016

Supení u Supa aneb Lezení a jeskyně u Tábora

Místo: Choustník, Česko
Sup je, jak známo, světoběžník, a v Čechách si drží několik držav - na severu je rozkročen na čtyřech místech, pátou pobočku má u Tábora. A právě na jih Čech směřovaly naše kroky v rámci Multidaye Lipno - Táborsko se jevilo jako vhodnou zastávkou pro napojení a odbahnění ředitele projektu JayKaye. Nachystány byly dvě varianty - suchá = lezení na Choustníku + mokrá = návštěva Chýnovské jeskyně. Nakonec se ovšem ze suché verze vyklubala mokrá - při lezení nám zapršelo - a z mokré byla suchá.

Choustník vypadal podle fotek a videí celkem lákavě - přístup celkem OK, plácek pod skalama taky OK, nějaký cvočky to má, obtížnost v našem ranku. Naší činnost v oblasti jsme zahájili 1.7.2016 obědem v místní Staré hospodě, kam už bych podruhé nešel. Další dva errory následovaly - výběr přístupové cesty + výběr kočárku. Ke hradu jsme šli po zelené z obce, což je volovina, protože cesta je samý kámen a pro zvolený kočár na pytel. Měli jsme nechat auto na parkáru za obcí, z něhož vede ke hradu, kde jsou skály, cesta pro auto. Místo čůriota jsme vzali korbičku na X-landera, což byl na těch šutrech masakr. Na druhou stranu v korbičce se řediteli líp spí...
Skály jsou při výstupu z obce vlevo za hradem a vypadají moc pěkně. Materiálem je hrubozrná ortorula, která dost žere prsty. Mírně nás zaskočila obtížnost - cesty v pátém stupni byly dost do kopce a jinde by vydaly klidně na šestky. Nebo jsme jen prostě slabý nátury. První volba padla na cestu Kloboučnická 5- na masiv Třináctka, protože to má dva nejty. Byl to boj od jištění k jištění. Nahoře žádnej slaňák na top rope (v případě lezení s 4,5měsíčním mládencem nutnost), takže posloužil jeden smrček. Pak začalo pršet, tak jsem slanil z dobíráku v právé části masivu ke 2. nýtu cesty Břízková 5. Slaňoval jsem nadvakrát, protože se mi nahoře hryzlo lano. Pak jsme rybařili na Břízkové 5 a Alenině 5-, což je megasokol vpravo od Břízkové.
Absence slaňáků mě dost nasrala - v době, kdy se dají obstarat dotované borháky v decentní hnědé barvě a majlony do nich, by nemusel být problém osadit hranu masivu něčím nenápadným na spuštění (třeba jednim Raveltikem pro dvě cesty, e?). Ale Choustník je každopádně krásný místo, jen se spíš příště asi vypravíme na hrad místo lezení...
Cestou zpátky z Multidaye Lipno jsme se ještě 6.7.2016 stavili v Chýnově. Gastrozážitek byl tentokrát lepší - v hospodě U Vaňků v Dolních Hořicích - Kladrubech vařej slušně. Od Chýnovské jeskyně jsem si toho moc nesliboval - žádný krápníky, asi jen díra do země v nějakym hnusnym šutru. Houby - je to fakt speleoporno. Díra vznikla v úzké vrstvě pruhovaných mramorů, ve kterých voda vymodelovala malé hrnce, hodiny, okna a díry jak někde v žule na Korsice. Je to krása krásoucí a závěrečná výstavka fotek gremlinů - druhů netopýrů žijících v ČR - je inspirativní.
Na závěr jsme si v Chýnově vyfotili dům sochaře Františka Bílka, což je taky paráda, akorát na návštěvu dojde jindy, protože už bylo po zavíračce. Nicméně předchozí návštěva Bílkovy vily v Praze na Hradčanech dává tušit, že se je na co těšit.  
Jídelák Staré hospody v Choustníku.
Ředitel JayKay odpočívá po o.
Výhled na hrad Choustník z návsi.
X-lander není úplně kočár do terénu...
U skalek na Choustníku je placato. Městská osoba Hlavička záhy zjišťuje, že v lese žijí komáři.
Biváček.
Kloboučnická 5-.
Kloboučnická 5-.
Břízková 5.
Před Chýnovskou jeskyní.
Výstavka nerostů před jeskyní.
Hlavička a ředitel v manduce před zánorem.
Bílkův dům v Chýnově.
Do otvíračky jsme se tentokrát nevešli.
Proč je u domu kůlna ve tvaru kostela, zjistíme tedy až příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat