3. 7. 2015

Rakousy 2015 - trip pro loď, 2x vodolezba a důl na sůl

Místo: Irdning, Rakousko
Když pořizujete pro roštěnku vercajk na kajak, je blbý začínat vestou. Když totiž obstaráte zelenou, je potřeba k ní koupit i zelenou helmu a k zelený helmě samozřejmě musí bejt i loď s nějakym zelenym prvkem, to snad dá rozum, že jo, Křivinko.

Blbý je, že do malý lodi se zelenym prvkem se na malym českym trhu blbě trefuje. Takže nakonec pro loď musíte do Rakous a taky se stane, že ten správnej vodstín zelený helmy maj akorát od Sweet Protection...
Tohle jsem předloni napsal pod jednu z fotek, která referovala o splutí Wiesentu v srpnu 2015. Je na čase rozvést, jak to bylo s tou lodí. Hlavička si usmyslela, že k helmě a vestě potřebuje kajak Dagger Mamba 7.6 Creek v barevné mutaci Storm. Jenže tyhle pidilodě nebyly zjara 2015 v Čechách moc k dostání - když jo, tak v jiné škále barev ("A červená by se Ti nelíbila?" - "Blázníš, dědku?"), cena byla taky vymknutá z kloubů. Takže následoval sourcing v poněmčelém okolí - loď byla, ale za cenu někde kolem čtyř pětek...

Jenže štěstí přeje připravenému hledačovi a v pobočce sportkšeftu Fliegfix ve štýrském Irdningu se objevila testovací, ale netknutá loď předepsaného typu vo pětku levnějš. Následovaly nekonečné debaty, jestli jako i za ty prachy jo, došlo i na kalkulace v excelu s variantami platit přes banku/nechat si dovézt do Čech kurýrem vs. platit cash/vyzvednout osobně. Kurýr drahej, platba elektronicky drahá jak kokot, takže pojedeme na místo, drapnem loď a rovnou si tam něco sjedem a vylezem. A jak řekli, tak i spáchali.

Je záhada, že v tom krámě v Irdningu vůbec měli nějakou loď na divokou vodu, protože byl vesměs plnej turistickejch kajaků. Nakonec transakce dofinalizována v pátek 3.7.2015 + jsme jako bonus dostali vodáckou mapu Rakouska a doporučení odkud kam nedaleký Enns a o něco vzdálenější Traun. Původně jsme totiž chtěli jet Enns a Teichl, ale Teichl neměl vodu.

Šťastná majitelka nové lodi před Fliegfixem v Irndingu.
Enns

Pro zdomácnění v lodích byl tenhle úsek Ennsu, česky Enže, ideál, ale pro zkušené vodáky je to vzhledem k další rakouské nabídce ztráta času. Řeka je široká dálnice za WW1 se skoro žádnými stupni. Vápencově zelená voda ovšem teče to svižně - 22 km jsme poslali do deníčku za 3 hoďky.
Začínali jsme ve Stein an der Enns u mostu. Na startu se šel pes napít z řeky, ale nedocenil sílu proudu, tak jsem pro něj musel oblečenej skočit. Hlavička tu zůstala i s proviantem na místě a já se psem vyrazil autem do cíle na soutoku Enns a jakéhosi potoka u obce Wörschach, kde byla šmrncovní plážka z kačírku. Místo bylo pěkně ve stínu, takže jsem tu nechal psici na dlouhym vodítku se dvěma ešusy vody. Místo plánovaného stopu na start jsem v poklidu jel vlakmo. Na plážce jsme přechrupli.

Zapadlá díra a lupen na vlak jde platit kartou. Čas od času člověk zániku monarchie zalituje.
Soutok Ennsu a jakéhosi potoka u Wörsachu a cíl plavby. Z plážky se vyklubal prima kempík.
Sandyna na soutoku.
Burgstall Klettergarten + Salzwelten Hallstatt
Na Den nezávislosti bylo podle schedule v plánu lezení na Burgstall Klettergarten u Pürggu s průvodcem na oblíbeném Bergsteigen.at. Lezení mělo jen dvě vady na kráse - stěna byla na jih a v sobotu 4.7.2015 tu právě byl hic jak v pekle. Naštípali jsme se do cesty Gelber Kamin 4+, která byla jakž takž ve stínu, ale po jejím dolezení nás slunce stejně dostihlo, tak jsme si odhlasovali, že takhle asi ne.

Hlavička v Gelber Kamin 4+ na Burgstall Klettergarten.
Žlutej komín byl ve skutečnosti žlutej koutek.
Křivinko, ty parchante, nezasloužíš si to, ale že máš dneska ty narozeniny, tak jsem ti naježila nějaký presa.
Co s načatým dnem? K vodě se nám moc nechtělo, pobyt na slunci byl o život. Naštěstí geografka střední Evropy a milovnice solných dolů Hlavička pravila: "V kopalni soli ve Wieliczce jsem už byla a potřebovala bych to porovnat se solnými doly v Hallstattu, který jsou tu za rohem. Pod zemí Ti, dožívající upocený tlusťochu se starým pejskem, bude lépe." Když máte po ruce někoho tak spanilého a oduševnělého, svět je krásný.

Takže v Hallstattu pes i auto do podzemních garáží u jezera a vzhůru do hor. ​Sůl se tu kutá už od 8. století před Kristem a místní na ní svého času náramně zbohatli. Důl by byl sám o sobě nuda, program je ale naprosto boží - skluzavky, kde vám změří rychlost, jízda vláčkem a hlavně parádní promítačky, kde se třeba dozvíte, že místní sůl je mořská. Stalo se to tak, že pravěké moře kdysi vyschlo a zbyl​á sůl se pak horotvornými procesy dostala až do masivu Alp.
Na konci prohlídky si pak za 5 € můžete koupit fotku, jak jedete v důlním atombordelu po skluzavce s údajem o vaší rychlosti. Důl je navíc posazenej vysoko v horách, takže k němu dojedete takovou petřínskou lanovkou s mocnými výhledy na Hallstatter See a okolní hory. Za tu krásu vyšpulíte 2 x ​30 € + 10 € za parking + 20 € za gábl, což se dá vykompenzovat spaním po škarpách.

Petřínská lanovka k dolu.
Papírový horník říká: Tudy!
Vyhlídka na Hallstatter See a pózující Spanilo a Oduševnělo.  
Zde sůl rozpustit ve vodě a rourou do údolí.
Důlní atombordel.
Vlez do dolu.
Skluzavky.
Na chvíli u lizu.
100 kilo se rozjede z kopce víc...
...než 50 kilo.

Tenhle měl asi nějakej přídavnej pohon.
Hlávka sedí na vláčku.
Důlní mašinka.
Hallstatt.
Traun
​ ​
Jednu takovou škarpu jsme objevili ve vesnici Lauffen u ramínka řeky Traun. Oblázková pláž, večerní koupačka.
Další den - v neděli 5.7.2015 - zase trochu logistiky s loděma a psem s výsledkem auto a pes ​v cíli u Traunsee, Hlavička a lodě ​na startu ​v Lauffenu, já stopem s tureckym kebabářem taky na startu.
​ ​
Traun byl trochu jiná písnička než Enns. Furt peřejky, jezíky.​ Před námi pořád nějakej hukot. Zas takový drama to ale neni, protože řeku sjíždějí běžně rodinky na nafukovacích člunech ze supermarketu. Řek bych tak WW1 s místy za WW2. Akorát asi předposlední jez před Traunsee byl nějakej větší. Zkusil jsem ho jet na oči, al​e na šikmé desce mě zpomalily šutry a válec pod ním jsem neprostřelil, ale vykoupal se v něm včetně krysy. Hlavička ho poslala bez ztráty kytičky do deníčku a pak si mě kvůli tomu dobírala.

Pod tímhle kataraktíkem ve vesnici Lauffen jsme začínali naši plavbu po Traunu.
Rodinky na náfukách a Hlavička u kajaků na startu.
Borci to jezděj i na výbavičce ze supermarketu.
Tureckej kebabář, kterej mě hodil stopem na start.
Ennstal

V pondělí 6.7.2015 jsme měli v timetablu lezení v Ennstalu u obce Laussa. Kdysi - cca 2007 - mě to sem sfouklo z Totesů s Pepinem a moc se nám tu líbilo. Vápencový skalky hodně chytovatý, dost cest v obtížnosti, kterou Sudové můžou zkonzumovat a taky solidně do kopce. Pod místní sěnou Riesenbergerwand travička, v údolí knajpa, prostě krása. Tak jsme to tu s Hlavičkou pokonzumovali, sežrali v hospodě řízek, polkli pár kusů a jeli domu.

Hlavička na Riesenbergerwand v Ennstalu.



Text a foto: Papouš

Žádné komentáře:

Okomentovat