Papouš: MD GoWest, Day 2: Za bublinami a mašinkami v Soosu

V bažinách Národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní jsem byl kdysi na exkurzi s gymplem, ale pamatuju si, že se mi ta bublající bahna dost líbila. Za mě jasná pětihvězdičková záležitost, akorát jsem se trochu obával, co na to řekne ředitel JayKay. Do konzumace Soosu jsme se pustili v sobotu 24.8.2019 v rámci multidaye s názvem GoWest. A byla to pecka.

V Soosu totiž nejsou jen ty bahna - jistotou je úzkokolejka Kateřina, dále dvě muzea, železniční výstavka, výstavka šutrů a klece s dravými ptáky v místní záchranné stanici. Takže i kdyby bahno tříapůlročka nezaujalo, je tu dostatek dalších atrakcí. Sjeli jsme to všecko a mašinku 2x - jako předkrm a zákusek.

Info o bažinách, křemelinách a rašelinách jsem pobral na infotabulích naučné stezky a najdete je v popiskách pod fotkami. V muzeích najdete - v jednom vycpaná zviřátka (líbilo se), v druhém historii vzniku Země s pár figurami dinosaurů (taky se líbilo). Voliéry s dravci pak ukázaly, že sova je stále zaměňována za vosu a naopak.

Soos je mix naučně - zábavné atrakce, kde je pro každého něco, a zároveň pecka místo, které v Čechách asi nemá obdoby. Fakt spokojenost u malýho i velkýho Křivky.

Text a foto: Papouš

Muzeum u startovní stanice drážky Kateřina

U startovní stanice drážky Kateřina je i malé muzeum s dieselovým motorem a řadou informací o úzkokolejkách nejen v Soosu, ale i po celém Česku.

JayKay se chystá na štíplístka.

JayKay vysvětluje spolucestující, jak zajistit vstupní otvor do vagonu - kabrioletu.

Drážky kolem Soosu dopravovaly jíl používaný v keramickém průmyslu. Jíl se sušil pod střechou a pak odvážel po standardní železnici.

Depo mašinek na konečné.

Mašinek je tu vážně fůra. Na výstavce píšou, že "skalenský vozový park je nejrozsáhlejším souborem dieselových lokomotiv v Česku".

Vláček v cílové stanici. Mašinka se zatím obrací.

Pauzy konec hlásí zvonec.

Mašinfýra sedí bočmo ke směru jízdy.

Hodina jazykovědy.

Císařský pramen – nejteplejší vývěr v Chebské pánvi

Císařský pramen je středně mineralizovaná kyselka se zvýšenými obsahy beryllia a arsenu. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14 - 18 °C, což z pramene činí nejteplejší přírodní vývěr v Chebské pánvi. Podle zvýšené teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje po zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v třetihorní pánevní výplni. Tolik cedule. JayKay to pojal jako příležitost se vykoupat a právě si sundavá boty. Fotr to zarazil, protože by se zasral od železitého šlemu. Největším zážitkem tak zůstaly bubliny na hladině.

V J části Soosu se vyskytuje křemelina = odumřelé křemičité schránky jednobuněčných řas rozsivek. Křemelinový štít má mocnost až 7,5 m a je přesycen roztoky solí z minerálních pramenů, které zde v době sucha krystalizují a vytvářejí na povrchu výkvěty solí. Na obnaženém povrchu se stálou oxidací minerálních látek vytvořilo prostředí pro rostliny toxické (tzv. vitriolové vody). Proto tu nic moc neroste...

...maximálně tu kvetou ty solné výkvěty. I když ne tak docela, jak zmiňuje cedule: "Prameny sytí půdu rozpuštěnými solemi. Setkáváme se zde s četnými halofyty, rostlinami které normálně žijí na mořském pobřeží nebo na vzácných slaniscích, např. sivěnka přímořská, kuřinka solná či hadí mord maloúborný". Tak to jsem nežral.

JayKay se jde podívat na solné výkvěty.

A to je jeden z nich. "Fotře, to je solný jezero, nevotestujeme tu rychlost Fabia Camper? Blue Flame bychom mohli dát..."

Bahenní sopky mofety – postvulkanická činnost

Výkvěty bychom měli, jde se na bahenní sopky mofety. Ty najdete v závěru movie. Cedule praví: "Mofety vznikají probubláváním CO2 povrchovou vodou a bahnem a jsou projevem postvulkanické činnosti. Z rozpukané žuly v podloží uniká CO2, hromadí se ve vrstvách třetihorních písků a jílů a puklinami ve svrchních vrstvách křemeliny vyvěrá na povrchu v malých 10 - 80 cm širokých a skoro stejně hlubokých kráterech". Další bubliny, JayKay je ohromen.

Spárkatou místní bahno unese.

Koleje drážky Kateřina jsou vcelku vlnité.

Minerální prameny v Soosu se liší podle toho z jaké hloubky vyvěrají - čím hlouběji, tím jsou teplejší a obsahují více minerálů. Pramen Věra je relativně mělký, takže je studenější než Císařský pramen, a s obsahem soli 0,3 g/l (Císař má pro srovnání 6 g/l). Zábavnou složkou Věry je ovšem její silná proplynněnost, voda jakoby vaří a bublá. Bubliny se se pro JayKaye staly highlightem Soosu (ale nejlepčejší byla stejně mašinka, kterou jsme jeli 2x).

Tutok kytku poznáme - tráva s vatou na konci (chmýr) je suchopýr úzkolistý.

Rašeliniště. I tady se chtěl JayKay koupat. Asi mu budu muset pustit Jiřku Švorcovou v Králi Šumavy.

Dravci v místní záchranné stanici pro volně žijící živočichy. Vlevo bubo + vpravo bubo = bubo bubo.

Luňák hnědý. Kdysi jsem jich viděl, nekecám, desítky v Národním parku Doñana, takhle zblízka ale poprvé.

Slavík modráček je ultrakrasavec a pro mě je ikonou Soosu. Dost jeho fotek ve FB ptačí skupině Birding CZ je právě odsud. Tohle je přefocený z výstavky v místním muzeu.