Začali jsme vzlínat po zelené značce k místu, kde se podle dostupných indicií mohly vyskytovat zkamenělé listy jakéhosi praskořicovníku. Nu, i tento pokus skočil trapně, navíc jsem tu ztratil svou sukovici, kterou jsem si kdysi vyrobil jako sáhlo na cvakání jištění na Špičáku v Mostě (byl jsem tam s JayKayem sólo) / na brždění na bruslích při objezdu Jezera Most. Blamáž na druhou.
Nu což, aspoň se vydrápeme juknout na Havraní kameny. U pramene Medvědího potoka jsme to krouhli doleva pod skály. Došli jsme až k mocnému balvaništi, které napovídalo, že se tu v minulosti děly velké přesuny hmot. A zpod jednoho balvanu na nás vykoukla plastová krabička na svačinu. A v ní logbook finálky multicache GC7N535 Medveduv brloh. U multicache sbíráš po cestě indicie a z těch pak zjistíš souřadnice finální stage. V překladu - aniž bychom něco hledali, našli jsme finále na random.
Do logbooku jsme se samozřejmě napsali, když už jsme to našli, Mže. Ale moc jsem netušil, jak s tím naložit dál. Lovce kešek aka kačery jsem do té doby měl za lehce vyšinuté jedince, co marní čas pátráním po krabičkách od svačiny. Vlastně jsem se k jednomu pátrání po keši přichomýtnul v Karlových Varech a na jezu Hubertus, když jsme na podzim 2008 sjížděli Ohři. Tehdy mě to neoslovilo.
Když už jsme se ovšem zapsali do logbooku, jako starého zapisovače mi lákalo se lognout i na stránky Geocaching.com. Pak byl půl roku klid. Ovšem koncem listopadu 2023 začala cache fever a jali jsme s JayKayem lovit jednu keš za druhou, sestavovat tabulky s ulovenými a budoucími cíli a louskat jejich souřadnice. Keše nám vpluly do života - to je ten gamechanger - a zábava je to náramná.
Kromě cache jsme viděli další interesantní jev - páření slimáků - viz video. Ty šroubovice vypadaj jak z jinýho světa. No a pak ten koupák v Benešově nP - celkem standard, nothing special.
![]() |
Balvaniště pod Havraními kameny. |
![]() |
Páření slimáků popelavých. |
![]() |
Na Havraních kamenech by se něco polézt/vrtnout dalo. |
![]() |
Kámen se zeolity, který jsme cestou našli. |
Text a foto: Papouš
Žádné komentáře:
Okomentovat