Santini opravil v Kutné Hoře zkázu po husitech. A jak je to s půdorysem cisterciáckých kostelů

Sobota 20.7.2024 byla celkem plodná a náš nápor s JayKayovou babi Dášou mířil na Kutnou Horu. Nakonec se z toho vyklubal kostelní trojboj, kdy jsme nejprve nakoukli do stunning novorománsko-secesního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě na Kolínsku, následně do kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Kutné Hoře - Sedlci a do světoznámé kostnice tamtéž. Asi to bylo tou bujarou barevností kostela v Gruntě, ale Sedlecká katedrála mi na první dojem přišla jak nudnej šedej odlitek z betonu, z něhož právě sundali šaluňk. A přitom to má super visačky typu národní kulturní památka, UNESCO World Heritage a Santini.

Místní vyfutra, co zbohatli na těžbě stříbra, vyšvihli na tu dobu údajně vcelku rychle - za 40 let (1280 - 1320) - rozměrově smělou pětilodní baziliku s trojlodním transeptem.  Ten transept je příčná loď - do srozumitelného jazyka přeloženo: hlavní barák má jistou osu a vy si kolmo na ni postavíte další barák tak, že to z ptačí perspektivy vytvoří kříž. To je signatura cisterciáckých kostelů a nacvičil jsem si to kdysi ve Vyšším Brodě. Koukej:

Půdorys cisterciáckých kostelů je ve tvaru kříže. Cool, ne?

Kutnohoralové postavili jednu z nejstarších katedrálních staveb ve střední Evropě a zároveň nejdelší kostel v Česku (téměř 87 metrů). Jenže o sto let později přicházejí na scénu demolition men z řad husitů a kostel se roku 1421 dočká "opravy" ohněm a mniši jsou povražděni. Pak se skoro 300 let nic neděje a v ruinách kostela dokonce rostou stromy.

Naštěstí přišel génius Jan Blažej Santini-Aichel, který ho na začátku 18. století přestavěl v unikátním stylu barokní gotiky. Výsledek je dechberoucí: dynamické štukové klenby, vlnitý portál, šneková schodiště bez středu a vizuálně atraktivní dlažby. S přestavbou borec začal, když mu bylo 25 let! Jeho architektura vyniká složitými půdorysy (hvězda, želva, W), propojením gotických a barokních prvků, symbolikou a geniálním využitím světla a geometrie. A to se v Kutné Hoře se teprve rozcvičoval - za 20 let kariéry se podílel na 60 - 80 stavbách: nejznámější je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Ždáru nS.

Santini zaškodil i v nedaleké kostnici, kde mají skladem cca 40.000 lebek. Čtyři obří hromady kostí procházejí za provozu rekonstrukcí, což je docela čóro, protože taková halda se musí rozebrat, roztřídit, nechytit u toho nějakou nemoc, postavit nová konstrukce a zase poskládat dohromady. Tušim, že zatim je ready jen jedna. Promítaj tam vo tom prima film.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Kutné Hoře - Sedlci působí z průčelí celkem nudně.

Z boku je to už lepší. Z boku vystupuje transept - tzv. chrámová loď, kolmá na tu hlavní. Je to charakteristický znak cisterciáckých kostelů, které tak mají z ptačí perspektivy tvar kříže.

Lebky cisterciáckých mnichů, které povraždili husité při vypálení kostela v roce 1421. "Nepravdivá legenda praví, že Jan Žižka, ohromen kamennou poezii katedrály, přísně nařídil svým vojákům, aby ji zachovali. Někdo z nich ale nařízení neslyšel a katedrálu zapálil. Žižka také vzplanul, a to děsivým vztekem. "Ať se přihlásí ten, kde katedrálu zapálil. Dostane tolik stříbra, že mu to bude stačit až do smrti!" Horlivý husita se přihlásil a Žižka svůj slib splnil. Ale po svém. Stříbro poručil roztavit a nalil mu ho do hrdla," píše v brožuře, která je k mání za 20 CZK na kase. 

K madoně z Žarošic, což je mariánské poutní místo u Břeclavi, se vážou zázračné příběhy. Nejznámější je o obrácení tureckého paši, který v 16. století vnikl do žarošického poutního kostela a začal se Panně Marii neuctivě vysmívat a hanět ji. Najednou vidět, jak soše začaly z oči stékat slzy. Sám začal také plakat a oslepl. Pln hrůzy slíbil, že vrátí-li se mu zrak, nechá se pokřtít. Nakonec se to stalo naopak - prohlédl v okamžiku svého křtu. Začal studovat písmo a křesťanskou nauku a zůstal jako poustevník v Žarošicích až do své smrti. Píše se v brožurce.

Hvězdného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela přizvali k opravě sedlecké katedrály na počátku 18. století, když mu bylo pouhých 25 let. V tom čase neměl kostel 280 let střechu a rostly v něm stromy. Santini, inspirován italskou architekturou, navrhl spojení barokního slohu s gotickým a při rekonstrukci katedrály poprvé naplno rozvinul svůj talent. Použil také některé originální prvky, např. klenbu zvanou česká placka, která je zvláštní tím, že nemá vrchol, ale je oblá a nízká. Dalším zajímavým nápadem je schodiště, kterému chybí v té době obvyklý středový sloup. Je tedy samonosné, ukotvené pouze v obvodové zdi.

Tenhle průhled je nejoblíbenější fotka v sedlecké katedrále.

Chrámová loď je kolmá na tu hlavní a jsou v ní varhany. Ty nemohly být umístěny v průčelí hlavní lodě, kde je 14 m vysoké okno, protože tam bývají vysoké teploty, které nástroji nesvědčí.

České placky svrchu.

Pohled do hlavní lodi.

V kněžišti nechal Santini udělat originální dlažbu.

Freska nad křížením hlavní a chrámové lodě.

Panně Marii sedlecké byly zřejmě při různých příležitostech nasazovány paruky, které se ale nedochovaly, a tak je holohlavá.

Chrámová půda se využívá pro výstavy.

Kutnohorská kostnice.

I tady je znát Santiniho rukopis. Toto je vstupní prostor, ve vlastní kostnici se fotit nesmí.

Při opravách sedlecké katedrály došly cisterciákům peníze, kostnici nakonec koupili Schwarzenbergové, a proto je tu zřejmě i jejich erb s charakteristickým havranem, který vyklovává oko Turkovi (vpravo dole).

      

Text a foto: Papouš

Like? Můžeš probrat Sekretářku ☕. Díky!

Nelíbí? Pošli jí 👎🏻. Díky!