Madesimo je past na lyžaře. I když není sníh, garance cestovky je na nic

Ctirad Suchý aka Dr(y)soň se v ústeckých kruzích proslavil jako schopný organizátor pre-season, resp. před-ježíškovskejch vejletů na lyže. Kdysi jsem byl na dvou prosincovejch lyžbách v Dolomitech a skrz šílenou kosu umocňovanou větrem na to nemám úplně extra vzpomínky. Na podzim 2014 jsem byl ale rajzující solitér, takže jsem na účast na lyžařském zájezdu do Madesima na italsko-švýcarské hranici kývnul. Madesimo je lyžařsky šílená díra, která se navíc při kumulaci nepříznivých faktorů může změnit v past. To se přesně konalo v době našeho příjezdu v sobotu 6.12.2014.

Římský Volubilis a nedaleký Meknes v Maroku. Konec tripu s Běluhou

Na závěr našeho marockého tripu jsme s Běluhou v neděli 2.11.2014 zajeli do bývalého římského města Volubilis a současného sousedního Meknesu. Římani dobrý, hlavně ty mozaiky, jen bába v suvenýrech mi chtěla prodat magnet za 8 €, což se asi posrala, protože takovou pálku bych nedal ani v Evropě, natož tady. Tím je asi popis událostí v Maroku u konce. Pěknej trip to byl.

Mešita pro 100.000 lidí a jak přibyli židi do Casablanky

V sobotu 1.11.2014 nás okruh po Maroku zavál do třímilionové Casablanky. Tady je hlavní atrakcí Mešita Hasana II. postavená za děsný háky - 14,5 mld. CZK. Halt, když se chcete předvádět, musíte mít v kešeni chechtáky. Další pozoruhodností byla výprava po přilehlé medíny - starého města s křivolakými uličkami - kde bývala významná židovská čtvrť. Taky jsme se dozvěděli, jak se tu vůbec židi ocitli. Podrobnosti jsem nacpal k popiskám u fotek.

Maroko u vody: ústřice, pláže a portugalská cisterna

Po celodením šmajdání v Marakéši ve čtvrtek 30.10.2014 jsme s Běluhou vyrazili směr Atlantik. Za tmy jsme se dovalili k městu Safi a tam přechrupli v autě na klifu u moře. Mířili jsme do Casablanky, ale mezi dvěma velkými městy jsme si chtěli dát odpočinkový den u Atlantiku. A jak řekli, tak udělali.

Marakéš: mešity, hadi, náboženská škola, pomerančovej džusík a echt koželužna

Po failu na Tubkalu jsme se ve středu 29.10.2021 vrhli do s Běluhou do víru velkoměsta - sjeli jsme pod hory do Marakéše. Ten nabízí pár zajímavejch vopičáren - nějakou tu mešitu, náboženskou školu medresu, stánky s pomerančovým džusem a i tržnici aka súk. Highlightem se nakonec stala návštěva echt koželužny, kde se v různejch bazénkách zpracovává kůže za pomoci holubího trusu, popela, louhů a dalších vitamínů. Smradu jak v Cařihradu, ale zážitek mocnej. Trochu nás voškubali, ale to k tomu v místních krajích tak trochu patří. Následoval přesun na pobřeží Atlantiku a restday. 

Jebel Toubkal netrefen aneb Jak Běluha přišla o lano

Občas se něco nepovede. Mně se v říjnu 2014 nepovedlo trefit nejvyšší horu Maroka Jebel Toubkal (4.167 mnm). Po lezení v Todře nás s Běluhou čekal 400 km přejezd do vesnice Imlil ve Vysokém Atlasu, která je východiskem pro výstup na kopec. Do Imlilu (1.740) jsme dorazili v pondělí 27.10.2014 v noci a přechrupli stejně jako v předchozích případech v pronajaté Dacii Logan. 

Ráno jsme se spakovali včetně spaní, parkli auto někam, kde se nemusí platit, Běluha si koupila nějaký cukrátka v místním shopu a vydali se na čtyřhodinovou (11 km) cestu na chatu Refuge du Toubkal (3.160).

Todra dobrá - marocká soutěska, verze Softmover

Na podzim roku 2014 jsem se ocital ve stavu jisté singlovitosti, tak byl prostor pustit se do nějaký větší akce z bucket listu. V něm se již léta vyjímalo lezení v marocké Todře. Se spolucestovatelkou Jitkou Gartnerovou aka Běluhou jsme se domluvili, že mu věnujeme 2 dny. Další plán byl výstup na nejvyšší marockou horu Jebel Toubkal, prohlídka Marrakéše a Casablanky a nějaká ta kultůra a pamětihodnosti.

Ohře 2014

Tradiční Podzimní Ranpovská Ohře proběhla v roce 2014 o víkendu 18. – 19.10 za účasti Barošová Markéta, Křivinka Filip, Namyslov Saša, Plšek Martin, Šauli Jan, Švec Martin a Uher Jarda. Počasí i voda OK. Zápis vložen ex post – až v roce 2018.

ODTAJNĚNÍ - Výří skály v Průčelské rokli + PRŮVODCE

Již tuto sobotu 13. září 2014 v 10.00 bude odtajněna nová lezecká oblast - Výří skály v Průčelské rokli nad Brnou v Ústí nad Labem. Pomyslnou pásku přestřihnou otcové zakladatelé Zdeněk Dědek Hubka, Pavel Zelinář Tůma, Mirek Dříza, Jaromír Dolejš a další kádrové od Litoměřic.

Na Vejrech je cca 100 cest i vícedýlky a významem (z pozice vyvřelin ve Středohoří) to tipuju tak na dvojku (po Bořni).

Jak tam: do Brný ke kapličce, pak po silnici furt nahoru, až kam to půjde, pak pěšky po naučný stezce až k tabuli s pavoukem pod skalama a pak po mužící doprava do svahu až ke křivýmu stromu a pak doleva ke skalám u vodopádu.

Jura: Podlévací jeskyňka Teufelshöhle v Pottensteinu

Teufelshöhle aneb Ďáblova jeskyně v Pottensteinu je náhradní program, když je v Juře všechno mokrý nebo se nechce lízt. Kolem monstrózní díry do země jsem léta jezdil, až jednoho prázdninového dne 2014 na ni došlo.

Plezír v Ga-Pa a Lechtálu aneb Penzionovaný spacák a Moc kakaová čokoška

Upeklo se tradičně v hospě. Gloska přišla v půlce července 2014 s požadavkem na softmoverskej zájezd do Alp tak, aby to pochopily její rozhašený záda a aby se její aktuální sparring Lukáš Hanusek seznámil s horama. Čili nějaký lehký multipitchky, ideálně v dosahu auta, možná ferrátka nebo lehkej trečík. Nakonec z toho vypadly Lechtalské Alpy kousek nad rakouským Landeckem se zastávkou na Alpspitze nad německým Ga-Pa. Čtyřku v autě doplnila zkušená harcovnice Jitka Gartnerová aka Běluha, protože do Jury vždycky napeče supr koláčky.

Doteky hvězd a stíny v horách - nová kniha Karla Plechače

Karel Plechač (nar. 1934), vynikající severočeský horolezec, fotograf, publicista a skvělý vypravěč, spoluautor knihy o historii severočeského horolezectví, představil ve velkém sále vědecké knihovny v Ústí nad Labem svoji novou knihu Doteky hvězd a stíny v horách s podtitulem Cesty k vrcholům pěti kontinentů.

Laponskem na běžkách a bruslích

Vašek Šatava zorganizoval výpravu do finského Laponska. Měly to být letecky dvě šestičlenné skupiny. Jeden týden jedna a druhý týden další. Z první skupiny ale přiletěli jen dva. Já jsem jel společně s ještě dalšími třemi účastníky v doprovodném obytném autě, které jim dělalo zázemí a vezlo lyže a nějaký proviant.

Nová ferrata na Pastýřskou stěnu v Děčíně

Stejně si myslím, že ferrata na Pastýřskou stěnu v Děčíně je nápad bynovecké ideodiverzní centrály, jak zvýšit prodej ferratových setů v zemi, kde skoro žádné ferraty nejsou. Ať je to, jak chce, vlastní realizace Klettersteigu se ujala Pískovcová fréza Karel Bělina. A chopil se toho s vervou sobě vlastní.

Janovská rozhledna a Grosser Winterberg

Hrdina z Pastýřské stěny von Binsdorf slavil v sobotu 5. 4. 2014 ve svém, resp. béžovém Southforku na Bynovci čtyři pětky. Večírek mocnej, každopádně další den nastal čas na menší detox procházku po okolí.

Rozhledna v nedalekém Janově nad Hřenskem je funglovka, takže první kroky jsme napřeli tam. Pak následoval přesun do Schmilky, kde jsme vyběhli na druhý nejvyšší vršek Saského Švýcarska Grosser Winterberg (556 m n.m.).

Andalusie Day 6: Kde se vyrábí sherry - Tio Pepé v Jerez de la Frontera

Od Payerovců z Ayamonte na španělsko-portugalské hranici jsme se s Buničinou vydali na jih směrem ke Gibraltaru a 30.3.2014 jsme zakopli kousek od pobřeží o město Jerez de la Frontera. Kromě toho, že se tu jezdily závody F1 a jezdí závody na motorkách, se tu vyrábí i sherry. Věděl jsem, že si Angličani dávají suché sherry, a myslel jsem si, že to nějak souvisí s třešněmi, jako cherry, že. Není tomu tak - Sherry je anglické jméno pro Jerez de la Frontera.

Andalusie Day 4 a 5: Ayamonte a skok do Portugalska

Po návštěvě NP Doñana jsme s Buničinou vyrazili na návštěvu její někdejší spolužačky Ivany Payerové, která se s mužem, bývalým dopravním pilotem, a dvěma dětmi usadila na španělsko-portugalské hranici v andalusském městě Ayamonte. Po dvou nocích v autě a jedné ve stanu jsme se konečně vyspali v normální posteli.

Andalusie Day 3: Národní park Doñana

Protože Papouš1 má v logu zobák křivky obecné - což je podobný paradox, jako že lyže Rossignol (francouzsky slavík) druhdá mívaly na špičce galského kohouta - Buničiny nápad podniknout výpravu do španělského Národního parku Doñana, vyhlášeného hlavně množstvím a různými druhy ptáků, nemohl zůstat nevyslyšen. Východiskem pro návštěvu parku se stalo poutní město El Rocío.

Andalusie Day 2: Camino del Rey v El Chorro a Ronda

Druhý den v Andalusii - 27.3.2014 jsme se s Buničinou vydali na stezku po betonových lávkách - Camino del Rey - u vesnice El Chorro, kde se také leze. Vlastně jsou níže zveřejněné fotky brutální retro, protože to byla poslední možnost, jak se po stezce v původním stavu projít. 

Andalusie Day 1: El Torcal de Antequera

Buničina měla po letošní enormně teplé a suché zimě bůh-ví-proč potřebu prohřát si kosti někde na jihu. Trasér dostal úkol sehnat lupeny - nakonec vyšly dobře s Ryanairem z Norimberka do španělské Malagy. V letištní půjčovně Světluška jsme nafasovali Toyotu Aygo a po autonoclehu za městem jsme ve středu 26. 3. 2014 vyrazili k prvnímu bodu našeho andaluského jídelního lístku - k náhorní plošině El Torcal de Antequera. 

Ploučnice 2014 - šutrovačka nad meandry a deštíček

Stejně jako v loni i letos jsme se sestřičkou Šiškou Péťou vyrazily na tradiční Velikonoční Ploučnici pořádanou ústeckými horolezci tradičně mimo Velikonoce. Tentokrát v termínu 22. - 23. 3. 2014 – 18. ročník. Když jsme minulý rok tuto plavbu s Peťulí absolvovali, zkušenost s počasím byla krásná i drsná. Letos tomu bylo také tak.

Zoo a akvárium v Berlíně

Berlínská zoo patří mezi desítku nej zahrad na světě, takže, když v úterý 11. března 2014 byla příležitost vyrazit do německé metropole, program byl jasný. Do zoo jsem zaplul Sloní branou z Budapešťské ulice. Ještě před tím jsem hledal něco zadax k parkování, ale marnost - radši jsem zajel do nedalekého parkhausu Bikini za nehezkých 12,50 € za 5 hodin. 

Bouldery v Pstruží mysl vzpruží - otevírání oblasti

Tato akce je určena nejen pro vyznavače boulderingu, ale i pro krušnohorské kvakerské patrioty či obyčejné šutromilce, již touží poznat nové skalní terény Krušných hor. Charakter akce má mnohem blíže k happeningu než k oficiální ceremonii či sportovní soutěži. Oč jde? Čtěte dále!

Piz Buin - další pěkný zářez na Silvrettě

Začátkem března 2014 dával Majkl Vyleťal – zdatný bafuňář (HO Tisá) a mocný organizátor (Odpadkyáda) – do kupy skialpovou akci na Silvrettě. Protože minulý podnik ve skialpově lahůdkových horách na pomezí rakouských spolkových zemí Tyrolska a Vorarlberska a švýcarského kantonu Graubünden dopadl luxusně, nebylo moc co řešit. Cílem tripu byl nejvyšší kopec Vorlarlberska a značka opalovacích krémů (celkem dobrá story) – Piz Buin (3.312 m n.m.).

Kaunertal - běžky, sjezdy a óda na Rohlika

Duo Pepin & Rohlik letos využilo nabídky Supího chlebodárce k nákupu permic do Kaunertalu. A protože byli do auta sami, přibalili si tam ještě Buničinu a mě. Permice byla na 2 dny, my jeli na 3 dny, takže vzniknul prostor svézt se ještě v údolí na běžkách.

Sasko nejsou jenom písky X. - Russenwand v Muldetalu

Se sněhem je to letos zatím PKZ, ale zase se dá lízt venku. V neděli 19.1.2014 mě Johny25 vyštval na lezbu 80 km od Ústí nad Labem - na rulové skalky v údolí řeky Freiberger Mulde u vesnice Halsbrücke kousek od saského Freibergu. Cestou v Teplicích jsme ještě přibrali Běluhu a Jarina a via Alte a Frauenstein jsme se přiblížili ke skalám.

Běžky v Niederthai + sjezdy v Söldenu

O víkendu 10. - 12. ledna 2014 zavelelo duo Příčný Sup k výpravě do Söldenu v údolí Ötztal - pátek + sobota sjezdolyžba, neděle chill-out. Střechu nad hlavou se podařilo sehnat ve 30 km vzdálené vísce Niedethai, a to shodou okolností ve stejném domě - Haus Sennhof - kde Sup dlel i loni (nocleh + snídaně = 20 €). Psali, že Niederthai je Langlaufparadies, kde se díky nadmořské výšce 1.500 m drží dlouho sníh, tak se z chill-outu vyklubal běžkuňk.

Na Tlouštíku ne, ve skalách ano

Dne 8. 1. 2014 proběhlo v Refugiu v Tisé jednání ve věci horolezeckého památníku na věži Tlouštík. Dovoluji si zde nabídnout svůj pohled na jeho průběh (budiž nepovažováno za ofigo zápis, ten bude následovat později).

Intro: horolezecká legenda Gerd Tschunko z Dubí v posledních dvou letech pracovala na přípravách památníku horolezců v Tiských stěnách. Jeho prezentovaná vizualizace a umístění na věži Tlouštík však zvedly vlnu odporu. Proto se dnes v Tisé sešli k diskuzi zájemci o další osud památníku.