Z JayKaye se v poslední době stává bylinkář a touží pořád poznávat nový kytky. S nastupujícím jarem jsme to rozjeli sněženkami, tařicemi, zlatým deštěm, tulipány, šeříkem a kaštany. JayKay je zmerčí, zahlásí a na počest nálezu plácáme high five - low five jak banda splašenejch volejbalistů. Místy se mi zdá, že je toho zuviel - když mladej místo hraní si na hřišti trhá bílý a fialový jetele a nosí si je na hromádku. Ale jo, why not, baví ho to, mě taky, tak to sjíždíme.
K výpravě v neděli 30.5.2021 jsme dostali podnět od Sekala, kterej se vyprsil fotkou vstavače mužského. a hlavně od pražského geologa Radka Mikuláše, kterej na FB napostoval fotky ze dvou vstavačovitých lokalit poblíž Štětí. A to máme celkem v dostřelu. Takže jsme práskli do koní a vyrazili do PP Stráně u Drahobuzi a do PP Radouň kouknout na místní orchideje.
Aby JayKay kytku zafixoval, tak si ji nezřídka utrhne a vystaví doma do vázičky nebo nechá na výstavce v autě, kde se nám hromadí šeříky, hlohy, jetele a další kousky. Akorát kaštany nebereme, padá z nich bordel. A propos, všimli jste si někdy, jakej je květ kaštanu zblízka krasavec? Trhací skill se ovšem pro návštěvu lokalit se vstavači úplně nehodil, takže jsem musel mládence k jeho nemalému rozčarování mírně usměrňovat ohranými historkami "to tu má vysazený pani, to nesmíme trhat, jinak by nám dala na prdel velkou vařečkou".
Příjemným překvapením výpravy bylo, že na dvou ze tří navštívených lokalit byl znalec, co nám ochotně napověděl, co máme hledat. V Drahobuzi/Vědlicích - první navštívená PP - nám milá paní a její dcera ukázaly vstavač osmahlý + jeho verzi albín (jedinou na louce), vstavač trojzubý (také jediný na louce), okrotici bílou, šalvěj luční a mnoho dalších, které jsem si ani nestačil poznamenat. Plus se nám dostalo opravy, když jsme byli mimo - "Jé, tati, pomněnka." vs. "To není pomněnka, to je rozrazil." + "Hele, JayKayi, nějakej svlačec." vs. "Svlačec ne, to je kakost."
Druhé zastávka byla v Radouni u Štětí na louce se vstavači vojenskými. Taky krása vesmírná. Pak jsme se začali stáčet k domovu, že bychom někde něco zakousli, popřípadě ulovili i nějakej rukodělnej lokální žejdlík. Úplně jsem to nehrotil, žádná navigace a zamířil na random, kam nás to zanese, pade za hodinu, vyhlídková jízda. Nemusí bejt vždycky všecko nalajnovaný podle excelovýho Bucket Listu a pomocnejch mapiček. A vobčas to je zajímavě překvapující.
A šup - Pivovar Mlýn ve Snědovicích/Střížovicích - desina OK, Bitter vynikající, měli i trampošku, takže JayKay místo voběda skákal. Suneme si to dál a v Julčíně u Úštěka jedeme někam do polí. Asfalt končí u borovicovýho lesíka a u něj cedule PR Na Černčí - jedna nejvýznamnějších lokalit vstavačovitých v ČR. WTF? Prostě z toho dneska nevybředneme. Chtěli jste orčideje, tak tady máte nášup! V dostřelu je naštěstí zase informovaná skupinka, která mi ukáže kruštík (červenolistý) a bradáček vejčitý. Skupinku vede asi 13letej frajer, kterej vzápětí mizí hledat pětiprstku žežulník a vemeník dvoulistý....
Vztah k orchidejím máme v rodině skrz JayKayova dědouška celkem ukotven, ale týká se tropických rodů Phaleanopsis - Cattleya - Cymbidium, které dědoušek pěstoval v domácím skleníčku. Na to asi nenalezneme čas ani trpělivost, ale chodit do přírody na výstavky místních vstavačů neni úplně marný. No nic, jdu doplnit jejich naleziště do Bucket Listu...
Nějakej / nějaká kakost. Tu zase máme zafixovanou od JayKayovi babí, která je kdysi poznávala v Krkonoších cestou z Pěnkavčího vrchu přes Boudu Jana do Velké Úpy.
Vrtá mi hlavou, k čomu je ta hrázděná strakatá barabizna vlevo na začátku Vědlic. Na dílnu to nevypadá, možná nějakej letní byt nebo aťas. Hard to say.
Tady na těch opukách a různejch vápenitejch hlínách se ta vstavačová show odehrává.
"Tuna máš Makovou panenku, motýle Emanueli." - "Slyším cosi o motýlech, fotře? Doposuds mě krmil tím, že bílej motýl je bělásek, žlutej žluťásek apod. Chci víc informací, nachystej samostatnou výpravu za lučními motýly." - "Uff, OK teda."
Žádné komentáře:
Okomentovat