Po loňském Orchid Huntingu bychom se s JayKayem Botanicusem rádi prožvejkali i k nějakejm dalším kytkám, byť připouštim, že zatim jdeme po barevnejch a vzácnejch spektáklech a nějakejm 50 odstínům šedi se asi věnovat nechceme. Do rodiny spektáklů řadíme i zelenýho chlupáče s velkými žlutými květy - hlaváček jarní. Po něm už jsme pošilhávali při návštěvě Oblíku, ale v prosinci 2020 nebyl ten správnej timing. Až jsem v dubnu 2022 zmerčil na FB našeho oblíbeného inspirátora Radka Mikuláše fotky hlaváčků jarních z Tobiášova vrchu u Loun. Bezva krtina (Oblík je proti tomu Everest), kouda vod káry, žlutý koberce všude. A tak jsme v neděli 17.4.2022 žluťáky poslali do deníčku.
Nu a při dnešních cenách za palivo bylo jasný, že je to potřeba spojit s něčím dalším, aby se náklady na jednu atrakci rozložily příznivěji. Neplánovaně jsem zvenčí zkoukli románský kostelík sv. Petra a Pavla v Želkovicích u Třebívlic. Plánovaně jsme pak zamířili na Kamenná slunce u obce Staré kousek odtud. Místní slunce nejsou úplně v topu, spíš tak céčkový - ve srovnání s Kamennými slunci u Libčevsi, kde jsme s JayKayem Mineralogicusem byli na podzim 2020, když guvernantka byla na Balkáně.
Slunce u obce Staré je dobrý s něčím spojit - třeba s hledáním českých granátů, kterých je tu po okolních polích habakuk. Na pyropech jsme tu byli v dubnu 2019 - jen takovej sammlung pro radost do ruky, žádný raubírny. V neděli 17.4. tu byl jeden prospektor, kterej bral granáty z potoka přes cedník. My jsme jen vylezli na granátonosnej pahorek Linhorka a číhli do dvou jam po kopáčích, ale nesebrali nic a prchali na krtinu s hlaváčky.
Vzácnou teplomilnou květenu na Tobiášově vrchu chránili už Němčíci před válkou. Kromě hlaváčků jarních tu rostou i dva druhy konikleců, vousatý trávy kavyly a další. Žlutá záplava se JayKayovi Botanicusovi líbila, akorát je trochu ve vzdoru, takže na dotaz, jak se hlaváček jmenuje, odpovídal: třešně. Jako mnemotechnickou pomůcku jsem zkoušel minišrapnel se zkomoleninou matičky Hlavičky:
"Japa se jmenuje maminka?" "Jana Hlaváčková (v originále Hlaváčová - to ale využijeme, až se budem učit hlaváče)." "Japa se jmenuje kytička?" "Jako matička - hlaváček!"
Atrakce OK, ale chtělo by to i něco polknout. Most kousek, tak volíme místní pobočku pivovaru Hostivar - Minipivovar Most. To zní jako tradice - loni v dubnu jsme tu zakončili výpravu za jarními houbami. Letos teda vývárek a desina ejl výborný, u fish and chips se hrany trochu koupaly v mastnotě. Jo a už nemaj klasický hostivarský láhve ve tvaru granátu, ale trochu to přešejpovali.
Pěknej šutro-kytko-pivo trojboj jsme si dali. Velikonočky byly letos těhotný plnokrevnejma akcičkama.
Románský kostelík sv. Petra a Pavla v Želkovicích u Třebívlic...
...a výhled od něj.
JayKay Mineralogicus na výchozu s kamennými slunci u obce Staré.
Zoncny I.
Zoncny II.
Místo sběru granátů.
Garnáti, který nalovil jeden prospektor v místním potoce.
JayKay Mineralogicus zmetamorfoval do JayyKaye Botanicuse a obdivuje hlaváčky jarní na Tobiášově vrchu.
Hlaváček jako Jana Hlaváčková.
Místní koniklece luční české.
Tobiášův vrch je taká krtinka.
Se nevomrzí.
Botanicus a hlaváčkové.
Minipivovar Most a JayKay Nesežeruanicus - domácí limonáda divná, polívka hnusná, rybu nežeru, hranolky mastný. Trefit se jeho blazeovanosti do chuti žádná sranda.
Mostecký maj novej tvar lahví. Pivo velmi pitelné, desítka ejlík sedla jak hrnec.
Žádné komentáře:
Okomentovat