Křivoklátsko jsme měli s JayKayem v hledáčku už dlouho, ale až letos na jaře vznikl kompaktní plán náporu na tuto středočeskou CHKO. Bucket List obsahoval dva highlighty - splutí Berounky z Roztok u Křivoklátu do Zbečna a návštěvu ČD muzea v Lužné u Rakovníka + návštěvu Barrandova památníku ve Skryjích (trilobiti), ochutnávku lokálních piv od Matušky z Broum a Máši z Řevničova. Akorát se mi nechtělo úplně vypustit páteční odpoledne, když je venku vidět dlouho, a hledal jsem nějakou akcičku, která by tam sedla jak pozadí na hrnec.
A našla se. V rámci orchidejového amoku jsem při pátrání po nových možnostech objevil Milskou stráň s údajně největším výskytem vstavače nachového v Čechách. Nacháče jsme už sice viděli na Bílých stráních (se01ep03), ale pěkná kytka se nepřejí. A rezervace byla při cestě na Křivoklátsko. What else?
Akorát jsme na to vlítli špatně. Milská stráň má horní hranici na hraně náhorní plošiny a pak prudce padá do údolí s obcí Milý. Zkoušeli jsme vlézt do rezervace shora, ale skrz roští sa nedalo. Takže sjezd do milé vesnice a nástup zdola, kde jsou i orchidejové louky.
Timing pro návštěvu nebyl úplně optimal, protože většina kytek už byla odkvetlá, přesto se ale na stinných místech našlo pár kousků v celkem slušné kondici. Příště sem naběhneme, když to všechno pokvete. Ale i tak jsme se celkem pokochali. Sezona vstavačů je pro letošek asi za námi, ale bible naznačuje, že pokvetou i jiné orchideje, třeba kruštíky. A přímo v Aussigu se nabízí dost hustá lokalita, která je hodně sexy. Takže Orchid Hunting, se01ep07 se už rýsuje... Čili bychom to pro letošek mohli uzavřít na sedmi epizodách, podobně jako jich měla GoT, se07.
Horní část rezervace Milská stráň s vyhlídkovým altánkem. Odtud jsme se vydali po hraně náhorní plošiny s vidinou, že se nám podaří někudy sestoupit na vstavačové louky pod námi. Nepodařilo.
Úplně marný to ale nakonec nebylo, protože jsme potkali chmelnici.
JayKay studuje chmel, "kterej leze jako had, víš, tati?"
Pohled z náhoří do údolí.
Pak jsme sjeli z kopce a vzali rezervaci náporem z dolní části a ejhle - konečně správně prošláplá cesta ke vstavačům.
Dorazili jsme pozdě - většina vstavačů už byla po smrti. Na druhou stranu do světa orchidejí jsme nastoupili před 12 dny a vod tý doby se snažíme stihnout, co se dá.
Pár kousků ve stínu ale bylo v přijatelné kondici.
Žádné komentáře:
Okomentovat