JayKay poprvé na Pastýřské stěně. Ferrata nás ovšem solidně vyškolila, byl to boj od šprušle ke šprušli

Po ferratách v Dolních Zálezlech a v Povrlech jsme s JayKayem začali pošilhávat po lokálním masterpiecu, kterým je klettersteig na Pastýřskou stěnu v Děčíně. Od matičky Hlavičky jsme vypůjčili ferratovej set s pružnými smyčkami, který má delší dosah než můj se smyčkami s pevnou délkou. Do Tetschenu jsme vyrazili v neděli 9.4.2023 v rámci velikonoční trilogie Kytky - Vejce - Ferrata. Pastejř nás ale solidně vyškolil.

Stěna má v centrálním směru tři logické části oddělené dvěma terasami. Dolní je shodně popsána jako Cesta do nebíčka C, přitom má asi čtyři různé nástupy. Volíme ten nejvíc vlevo a ukazuje se, že JayKay je přeci jen ještě trochu krátkej - šprušle jsou dál od sebe, než by se hodilo.

Z první terasy se JayKay vrhá na nějaký schody doprava, ale vracím ho s tím, že půjdeme po skále, když už jsme tady. Takže Vzpomínka B s traverzem doprava, pak koutokomínem a po položeném na druhou terasu. Traverz je trochu vyhazující, v komíně nám pak chybějí zkušenosti s komínovým lezením aka V komíně se musíš točit. 

Z druhé terasy po zápise do knihy volíme svižně vypadající Adrenalin Challlenge B/C s jedním převislým místem. Na začátku tuším potíže, proto před nástupem instaluji nám oběma odsedky, kdyby něco. A ukázalo se to jako velmi prozíravé, protože to byl boj od šprušle ke šprušli. Nakonec jsme to nějak přehákovali.

Před další ferratou dáme lezeckej trénink na něčem lehčím - např. na Dětském masivu, abychom objevili kouzlo lezení nohama a doladili lezecké techniky.

Tým JayKay - vlevo předseda, vpravo pomocné těleso. Foto: německý kolemjdoucí

Vzlínáme po pilířku Cesty do nebíčka C.

Pravá verze Cesty do nebíčka C.

Za pilířkem následují schody na terasu pod střední částí.

Střední část jsme přelezli přes Vzpomínku B.

Na vrchol zbývá 10 m.

Zápis do knihy je třešnička na dortu. Ta visí na terase, kde se sbíhá několik směrů.

JayKay na terase, v pozadí soutok Labe a Ploučnice.

DC zámek, vršek vlevo od věže je Pustý vrch = thomsonit, vlevo od něj Sokolí vrch = zkamenělý listy. Středohoří - krajina příběhů.

Celkový pohled na Pastýřskou stěnu.

Spodní část jsme lezli po kramlích vlevo od modrého pána - Cesta do nebíčka C.

Střední část chtěl JayKay voprasit po schodech Hladového poutníka B, ale vypráskal jsem ho na Vzpomínku B, která vede po skále. Napřed takovej traverzík, pak koutokomín a vršek po položenym. Výživno bylo.

Vrcholovou hlavu jsme překonali přes Adrenalin Challenge B (jak leze osoba v bílém triku). Celkem v kolmym, jeden převísek, boj od šprušle ke šprušli.

Text a foto: Papouš